Tiskové zprávy
Lékaři bez hranic: Klimatická krize je i krizí humanitární
19. října 2023 | Lékaři bez hranic
Vzrůstající počet podvyživených pacientů, rychlejší šíření malárie, boje o zbytky úrodné půdy, sílící migrace – i toto jsou důsledky změn životního prostředí.
„Malárie se teď vyskytuje na místech, kde dříve vůbec nebyla, protože tam kvůli změně klimatických podmínek hmyz dokáže najednou přežít. Nemoci přenášené komáry, jako je zika či dengue, jsou navíc čím dál tím běžnější v městských oblastech,“ říká naše lékařka Monica Rull. Komáři nalézají ideální líhniště ve stojatých vodách, které se objevují po stále častějších záplavách. Ty loni zasáhly například třetinu Pákistánu nebo dvě třetiny Jižního Súdánu.
Živná půda pro šíření malárie i cholery
V důsledku teplejší vody a záplav se také snáze šíří cholera, která dokáže neléčeného pacienta usmrtit i během několika hodin. Toto akutní průjmové onemocnění je v tropických oblastech na vzestupu, začalo se však šířit i v zemích, kde bylo už dříve vymýceno. V roce 2022, po letech celosvětového poklesu, prudce přibylo nakažených cholerou. Nemoc se šířila v řadě zemí, které čelily extrémnímu suchu (země Afrického rohu), cyklónám (Mosambik, Malawi) či záplavám (Pákistán, Nigérie).
Zatímco extrémní počasí je živnou půdou pro šíření malárie a cholery, pro plodiny a dobytek je devastující. V některých oblastech z tohoto důvodu dramaticky ubývá potravy a zvyšuje se počet podvyživených dětí i dospělých. V subsaharské Africe se například úrodná půda, které je zoufalý nedostatek, stala katalyzátorem bojů. Násilí, nedostatek potravy a neobvykle drsné počasí vyhánějí lidi z domovů a vedou k narůstající migraci.
Změny klimatu dopadají především na ty, kteří za ně mohou nejméně
Hořké plody klimatických změn bohužel sklízí především ti, kteří za jejich růst mohou nejméně. Mezi země s nejzranitelnějším životním prostředím patří většina subsaharských zemí v čele s Čadem a Středoafrickou republikou, některé blízkovýchodní země jako Afghánistán, Sýrie či Pákistán, nebo jihoamerický Honduras či Venezuela. Tyto země sužuje vedle klimatických změn i chudoba, násilí, politická nestabilita, nedostatek lékařské péče a v některých případech i ozbrojené konflikty.
Byť příčiny mnoha výše zmíněných jevů jsou mnohem komplikovanější, je zjevné, že změny životního prostředí významně přispívají k šíření nemocí a násilí v nejchudších zemích i globální migraci. I když se zdá, že se vše děje daleko, důsledky klimatické krize nevyhnutelně ovlivňují životy nás všech.
„Malárie se teď vyskytuje na místech, kde dříve vůbec nebyla, protože tam kvůli změně klimatických podmínek hmyz dokáže najednou přežít. Nemoci přenášené komáry, jako je zika či dengue, jsou navíc čím dál tím běžnější v městských oblastech,“ říká naše lékařka Monica Rull. Komáři nalézají ideální líhniště ve stojatých vodách, které se objevují po stále častějších záplavách. Ty loni zasáhly například třetinu Pákistánu nebo dvě třetiny Jižního Súdánu.
Živná půda pro šíření malárie i cholery
V důsledku teplejší vody a záplav se také snáze šíří cholera, která dokáže neléčeného pacienta usmrtit i během několika hodin. Toto akutní průjmové onemocnění je v tropických oblastech na vzestupu, začalo se však šířit i v zemích, kde bylo už dříve vymýceno. V roce 2022, po letech celosvětového poklesu, prudce přibylo nakažených cholerou. Nemoc se šířila v řadě zemí, které čelily extrémnímu suchu (země Afrického rohu), cyklónám (Mosambik, Malawi) či záplavám (Pákistán, Nigérie).
Zatímco extrémní počasí je živnou půdou pro šíření malárie a cholery, pro plodiny a dobytek je devastující. V některých oblastech z tohoto důvodu dramaticky ubývá potravy a zvyšuje se počet podvyživených dětí i dospělých. V subsaharské Africe se například úrodná půda, které je zoufalý nedostatek, stala katalyzátorem bojů. Násilí, nedostatek potravy a neobvykle drsné počasí vyhánějí lidi z domovů a vedou k narůstající migraci.
Změny klimatu dopadají především na ty, kteří za ně mohou nejméně
Hořké plody klimatických změn bohužel sklízí především ti, kteří za jejich růst mohou nejméně. Mezi země s nejzranitelnějším životním prostředím patří většina subsaharských zemí v čele s Čadem a Středoafrickou republikou, některé blízkovýchodní země jako Afghánistán, Sýrie či Pákistán, nebo jihoamerický Honduras či Venezuela. Tyto země sužuje vedle klimatických změn i chudoba, násilí, politická nestabilita, nedostatek lékařské péče a v některých případech i ozbrojené konflikty.
Byť příčiny mnoha výše zmíněných jevů jsou mnohem komplikovanější, je zjevné, že změny životního prostředí významně přispívají k šíření nemocí a násilí v nejchudších zemích i globální migraci. I když se zdá, že se vše děje daleko, důsledky klimatické krize nevyhnutelně ovlivňují životy nás všech.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
