MŽP ČR: Karpaty jsou pro ČR velkým tématem ochrany přírody. Až do roku 2017 předsedáme Karpatské úmluvě

Karpaty si zaslouží dopravu citlivou k jejich cenné krajině, shodlo se sedm států na 4. zasedání Konference smluvních stran Karpatské úmluvy[1].Podepsaný protokol o udržitelné nákladní a osobní dopravě spolu s dalšími strategickými dokumenty zaměřenými na změnu klimatu v regionu, udržitelný cestovní ruch i obhospodařování lesů má přispět k příznivému rozvoji tohoto největšího euroregionu s bohatým přírodním a kulturním dědictvím. Na této letošní nejvýznamnější mezinárodní akci v oblasti ochrany životního prostředí konané v České republice rokovali zástupci ministerstva životního prostředí, ministr dopravy Antonín Prachař, zástupci signatářských zemí Karpatské úmluvy - Slovenska, Polska, Maďarska, Srbska, Rumunska a Ukrajiny, ředitel Regionální kanceláře UNEP pro Evropu a bývalý ministr životního prostředí Jana Dusík a tajemník Karpatské úmluvy Harald Egerer.

4. zasedání Konference smluvních stran Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat proběhlo ve dnech 23. - 26. září 2014 v jihomoravském Mikulově.

"Tato prestižní událost, jak doufám, podpořila a dále podpoří zakotvení a rozšíření povědomí o karpatském regionu tak, aby mohla posílit místní ekonomika i komunita a přírodní hodnoty a kulturní dědictví karpatského region zůstaly ochráněny. Považuji za velmi přínosné, že se na její přípravě věcně nebo organizačně podílel resort životního prostředí, zemědělství, místního rozvoje a dopravy a také Jihomoravský kraj," zdůrazňuje náměstek ministra Vladimír Dolejský.

Po v minulosti již přijatých protokolech o ochraně a udržitelném využívání biologické a krajinné rozmanitosti, o udržitelném cestovním ruchu a o trvale udržitelném obhospodařování lesů byl v Mikulově přijat Protokol o udržitelné dopravě, jehož gestorem je Ministerstvo dopravy. Protokol o udržitelné dopravě popisuje předpokládaný rozvoj jednotlivých druhů dopravy v Karpatech, popisuje zároveň jejich environmentální dopady a stanoví také, jak těmto dopadům předcházet nebo je alespoň minimalizovat.

Přijetí dopravního protokolu je velkou šancí pro Karpaty. Většina karpatských zemí je z hlediska dopravy v období, kdy nemá vybudovanou (Rumunsko, Ukrajina) nebo alespoň dokončenou dálniční síť a v následujících letech se zde tedy dá předpokládat velmi rychlý rozvoj dopravní infrastruktury. Je přitom známé, že zejména výstavba silnic, dálnic, železnic či umělých vodních cest přináší vážné dopady na přírodu a krajinu. Rozpad prostředí a ztráta fungující propojenosti krajiny způsobuje, že původní souvislé areály rozšíření organismů se rozčlení do izolovaných ostrovů, které již neumožňují dlouhodobé přežití mnoha druhů. Země západní Evropy, které mají dálniční síť již vybudovanou, dnes obtížně (a za cenu velkých nákladů) napravují chyby, kterých se při budování dálniční sítě dopustily. Příprava protokolu představovala výjimečnou šanci tyto zkušenosti využít a připravit zásady rozvoje dopravy v Karpatech tak, aby dopady dopravní infrastruktury a následného provozu na jedinečnou přírodu Karpat byly co nejmenší. Jejich ochrana před negativními dopady dopravy má velký význam i pro naši přírodu. "Například naše populace všech tří druhů velkých šelem jsou tak málo početné, že bez migračního spojení s karpatskými populacemi jsou v krátké době odsouzené k zániku," říká náměstek Dolejský.

Jak doplňuje ministr dopravy Antonín Prachař:"Oblast dopravy a životní prostředí spolu velmi úzce souvisí. Pokládám tudíž za velmi důležité, že se podařilo sjednat text protokolu, který by měl přispět ke snížení negativních dopadů dopravy na životní prostředí v oblasti Karpat, a zároveň podpořit rozvoj ekologicky šetrných druhů dopravy v tomto regionu."

Konference přijala několik dokumentů strategické povahy. K nejvýznamnějším patří Strategická agenda pro adaptaci na změnu klimatu v karpatském regionu, Strategie rozvoje udržitelného cestovního ruchu v Karpatech a Strategický akční plán k Protokolu o trvale udržitelném obhospodařování lesů. Delegáti se shodli i na Ministerské deklaraci o kulturním dědictví a na společné prohlášení smluvních stran Karpatské a Alpské úmluvy k adaptaci na změnu klimatu, které bude plánovaně představeno během 20. zasedání Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Limě v prosinci 2014.

"Zasedání potvrdilo, že účinná cesta k udržitelnému rozvoji vede pouze přes spolupráci všech dotčených rezortů. Příkladem toho je i dnes přijatý protokol o dopravě podepsaným českým ministrem dopravy Antonínem Prachařem, " říká Jan Dusík, ředitel Regionální kanceláře UNEP.

Mikulovskou konferencí zahájila Česká republika tříleté předsednictví v Karpatské úmluvě pro léta 2014-2017, během něhož se Ministerstvo životního prostředí chystá na národní úrovni zasadit o větší zapojení krajské a místní úrovně do naplňování Karpatské úmluvy v praxi a o racionalizaci a zvýšení efektivity fungování Karpatské úmluvy.

"V průběhu českého předsednictví se budeme také snažit v Evropské unii vyjednat vyšší zohlednění karpatského regionu v rámci stávajících finančních nástrojů EU. Krajské i místní samosprávy by tak mohly dostat příležitost ke snadnějšímu, a vzhledem ke specifikům regionu, bonifikovanému čerpání peněz v rámci evropských programů," uzavírá náměstek Dolejský.

Pozn. 1: Karpatská úmluva byla sjednána na podporu přeshraniční spolupráce s cílem zlepšit kvalitu života obyvatel, posílit místní ekonomiky a komunity a chránit přírodní hodnoty a kulturní dědictví jedinečného karpatského regionu. Vůli naplňovat tyto cíle potvrdilo sedm států karpatského regionu - Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Ukrajina. Úmluva vstoupila v platnost obecně i pro ČR 4. ledna 2006. V ČR je pod Karpatskou úmluvu zahrnuto cca 10 % území státu .