Svaz obcí Národního parku Šumava: Kdo vytěžil ze Šumavy na čtyři miliardy korun? Obce to nebyly

Na jednu stranu vedou někteří aktivisté boj proti plánovaným zásahům v I. zóně, ale na druhé straně bylo na Šumavě v Národním parku za dvacet let jeho existence, tedy před nástupem ředitele Stráského vytěženo více asi 4 miliony m3 dřeva, z toho za poslední tři roky 800 tisíc m3! Kácelo se i v I. zónách. Cena za kubík dřeva se pohybuje mezi devíti sty až tisící korunami. Znamená to tedy, že z těchto krásných hor zmizely stromy za astronomických čtyři miliardy korun! Kde jsou? Taková suma peněz by přece musela být někde vidět.
Zdejší lidé z nich neviděli ani korunu, v infrastruktuře Šumavy se jistě neobjevily. Kdyby alespoň část z těchto peněz měly k dispozici Jihočeský a Plzeňský kraj, tak by nyní neměly problémy s opravou rozbitých silnic. Silnic, na jejichž devastaci se vysokou měrou podílely i náklaďáky dennodenně odvážející dřevo ze Šumavy.

Obyvatelé šumavských obcí mají plné právo se ptát, kde je osm miliard korun za vytěžené šumavské dřevo? Proč různým rádoby ekologickým iniciativám, nevadilo masové ničení šumavských lesů, které vedlo k rekordnímu kácení, za minulého vedení parku. Nebo snad šíření kůrovce bylo podporováno záměrně, aby těžby mohly být tak vysoké?
Komu bývalé vedení Národního parku dovolilo vytěžit šumavské lesy? Máme za to, že peníze za těžbu v lesích na území Národního parku a CHKO Šumava se měly vracet zpět do šumavské přírody a infrastruktury.