Energy Centre České Budějovice: Každý sedmý Jihočech zná nebo využívá energetické poradenství

Agentura Median provedla v nedávné době exkluzívní nezávislý průzkum veřejného mínění mezi obyvateli a zástupci obcí Jihočeského kraje, ze kterého vyplynulo, že bezmála 40 % dotázaných plánuje či zvažuje pořízení vlastní fotovoltaiky, zatímco pouhá 4 % má fotovoltaiku již nainstalovanou. Dále každý sedmý dotazovaný uvedl, že již v minulosti využil poradenství k úsporám energií v nezávislém poradenském středisku financovaném Ministerstvem průmyslu a obchodu ECČB, popř. že se s tou značkou setkal. Co se týče obcí, současným trendem je přijímání maximálních úsporných opatření, úpravy a škrtání rozpočtů či odkládání plánovaných rekonstrukcí. Nastupujícím fenoménem jsou energetická společenství.

Agentura Median provedla v nedávné době exkluzívní nezávislý průzkum veřejného mínění mezi obyvateli a zástupci obcí Jihočeského kraje, ze kterého vyplynulo, že bezmála 40 % dotázaných plánuje či zvažuje pořízení vlastní fotovoltaiky, zatímco pouhá 4 % má fotovoltaiku již nainstalovanou. Dále každý sedmý dotazovaný uvedl, že již v minulosti využil poradenství k úsporám energií v nezávislém poradenském středisku financovaném Ministerstvem průmyslu a obchodu ECČB, popř. že se s tou značkou setkal. Co se týče obcí, současným trendem je přijímání maximálních úsporných opatření, úpravy a škrtání rozpočtů či odkládání plánovaných rekonstrukcí. Nastupujícím fenoménem jsou energetická společenství.
Z řad obyvatelstva se výzkumu zúčastnilo celkem 507 respondentů ve věku 18 a více let a ve vzorku byla brána v úvahu sídla o velikosti 1000 obyvatel a více. Tématem výzkumu byly energetické úspory a s nimi související postoje a potřeby občanů a samospráv Jihočeského kraje. Ke sběru dat mezi veřejností byly využity metody online dotazování na panelu respondentů a telefonické dotazování. Co se týče obcí (samospráv), sběr dat probíhal metodou osobního dotazování. Struktura vzorku respondentů mezi obyvatelstvem pokrývala rovnoměrně aspekty pohlaví, věkové skupiny, vzdělání i místa bydliště.
Cílem šetření bylo zjistit současné postoje a potřeby cílové populace vzhledem k energetické krizi a potřebě energetických úspor a dále zjistit, jakým způsobem je nejvhodnější zacílit propagaci Energy Centre České Budějovice z.s., tak, aby se informace o poradenství co nejefektivněji dostaly k potenciálním zájemcům o něj.
Tematicky dotazování pokrývalo následující oblasti:
• Postoje týkající se energetické krize
• Vlastní kroky či plány ohledně energetické účinnosti bydlení
• Zájem o komunitní energetiku
• Vhodné kanály propagace poradenství ohledně energií
• Mediální konzumace
• Znalost spolku ECČB
Jak vyplývá z grafu, zájem veřejnosti o témata související s energií je opravdu značný.

Situace s energetickým hospodařením
40 % dotázaných aktuálně plánuje či alespoň zvažuje pořízení vlastní fotovoltaiky, každý čtvrtý (25 %) plánuje či zvažuje stavební úpravu ve prospěch energetické úspornosti. Zatepleno už má 44 % dotázaných – podíl roste s rostoucím věkem. Fotovoltaické panely mají instalovány 4 % dotázaných. Nejčastější uváděná překážka rekonstrukcí i fotovoltaiky je překážka finanční (shodně pro 40 % u obojího). V bydlení neslučitelném s fotovoltaikou žije větší třetina (35 %) dotázaných. V bydlení, které dle uváděných odpovědí nelze zateplit, necelá pětina (18 %). Necelá pětina také nevěří, že se jim zateplení či fotovoltaika vyplatí. Osobní zájem o vstup do energetického společenství by měl každý druhý Jihočech (51 %), přímo velký zájem deklaroval zhruba každý šestý (16 %). Mezi zájemci převažují muži, lidé ve středním věku, s vyššími stupni dosaženého vzdělání a z větších sídel. Pouze 12 % dotázaných napříč otázkami neprojevuje zájem podnikat žádné z nabízených kroků vedoucích ke zlepšení vlastního energetického hospodaření.





















Informace, média
Dotázaní se většinově shodují, že informace o možnostech energetické úspory a optimalizace by očekávali primárně na internetu (70 %), dále pak také na obecním úřadu a v televizi (shodně 38 %). Na sociálních sítích by takové informace lidé čekali nejčastěji na stránkách a skupinách dedikovaných bydlení, stavění a šetření (56 %) a dále také na profilech a stránkách obcí a samospráv (49 %).
Obecně u respondentů platí, že čím vyšší konzumace médií napříč typy, tím větší potenciální zájem o služby ECČB. Pro lidi deklarující velký zájem je z konkrétních titulů charakteristický Český rozhlas Radiožurnál a server Novinky.cz.
Energy Centre České Budějovice
O ECČB už někdy slyšel téměř každý sedmý (14 %) dotázaný Jihočech, nejčastěji od známých (36 %) nebo z internetu (33 %). S rostoucím věkem a vzděláním respondentů znalost značky roste, s rostoucí velikostí místa bydliště naopak klesá.
Téměř každý třetí (31 %) deklaroval velký potenciální zájem o některou z nabízených služeb ECČB, nejčastěji o pomoc se získáním dotací (18 %) a o bezplatné poradenství ohledně energetické úspornosti budovy (17 %). Lidé, kteří ECČB znají ze sociálních sítí, jsou lidmi, kteří o jeho služby vykazují nižší zájem, než lidé, kteří se o ECČB dozvěděli na obecním úřadě, na nástěnce nebo v televizi. Kompletní nezájem o služby ECČB projevovalo mezi pětinou a třetinou dotázaných, v závislosti na konkrétní službě. Nejčastěji lidé s nižšími stupni dosaženého vzdělání a z menších obcí.


















Zaměření komunikace
Z konkrétních komunikátů, které je třeba při zvyšování povědomí o nabídce ECČB akcentovat, jde primárně o finanční výhodnost. Nejčastější výhradou vůči myšlenkám zateplování i fotovoltaiky je (deklarovaně) příliš vysoká cena. Téměř každý pátý také nevěří, že se podobný projekt vyplatí.
Pro překonávání cenového prahu fotovoltaiky lze úžeji pracovat s myšlenkou rozdělení ceny v energetických společenstvích, o které respondenti projevili zájem (71 %, 35 % dokonce velký zájem).
Pro úžeji cílenou komunikaci k lidem s větším zájmem (například v rámci placených výsledků vyhledávání) je třeba akcentovat konkrétnost nabízených forem asistence a ochotu dodat komplexní know-how. Nejčastějšími výhradami respondentů s velkým zájmem totiž jsou neznalost konkrétních poskytovatelů a postupů při získávání dotací, případně i (domnělá, předpokládaná) náročnost procesu.

Součinnost s místními samosprávami
Hned druhým (po internetu) nejčastějším místem, kde by lidé očekávali praktické informace k možnostem energetické úspory, jsou obecní úřady. Užší spolupráce s jejich představiteli na informovanosti obyvatel je tedy klíčová. Doporučit lze přítomnost informačních letáků s kontakty pro oslovené zájemce.
Velmi důležitým, levným, relevantním a zacíleným reklamním prostředkem jsou nástěnky a vývěsky v obcích. Oficiální stránky obcí na sociálních sítích jsou také druhým nejčastějším místem, kde by lidé očekávali relevantní informace o lokálních možnostech energetické úspory.

Obce šetří, kde můžou a odkládají akce
Z výpovědí představitelů obcí je patrné, že se současným nárůstem cen energií jsou nuceni přijímat důležitá úsporná opatření. Se zastropováním cen energií operují pouze dvě dotázané obce, ostatní přijímají úsporná opatření, upravují vlastní rozpočty či odkládají plánované rekonstrukce či kulturní a jiné akce. Mezi konkrétní kroky vedoucí k úsporným opatřením obcí patří výměny stávajících žárovek za úsporné, omezování topení ve veřejných budovách, regulace času veřejného osvětlení apod. S výjimkou jediné obce se ostatní staví negativně k vládním opatřením ohledně pomoci obcím nebo občanům se zvládáním energetické krize. Mezi konkrétní problémy, s kterými se obce setkávají, patří vyšší ceny energií, nedostatek cenově dostupného bydlení, špatná komunikace ze strany krajů a státu k sociálně ohroženým občanům, nedostatečná dotační podpora malých obcí apod.
Téměř všichni představitelé obcí se shodují, že největší pomocí ze strany vlády či krajů obcím by byla nižší úroveň zastropování energií a vyšší dotační podpora. Všichni se taktéž shodují v názoru, že největší překážkou, která brání lidem ve změnách vedoucích k lepší energetické úspornosti bydlení, je nedostatek finančních prostředků. Z výpovědí je patrné, že vlastnictví fotovoltaických elektráren občany je prozatím v poměrně nízké míře, ale občané se o ně zajímají a postupně přistupují k jejich pořizování. Problémem se může jevit vysoká pořizovací cena tohoto zařízení.
Žádný z představitelů obcí nezná žádné energetické společenství, které by existovalo v jejich obci nebo jehož by byli obyvatelé obcí členy, ale s výjimkou dvou by o členství v takovém společenství měli zájem. Ti, co jsou k tomuto společenství kritičtí, vidí problém především v odmítavém postoji občanů. K zvládání cen energií by dle respondentů nejvíce pomohlo obecné energetické poradenství a lepší komunikace směrem k občanům. Převážná většina obcí by uvítala pomoc se získáváním dotací, průkazy energetické náročnosti pro budovy však většina považuje za nadbytečné. Ve většině případů za nadbytečné považují také změření spotřeby elektrických přístrojů a zařízení wattmetrem a změření tepelných mostů a vad ve stavební konstrukci obecních budov. Bezplatná konzultace o energetické úspornosti je však představiteli obcí považována za prospěšnou a využili by ji. Někteří na ni mají vlastní odborníky nebo využívají její placenou variantu.
Informace týkající se problematiky energetického hospodaření představitelé obcí nejčastěji čerpají z internetu, případně konferencí či diskuzí s dalšími zástupci obcí.