Tiskové zprávy
Greenpeace a Kořeny: Kořeny podaly žalobu proti nezákonnému povolení Tykačovi těžit uhlí dalších 41 let
7. července 2011 | Greenpeace a Kořeny
Ministr Kocourek dostane šanci složit reparát z pomoci teplárenství.
Litvínovské občanské sdružení Kořeny podalo tento týden s odbornou pomocí Greenpeace správní žalobu proti povolení hornické činnosti ve velkolomu Vršany pro období 2012 – 2052 (1). Žaloba se domáhá zrušení rozhodnutí Českého báňského úřadu, kterým bylo povolení těžby potvrzeno, pro mnohočetný rozpor se zákonem (2, 3). Velkolom patří nechvalně proslulému finančnímu žralokovi Pavlu Tykačovi a disponuje největšími zásobami teplárenského uhlí v ČR v rámci platných územních ekologických limitů těžby.
V žalovaném rozhodnutí báňský úřad odmítl požadavek ministerstva životního prostředí (4), místních a ekologických neziskových organizací i Teplárenského sdružení, aby bylo uhlí z Vršan přednostně poskytováno tuzemským teplárnám. To by umožnilo rychle a elegantně vyřešit jejich případné problémy s nedostatkem paliva, aniž by přitom došlo k prolomení limitů těžby, bourání Horního Jiřetína a ohrožení Litvínova.
Jan Rovenský z Greenpeace, který s litvínovským sdružením na věci spolupracuje, dnes uvedl: „Stát v ochraně veřejného zájmu ve věci Vršan fatálně selhal a je ostuda, že jeho chybu musejí napravovat občanští aktivisté. Nejen, že úředníci bez mrknutí oka přiznali jedné z nejtemnějších postav českého byznysu bezvýhradní právo těžit státní uhlí na více než 40 let, ale zároveň přitom dost brutálně porušili řadu předpisů na ochranu životního prostředí. K převrácení několika kilometrů čtverečních krajiny naruby nepovažovali za nutné opatřit si povolení a posudky, které normální smrtelník potřebuje i ke stavbě rodinného domu. Jsme proto přesvědčeni, že se žalobou uspějeme.“
Členka výboru občanského sdružení Kořeny již dříve k věci uvedla: „Úřady daly Tykačovi zelenou, aby si se státním uhlím dělal dalších 40 let, co se mu zlíbí. Jsme přesvědčeni, že šlo o záměr – pokud by totiž teplárny dostaly uhlí z Vršan, přestaly by volat po prolomení limitů těžby. Něco podobného samozřejmě nemohli Tykačovi spojenci z ministerstva průmyslu a báňské správy připustit.“
Podaná žaloba to má změnit. Pokud jí Městský soud v Praze vyhoví, bude muset báňský úřad o věci rozhodovat znova. Ministerstvo průmyslu do té doby může výše uvedené podezření vyvrátit tím, že prosadí již dříve slibovanou legislativu, která má přednostní dodávky uhlí teplárnám zajistit. V novém řízení by se pak uplatnila i na Vršany.
Greenpeace usiluje o postupný úplný útlum těžby a spalování uhlí a přechod na trvale udržitelnou energetiku postavenou výhradně na obnovitelných zdrojích. Do doby, než budou uhelné doly úplně uzavřeny, prosazuje jeho přednostní využití v teplárnách, které jej dokáží využít s až trojnásobně vyšší účinností, než velké kondenzační elektrárny ČEZu (5). I teplárny by se však postupně měly závislosti na uhlí zbavit a přejít na využití obnovitelných zdrojů (zejména cíleně pěstované energetické biomasy a geotermálního tepla).
---
Poznámky pro editory:
(1)Viz společnou tiskovou zprávu Greenpeace a o.s. Kořeny „Stát neřeší teplárenskou krizi, ale pomáhá Tykačovi. Nezákonně“ ze dne 5. května 2011, http://www.greenpeace.org/czech/cz/press/CBU-odmitl-uhli-teplarnam
(2)Báňský úřad totiž těžbu povolil, aniž by měl v rukou rozhodnutí o zásahu do krajinného rázu, o výjimce z ochranných podmínek zvlášť chráněných rostlin a živočichů v předpolí dolu či o přeložce silnice č. II/255, která má těžbě ustoupit. Chybí i tzv. EIA, tedy povinné posouzení vlivů na životní prostředí – MŽP toto posouzení sice provedlo, ale pouze do roku 2032. Těžba však byla povolena na dalších 20 let, tedy do roku 2052, a přibližně polovina záměru proto potřebné posouzení nemá. O všech těchto předběžných otázkách mělo být podle konstantní judikatury rozhodnuto před finálním rozhodnutím ve věci, tedy povolením hornické činnosti (které je obdobou stavebního povolení podle stavebního zákona).
(3)Žaloba vytýká napadenému rozhodnutí rozpor se zákonem v následujících bodech:
Prvostupňové rozhodnutí je nezákonné pro rozpor s ustanovením § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. pro zcela chybějící posouzení vlivu rozhodnutím povolené hornické činnosti na životní prostředí pro období 2023 - 2052
Prvostupňové rozhodnutí je nezákonné pro porušení § 12 zákona č. 114/1992 Sb. vzhledem k tomu, že ačkoliv hornická činnost drasticky změní krajinný ráz na území několika kilometrů čtverečních, v podkladech rozhodnutí chybí souhlas orgánu ochrany přírody k zásahu do krajinného rázu
Prvostupňové rozhodnutí je nezákonné pro porušení § 56 zákona č. 114/1992 Sb. vzhledem k tomu, že ačkoliv hornická činnost by zasáhla biotop zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů – mj. lindušky úhorní (Anthus campestris, silně ohrožená), strnada zahradního (Emberiza hortulana, kriticky ohrožený) a ostřice žitné (Carex secalina, silně ohrožená) - v podkladech rozhodnutí chybí výjimka ze zákazů u ohrožených druhů rostlin a živočichů
Prvostupňové rozhodnutí je nezákonné pro rozpor s ustanovením § 18 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích vzhledem k chybějícímu podkladovému rozhodnutí o zrušení pozemní komunikace č. II/255
Prvostupňové rozhodnutí je nezákonné pro rozpor s ustanovením § 18 odst. 3 zákona o hornické činnosti a § 40 odst. 3 písm. c) zákona o pozemních komunikacích, vzhledem k tomu, že báňské úřady obou stupňů v řízení opomenuly dotčený orgán státní správy – silniční správní úřad, kterým je v daném případě Krajský úřad Ústeckého kraje
V řízení na prvním stupni došlo k porušení práva účastníků řízení seznámit se se všemi podklady rozhodnutí, garantovaného § 36 odst. 3 správního řádu (vzhledem k tomu, že byl správní spis po konání ústního jednání a uplynutí lhůty pro podání stanovisek účastníků prokazatelně doplňován)
Druhostupňové rozhodnutí je nezákonné pro rozpor s ustanovením § 90 správního řádu vzhledem k tomu, že žalovaný přes výše uvedené důvody územní rozhodnutí nezrušil
Druhostupňové Rozhodnutí je nezákonné vzhledem k chybějícím náležitostem odůvodnění rozhodnutí a nedostatečnému rozsahu přezkoumání prvostupňového rozhodnutí ve smyslu správního řádu
(4)MŽP na základě návrhu o. s. Kořeny zahrnulo do Závěrečného stanoviska EIA na uvedený záměr následující podmínku: „zajistit, ve vazbě na aktuální návrh Státní energetické koncepce ČR, kde se uvádí, že je nezbytné zajistit dlouhodobou dostupnost uhlí pro teplárenské systémy a preferovat dodávky uhlí do systémů CZT na úkor samostatné výroby elektřiny, aby alespoň 60 % roční těžby hnědého uhlí bylo dlouhodobě využito pro teplárenské zdroje zajišťující dodávky tepla pro systémy centrálního zásobování teplem na území České republiky; splnění této podmínky oznamovatel doloží uzavřenými smlouvami s příslušnými teplárenskými zdroji. Ve vazbě na výše uvedené bude vytěžené uhlí přednostně nabízeno tuzemským provozovatelům centrálních zdrojů tepla, a to v rozsahu potřebném pro výrobu tepla.“ (text závěrečného stanoviska viz zde: http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=MZP245&file=zaveryStanDOC). Báňský úřad tuto podmínku (jako jedinou z 48 podmínek MŽP navržených) do povolení hornické činnosti nezahrnul.
(5)Účinnost většiny elektráren ČEZ vyrábějících pouze elektřinu v tzv. kondenzačním se pohybuje mezi 30 – 35 %. To znamená, že až 70 % energie obsažené uhlí je vyplýtváno - „vyletí pánubohu do oken“ ve formě páry z chladicích věží. Oproti tomu teplárny, které vyrábějí zároveň elektřinu a teplo, dokáží energii obsaženou v palivu využít až z 90 %.
---
Kontakty:
Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR
tel: 723 623 238, e-mail: jan.rovensky@greenpeace.org
Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR
tel: 603 443 140, e-mail: lucie.jakesova@greenpeace.org
Tereza Otcovská, členka výboru občanského sdružení Kořeny Litvínov
tel: 777 282 539, e-mail: oskoreny@email.cz
Litvínovské občanské sdružení Kořeny podalo tento týden s odbornou pomocí Greenpeace správní žalobu proti povolení hornické činnosti ve velkolomu Vršany pro období 2012 – 2052 (1). Žaloba se domáhá zrušení rozhodnutí Českého báňského úřadu, kterým bylo povolení těžby potvrzeno, pro mnohočetný rozpor se zákonem (2, 3). Velkolom patří nechvalně proslulému finančnímu žralokovi Pavlu Tykačovi a disponuje největšími zásobami teplárenského uhlí v ČR v rámci platných územních ekologických limitů těžby.
V žalovaném rozhodnutí báňský úřad odmítl požadavek ministerstva životního prostředí (4), místních a ekologických neziskových organizací i Teplárenského sdružení, aby bylo uhlí z Vršan přednostně poskytováno tuzemským teplárnám. To by umožnilo rychle a elegantně vyřešit jejich případné problémy s nedostatkem paliva, aniž by přitom došlo k prolomení limitů těžby, bourání Horního Jiřetína a ohrožení Litvínova.
Jan Rovenský z Greenpeace, který s litvínovským sdružením na věci spolupracuje, dnes uvedl: „Stát v ochraně veřejného zájmu ve věci Vršan fatálně selhal a je ostuda, že jeho chybu musejí napravovat občanští aktivisté. Nejen, že úředníci bez mrknutí oka přiznali jedné z nejtemnějších postav českého byznysu bezvýhradní právo těžit státní uhlí na více než 40 let, ale zároveň přitom dost brutálně porušili řadu předpisů na ochranu životního prostředí. K převrácení několika kilometrů čtverečních krajiny naruby nepovažovali za nutné opatřit si povolení a posudky, které normální smrtelník potřebuje i ke stavbě rodinného domu. Jsme proto přesvědčeni, že se žalobou uspějeme.“
Členka výboru občanského sdružení Kořeny již dříve k věci uvedla: „Úřady daly Tykačovi zelenou, aby si se státním uhlím dělal dalších 40 let, co se mu zlíbí. Jsme přesvědčeni, že šlo o záměr – pokud by totiž teplárny dostaly uhlí z Vršan, přestaly by volat po prolomení limitů těžby. Něco podobného samozřejmě nemohli Tykačovi spojenci z ministerstva průmyslu a báňské správy připustit.“
Podaná žaloba to má změnit. Pokud jí Městský soud v Praze vyhoví, bude muset báňský úřad o věci rozhodovat znova. Ministerstvo průmyslu do té doby může výše uvedené podezření vyvrátit tím, že prosadí již dříve slibovanou legislativu, která má přednostní dodávky uhlí teplárnám zajistit. V novém řízení by se pak uplatnila i na Vršany.
Greenpeace usiluje o postupný úplný útlum těžby a spalování uhlí a přechod na trvale udržitelnou energetiku postavenou výhradně na obnovitelných zdrojích. Do doby, než budou uhelné doly úplně uzavřeny, prosazuje jeho přednostní využití v teplárnách, které jej dokáží využít s až trojnásobně vyšší účinností, než velké kondenzační elektrárny ČEZu (5). I teplárny by se však postupně měly závislosti na uhlí zbavit a přejít na využití obnovitelných zdrojů (zejména cíleně pěstované energetické biomasy a geotermálního tepla).
---
Poznámky pro editory:
(1)Viz společnou tiskovou zprávu Greenpeace a o.s. Kořeny „Stát neřeší teplárenskou krizi, ale pomáhá Tykačovi. Nezákonně“ ze dne 5. května 2011, http://www.greenpeace.org/czech/cz/press/CBU-odmitl-uhli-teplarnam
(2)Báňský úřad totiž těžbu povolil, aniž by měl v rukou rozhodnutí o zásahu do krajinného rázu, o výjimce z ochranných podmínek zvlášť chráněných rostlin a živočichů v předpolí dolu či o přeložce silnice č. II/255, která má těžbě ustoupit. Chybí i tzv. EIA, tedy povinné posouzení vlivů na životní prostředí – MŽP toto posouzení sice provedlo, ale pouze do roku 2032. Těžba však byla povolena na dalších 20 let, tedy do roku 2052, a přibližně polovina záměru proto potřebné posouzení nemá. O všech těchto předběžných otázkách mělo být podle konstantní judikatury rozhodnuto před finálním rozhodnutím ve věci, tedy povolením hornické činnosti (které je obdobou stavebního povolení podle stavebního zákona).
(3)Žaloba vytýká napadenému rozhodnutí rozpor se zákonem v následujících bodech:
Prvostupňové rozhodnutí je nezákonné pro rozpor s ustanovením § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. pro zcela chybějící posouzení vlivu rozhodnutím povolené hornické činnosti na životní prostředí pro období 2023 - 2052
Prvostupňové rozhodnutí je nezákonné pro porušení § 12 zákona č. 114/1992 Sb. vzhledem k tomu, že ačkoliv hornická činnost drasticky změní krajinný ráz na území několika kilometrů čtverečních, v podkladech rozhodnutí chybí souhlas orgánu ochrany přírody k zásahu do krajinného rázu
Prvostupňové rozhodnutí je nezákonné pro porušení § 56 zákona č. 114/1992 Sb. vzhledem k tomu, že ačkoliv hornická činnost by zasáhla biotop zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů – mj. lindušky úhorní (Anthus campestris, silně ohrožená), strnada zahradního (Emberiza hortulana, kriticky ohrožený) a ostřice žitné (Carex secalina, silně ohrožená) - v podkladech rozhodnutí chybí výjimka ze zákazů u ohrožených druhů rostlin a živočichů
Prvostupňové rozhodnutí je nezákonné pro rozpor s ustanovením § 18 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích vzhledem k chybějícímu podkladovému rozhodnutí o zrušení pozemní komunikace č. II/255
Prvostupňové rozhodnutí je nezákonné pro rozpor s ustanovením § 18 odst. 3 zákona o hornické činnosti a § 40 odst. 3 písm. c) zákona o pozemních komunikacích, vzhledem k tomu, že báňské úřady obou stupňů v řízení opomenuly dotčený orgán státní správy – silniční správní úřad, kterým je v daném případě Krajský úřad Ústeckého kraje
V řízení na prvním stupni došlo k porušení práva účastníků řízení seznámit se se všemi podklady rozhodnutí, garantovaného § 36 odst. 3 správního řádu (vzhledem k tomu, že byl správní spis po konání ústního jednání a uplynutí lhůty pro podání stanovisek účastníků prokazatelně doplňován)
Druhostupňové rozhodnutí je nezákonné pro rozpor s ustanovením § 90 správního řádu vzhledem k tomu, že žalovaný přes výše uvedené důvody územní rozhodnutí nezrušil
Druhostupňové Rozhodnutí je nezákonné vzhledem k chybějícím náležitostem odůvodnění rozhodnutí a nedostatečnému rozsahu přezkoumání prvostupňového rozhodnutí ve smyslu správního řádu
(4)MŽP na základě návrhu o. s. Kořeny zahrnulo do Závěrečného stanoviska EIA na uvedený záměr následující podmínku: „zajistit, ve vazbě na aktuální návrh Státní energetické koncepce ČR, kde se uvádí, že je nezbytné zajistit dlouhodobou dostupnost uhlí pro teplárenské systémy a preferovat dodávky uhlí do systémů CZT na úkor samostatné výroby elektřiny, aby alespoň 60 % roční těžby hnědého uhlí bylo dlouhodobě využito pro teplárenské zdroje zajišťující dodávky tepla pro systémy centrálního zásobování teplem na území České republiky; splnění této podmínky oznamovatel doloží uzavřenými smlouvami s příslušnými teplárenskými zdroji. Ve vazbě na výše uvedené bude vytěžené uhlí přednostně nabízeno tuzemským provozovatelům centrálních zdrojů tepla, a to v rozsahu potřebném pro výrobu tepla.“ (text závěrečného stanoviska viz zde: http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=MZP245&file=zaveryStanDOC). Báňský úřad tuto podmínku (jako jedinou z 48 podmínek MŽP navržených) do povolení hornické činnosti nezahrnul.
(5)Účinnost většiny elektráren ČEZ vyrábějících pouze elektřinu v tzv. kondenzačním se pohybuje mezi 30 – 35 %. To znamená, že až 70 % energie obsažené uhlí je vyplýtváno - „vyletí pánubohu do oken“ ve formě páry z chladicích věží. Oproti tomu teplárny, které vyrábějí zároveň elektřinu a teplo, dokáží energii obsaženou v palivu využít až z 90 %.
---
Kontakty:
Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR
tel: 723 623 238, e-mail: jan.rovensky@greenpeace.org
Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR
tel: 603 443 140, e-mail: lucie.jakesova@greenpeace.org
Tereza Otcovská, členka výboru občanského sdružení Kořeny Litvínov
tel: 777 282 539, e-mail: oskoreny@email.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
