Tiskové zprávy
Akademie věd ČR: Krajské rozpočty pod drobnohledem
9. září 2024 | Akademie věd ČR
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR analyzuje příjmy a výdaje krajů v roce 2023 a dopady, které by přinesla vládou navržená změna krajského rozpočtového určení daní zvaného RUD. Které kraje by si polepšily a které naopak pohoršily a proč? A je rozdělení prostředků RUD mezi kraje více ekonomicky zásluhové nebo více solidární?
Podíváme-li se na krajské rozpočty v České republice, příjmy 13 krajů v roce 2023 představovaly 120 mld. Kč a jejich výdaje 109 mld. Kč, což představuje zhruba 1,6 % HDP. Do analýzy není zahrnuta Praha, která plní specifickou roli kraje i obce zároveň, ani účelově vázané transfery ze státního rozpočtu.
Velkou většinu příjmů krajských rozpočtů stanovuje rozpočtové určení daní (RUD). Systém RUD určuje, jak velký podíl z výnosu vybraných daní dostanou kraje, obce a stát. Studie ukazuje přerozdělovací charakter distribuce krajských příjmů skrze RUD (před i po navržené změně), kdy jsou podporovány disproporčně více kraje s nižším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Kraje s vyšším HDP na obyvatele pak hospodaří v průměru se srovnatelnými, až menšími rozpočty na obyvatele než kraje s nižším HDP na obyvatele. Podobně jsou zvýhodňovány spíše kraje s menším počtem obyvatel na úkor těch větších.
V přepočtu na obyvatele dosud ze systému RUD získávají nejvíce kraje Vysočina, Jihočeský a Karlovarský. Naopak nejméně prostředků na obyvatele dostávají kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Mezi kraji jsou zároveň v příjmech z RUD na obyvatele velké rozdíly: kraj Vysočina dnes dostává příjmy z RUD na obyvatele v téměř dvojnásobné výši jako Jihomoravský kraj. „Pro takto velké rozdíly mezi kraji nevidím dobré důvody“ poznamenává spoluautor studie Petr Janský.
Vláda letos schválila novelu zákona o RUD na základě návrhu Asociace krajů ČR a čeká ji zřejmě schvalování v Parlamentu. „V navržených změnách systému RUD jsou dlouhodobě fixní podíly nahrazeny variabilním mechanismem na základě měnících se krajských charakteristik.
To je podle nás krok dobrým směrem. Za úvahu by ale stálo do systému doplnit i motivační prvky, které by kraje motivovaly např. k podpoře větší ekonomické aktivity na jejich území, umísťování strategických investic nebo zvyšování kvality a efektivity veřejných služeb. Parametry současného návrhu revize RUD zřejmě nebudou kraje motivovat k žádoucím změnám,“ komentuje novelu zákona o RUD spoluautor studie Daniel Kolář.
Analýza ukazuje, jak by nový systém změnil krajské příjmy z RUD na obyvatele. Například Pardubický a Olomoucký kraj dnes dostávají z RUD zhruba průměrné příjmy na obyvatele, ale v případě navrhované změny by Pardubický kraj dostával výrazně více a Olomoucký kraj naopak méně. Příjmy mají vzrůst nejvíce Pardubickému, ale také Zlínskému, Libereckému či Karlovarskému kraji. Naopak by klesly kraji Ústeckému, který patří k nejchudším (měřeno pomocí HDP na obyvatele). Hlavním poraženým vlivem těchto změn by byl kraj Moravskoslezský, jehož již dnes nízké příjmy z RUD by dále poklesly (o zhruba 700 Kč na obyvatele). Studie se zaměřuje také na krajské výdaje. Struktura krajských netransferových výdajů, kde mají kraje prostor pro zohlednění vlastních priorit, je následující:
* Zhruba sedmina krajských výdajů jde do školství, a doplňuje tak transferové financování ze státního rozpočtu.
* Na výstavbu a údržbu silniční sítě vynakládají kraje 12–25 % svých celkových výdajů, na zajištění veřejné dopravy 16–31 %. Rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou v tomto ohledu poměrně velké.
* Dalšími významnými výdaji krajů jsou zdravotnictví (8–17 %), veřejná správa (7–12 %) a kultura (515 %).
Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.
Kontakt na autory studie:
Petr Janský, petr.jansky@fsv.cuni.cz
Daniel Kolář, daniel.kolar@fsv.cuni.cz
Podíváme-li se na krajské rozpočty v České republice, příjmy 13 krajů v roce 2023 představovaly 120 mld. Kč a jejich výdaje 109 mld. Kč, což představuje zhruba 1,6 % HDP. Do analýzy není zahrnuta Praha, která plní specifickou roli kraje i obce zároveň, ani účelově vázané transfery ze státního rozpočtu.
Velkou většinu příjmů krajských rozpočtů stanovuje rozpočtové určení daní (RUD). Systém RUD určuje, jak velký podíl z výnosu vybraných daní dostanou kraje, obce a stát. Studie ukazuje přerozdělovací charakter distribuce krajských příjmů skrze RUD (před i po navržené změně), kdy jsou podporovány disproporčně více kraje s nižším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Kraje s vyšším HDP na obyvatele pak hospodaří v průměru se srovnatelnými, až menšími rozpočty na obyvatele než kraje s nižším HDP na obyvatele. Podobně jsou zvýhodňovány spíše kraje s menším počtem obyvatel na úkor těch větších.
V přepočtu na obyvatele dosud ze systému RUD získávají nejvíce kraje Vysočina, Jihočeský a Karlovarský. Naopak nejméně prostředků na obyvatele dostávají kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Mezi kraji jsou zároveň v příjmech z RUD na obyvatele velké rozdíly: kraj Vysočina dnes dostává příjmy z RUD na obyvatele v téměř dvojnásobné výši jako Jihomoravský kraj. „Pro takto velké rozdíly mezi kraji nevidím dobré důvody“ poznamenává spoluautor studie Petr Janský.
Vláda letos schválila novelu zákona o RUD na základě návrhu Asociace krajů ČR a čeká ji zřejmě schvalování v Parlamentu. „V navržených změnách systému RUD jsou dlouhodobě fixní podíly nahrazeny variabilním mechanismem na základě měnících se krajských charakteristik.
To je podle nás krok dobrým směrem. Za úvahu by ale stálo do systému doplnit i motivační prvky, které by kraje motivovaly např. k podpoře větší ekonomické aktivity na jejich území, umísťování strategických investic nebo zvyšování kvality a efektivity veřejných služeb. Parametry současného návrhu revize RUD zřejmě nebudou kraje motivovat k žádoucím změnám,“ komentuje novelu zákona o RUD spoluautor studie Daniel Kolář.
Analýza ukazuje, jak by nový systém změnil krajské příjmy z RUD na obyvatele. Například Pardubický a Olomoucký kraj dnes dostávají z RUD zhruba průměrné příjmy na obyvatele, ale v případě navrhované změny by Pardubický kraj dostával výrazně více a Olomoucký kraj naopak méně. Příjmy mají vzrůst nejvíce Pardubickému, ale také Zlínskému, Libereckému či Karlovarskému kraji. Naopak by klesly kraji Ústeckému, který patří k nejchudším (měřeno pomocí HDP na obyvatele). Hlavním poraženým vlivem těchto změn by byl kraj Moravskoslezský, jehož již dnes nízké příjmy z RUD by dále poklesly (o zhruba 700 Kč na obyvatele). Studie se zaměřuje také na krajské výdaje. Struktura krajských netransferových výdajů, kde mají kraje prostor pro zohlednění vlastních priorit, je následující:
* Zhruba sedmina krajských výdajů jde do školství, a doplňuje tak transferové financování ze státního rozpočtu.
* Na výstavbu a údržbu silniční sítě vynakládají kraje 12–25 % svých celkových výdajů, na zajištění veřejné dopravy 16–31 %. Rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou v tomto ohledu poměrně velké.
* Dalšími významnými výdaji krajů jsou zdravotnictví (8–17 %), veřejná správa (7–12 %) a kultura (515 %).
Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.
Kontakt na autory studie:
Petr Janský, petr.jansky@fsv.cuni.cz
Daniel Kolář, daniel.kolar@fsv.cuni.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
