O. s. Oživení a Pražské matky: Koncept územního plánu nezajišťuje lepší podmínky rozvoje pražské metropole

Občanská sdružení Oživení a Pražské matky podala jako zástupci veřejnosti své námitky ke konceptu územního plánu rozvoje hlavního města Prahy. Sdružení sice oceňují, že spolupráci s veřejností byla oproti situaci při koncipování minulého plánu před deseti lety věnována větší pozornost i prostor, avšak pro skutečnou společenskou dohodu o využití území na dalších deset let to nestačí. Pražský magistrát sice dostál liteře zákona při vymezení období k projednání konceptu územního plánu s veřejností, ale zůstal při minimální hranici jednoho měsíce, kterou zákon vyměřuje. Občan se tak dostal do téměř neřešitelné situace prostudovat za čtyři týdny ve svém volném čase dokument, na jehož zpracování se podílí týmy odborníků dlouhé měsíce v rámci své pracovní náplně. Přesto své připomínky podaly v Praze tisíce občanů. Desítky sdružení pak jako zástupci veřejnosti předložily své námitky, které je hlavní město povinno vypořádat.

Pražské matky, jejichž námitku podpořilo celkem 362 občanů, se vyjadřují především k procesu pořizování územního plánu a k obecným principům jeho sestavování. Namítají, že sled jednotlivých kroků postrádá logiku a je sestaven nesystematicky a nepřehledně. Např. koncept je projednáván s veřejností dříve, než s ní byly vypořádány námitky k Zásadám rozvoje hlavního města. Změny celoměstského významu stávajícího plánu se projednávají současně s pořizováním plánu nového, což snižuje transparentnost celého procesu pro občany. Ve výkresové části schází rozdílové mapy, chybí exaktní vyjádření počátečních a cílových stavů respektive regulativů. Není do něj zapracován, ba ani dosud nebyl zpracován, pěší generel jako podklad územního plánu. Pražské matky vyčítají konceptu nedostatek regulativů ponechávající velkou volnost stavebním úřadům, které v důsledku toho rozhodují o využití území až ve stavebním řízení. Situace, kdy stavební úřady rozhodují bez spoluúčasti veřejnosti, vytváří úrodnou půdu pro korupci.

Oživení se soustřeďuje především na to, zda vznikající územní plán může vytvořit příznivé podmínky pro rozvoj pěší dopravy, zklidňování automobilové dopravy v centru a ochranu zeleně i veřejných prostranství. Podle Oživení, jehož námitku podpořilo 338 občanů, chybí v konceptu jasná definice pěší dopravy a vyznačení hlavních pěších tras. Tento dokument nezakládá možnost zklidňování automobilové dopravy v centru, např. severojižní magistrály (SJM) a ulice Milady Horákové. Oživení požaduje jejich proměnu na bulvár se zelení, zatunelování SJM za Muzeem ani pokácení stromů, zúžení chodníků a rozšíření silnice na třídě Milady Horákové nepovažuje za jejich zklidnění. Koncept postrádá rovněž důslednou ochranu zeleně a Oživení požaduje zvýšení podílu zeleně v celoměstském centru alespoň z 5 alespoň na 10%. Požaduje rovněž důslednou ochranu vnitrobloků před zástavbou a uvádí, že právě tyto lokality, stejně jako komunikace, by se měly stát rezervou k ozeleňování města zamořeného exhalacemi a hlukem. Oživení považuje za potřebné ukotvit i důslednější ochranu veřejných prostranství.

Nedostatky v konceptu považují obě sdružení za velmi závažná a domnívají se, že na základě takto pojatého a zpracovaného územního plánu nelze v příštích deseti letech zajistit kvalitnější a příjemnější život ve městě a že tato představa rozvoje města nezakládá ani podmínky pro úspornější veřejné rozpočty. Proces zpracování územního plánu a projednání s veřejností budeme i nadále sledovat.