Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Kjótský protokol a Rusko: teď, nebo nikdy?
Klíčové měsíce, které patrně rozhodnou o osudu Kjótského protokolu, začínají dnes (9.9.): po letní přestávce k dalšímu legislativnímu období schází ruská Duma.
Vinou komplikovaných klauzulí nemůže klíčová smlouva o snížení exhalací způsobujících globální změny klimatu vstoupit v platnost bez ratifikace Spojenými státy nebo Ruskem. Bushova administrativa v březnu 2001 oznámila, že protokol bude bojkotovat. Vladimir Putin i další přední představitelé moskevské vlády už opakovaně anoncovali, že se Rusko k protokolu připojí. Dodnes jej ale nepředali Dumě k ratifikaci.
Putin zároveň ratifikaci využívá k získání ústupků v dalších oblastech, například k prosazení ruského členství ve Světové obchodní organizaci (WTO). Vstup Kjótského protokolu v platnost tak zdržuje už rok. Blokuje tím zároveň klíčová vyjednávání o dalším kole snižování exhalací, která se od uzavření protokolu zdržela už o dva roky.
Ruské ambasády v evropských zemích proto tento týden čelí soustředěnému tlaku ekologických organizací. Hnutí DUHA dnes zaslalo ruskému velvyslanci v Praze dopis, ve kterém žádá o splnění slibů a schválení protokolu.
Kjótský protokol je klíčový první krok k zastavení globálních změn klimatu. Průmyslové země se v něm zavazují ke snížení znečištění zhruba o 5 %, skutečná redukce se ale vinou různých výjimek ještě poněkud sníží. Smlouvu doposud ratifikovalo 113 států včetně České republiky. Protože ale vinou ruských zdržení nemůže vstoupit v platnost, nelze zahájit jednání o druhém, větším kole omezování exhalací, jež by mělo na Kjótský protokol navázat. Ztracena bude tedy patrně i letošní výroční konference signatářských států, která se koná začátkem prosince v Miláně. Na summitu v Johannesburgu minulý rok hlavy států světa vyzvaly země, které smlouvu doposud neratifikovaly, aby tak učinily. Rusko navzdory opakovaným slibům nadále váhá.
V roce 1996, ze kterého jsou poslední dostupná data, ruské exhalace oxidu uhličitého činily 10,1 tuny na obyvatele. V České republice je to 12,5 tuny. Rusko se v Kjótském protokolu zavázalo udržet své znečištění na úrovni roku 1990, ve skutečnosti jej ale už zhruba o 30 % snížilo.
Petr Holub z Hnutí DUHA řekl:
"Putin navzdory svým opakovaným slibům už dva roky váhá. Mezinárodní společenství tak už ztratilo dva roky, kdy mohlo jednat o dalším kole snižování exhalací. Odpovědnost ale nesou také ostatní státy, včetně české vlády, které musí na Rusko vyvíjet skutečně účinný nátlak. Vladimír Špidla a Cyril Svoboda by se o Kjótském protokolu měli zmiňovat při každé schůzce s ruskými představiteli, aby Kreml skutečně cítil tlak světa. Pro Rusko, které své závazky z protokolu díky komplikovanému mechanismu smlouvy splnilo už začátkem devadesátých let, je ratifikace výhrou v loterii."
Kontakt:
Petr Holub, telefon 604-177711, 545-214-431, petr.holub@hnutiduha.cz
Vinou komplikovaných klauzulí nemůže klíčová smlouva o snížení exhalací způsobujících globální změny klimatu vstoupit v platnost bez ratifikace Spojenými státy nebo Ruskem. Bushova administrativa v březnu 2001 oznámila, že protokol bude bojkotovat. Vladimir Putin i další přední představitelé moskevské vlády už opakovaně anoncovali, že se Rusko k protokolu připojí. Dodnes jej ale nepředali Dumě k ratifikaci.
Putin zároveň ratifikaci využívá k získání ústupků v dalších oblastech, například k prosazení ruského členství ve Světové obchodní organizaci (WTO). Vstup Kjótského protokolu v platnost tak zdržuje už rok. Blokuje tím zároveň klíčová vyjednávání o dalším kole snižování exhalací, která se od uzavření protokolu zdržela už o dva roky.
Ruské ambasády v evropských zemích proto tento týden čelí soustředěnému tlaku ekologických organizací. Hnutí DUHA dnes zaslalo ruskému velvyslanci v Praze dopis, ve kterém žádá o splnění slibů a schválení protokolu.
Kjótský protokol je klíčový první krok k zastavení globálních změn klimatu. Průmyslové země se v něm zavazují ke snížení znečištění zhruba o 5 %, skutečná redukce se ale vinou různých výjimek ještě poněkud sníží. Smlouvu doposud ratifikovalo 113 států včetně České republiky. Protože ale vinou ruských zdržení nemůže vstoupit v platnost, nelze zahájit jednání o druhém, větším kole omezování exhalací, jež by mělo na Kjótský protokol navázat. Ztracena bude tedy patrně i letošní výroční konference signatářských států, která se koná začátkem prosince v Miláně. Na summitu v Johannesburgu minulý rok hlavy států světa vyzvaly země, které smlouvu doposud neratifikovaly, aby tak učinily. Rusko navzdory opakovaným slibům nadále váhá.
V roce 1996, ze kterého jsou poslední dostupná data, ruské exhalace oxidu uhličitého činily 10,1 tuny na obyvatele. V České republice je to 12,5 tuny. Rusko se v Kjótském protokolu zavázalo udržet své znečištění na úrovni roku 1990, ve skutečnosti jej ale už zhruba o 30 % snížilo.
Petr Holub z Hnutí DUHA řekl:
"Putin navzdory svým opakovaným slibům už dva roky váhá. Mezinárodní společenství tak už ztratilo dva roky, kdy mohlo jednat o dalším kole snižování exhalací. Odpovědnost ale nesou také ostatní státy, včetně české vlády, které musí na Rusko vyvíjet skutečně účinný nátlak. Vladimír Špidla a Cyril Svoboda by se o Kjótském protokolu měli zmiňovat při každé schůzce s ruskými představiteli, aby Kreml skutečně cítil tlak světa. Pro Rusko, které své závazky z protokolu díky komplikovanému mechanismu smlouvy splnilo už začátkem devadesátých let, je ratifikace výhrou v loterii."
Kontakt:
Petr Holub, telefon 604-177711, 545-214-431, petr.holub@hnutiduha.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
