Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Krkonošské louky opět žijí!
Celkem 48 hospodářů spolupracovalo při obnově 490 hektarů krkonošských luk. To jsou hlavní výsledky projektu LIFE CORCONTICA. Od roku 2012 jej realizovala Správa Krkonošského národního parku spolu s Institutem aplikované ekologie DAPHNE a Ministerstvem životního prostředí. Právě končí jeho poslední sezona.
Horské smilkové louky v Krkonoších jsou jedinečné nejen v České Republice. Díky endemickým druhům jako například zvonek český nebo violka žlutá sudetská jsou to společenstva unikátní pro celý svět! Ohrožuje je celá řada faktorů: zástavba, nepůvodní druhy rostlin, expanze plevelů a přeměna luk na lesy. V rámci projektu jsme realizovali několik desítek aktivit na podporu těchto vzácných horských smilkových luk a krkonošských hospodářů, kteří se o ně starají. Na 360 hektarech jsme obnovili hospodářskou péči – seč, pastvu, na dalších 130 ha, již obhospodařovaných, došlo k nadstavbovým zásahům na podporu květnatosti luk. Obnovit hospodaření se podařilo i na nejvýše položených loukách v České Republice. Ze 48 lučních ostrůvků mezi lesy s roztroušenými chalupami (tzv. lučních enkláv) jich 28 leží v nadmořské výšce nad 1 000 m, 6 z nich dokonce výše než 1 200 m n. m. (např. Růžohorky 1 240 m n. m., Černá Bouda 1 245 m n. m., Zadní Rennerovky 1 250 m n. m.).
Aby se na loukách, které byly 60 let opuštěné, dalo znovu hospodařit, museli jsme vykácet 40 hektarů náletových dřevin, zlikvidovat 50 hektarů invazních rostlin, pročistit a obnovit 18,5 km stružek a vysbírat 200 tun kamení z luk. Louky jsou nyní přístupné pro pastvu zvířat a část z nich nově i pro sekačky. Kromě tohoto byly více jak tři desítky hektarů luk citlivě přihnojeny nebo povápněny. Hospodaření bylo podpořeno nákupem nové techniky na senoseč, přepravního vozíku na hospodářská zvířata a několika sadami mobilních ohrad pro ovce, kdy vše bylo zdarma zapůjčeno hospodářům. V přírodní památce Sklenářovice bylo vystavěno 16 km oplocení pro usnadnění pastvy. Na Brádlerových Boudách a ve Sklenářovicích byly postaveny 3 přístřešky pro ovce, skot a kozy a 2 malé seníky.
Díky projektu vznikly i „Krkonošské farmářské stezky“ (louky.krnap.cz) propojující tři důležité fenomény života v Krkonoších – vzácné krkonošské louky, pečující hospodáře a návštěvníky Krkonoš. Jednotlivé stezky se jmenují podle význačných lučních druhů: Arniková, Hořcová, Orchidejová a Smilková. Na farmách je pak možné zakoupit výrobky z krkonošských luk.
Kromě luk se projekt zabýval také ohroženou rybkou vrankou obecnou. Aby mohla v krkonošských potocích volně migrovat, zpřístupněli jsme více jak 5 km toků, upravili jsme 14 příčných překážek – tzv. stupňů, některé byly přeměněny na balvanité skluzy a některé byly zcela odstraněny.
Speciální intenzivní péče se dostalo kriticky ohroženému hořečku mnohotvarému českému s pouhými dvěma lok. výskytu v celých Krkonoších.
V rámci osvěty jsme v projektu vydali několik tiskovin. Pestrolučník krkonošský se zabývá hospodařením na horských loukách; sada pohlednic srovnává luční enklávy v 1. polovině 19. století a nyní; brožura Vranka obecná a péče o vodní toky v Krkonoších upřesňuje nároky vranky na kvalitu biotopu a způsoby využití vodních toků bez jejího ohrožení. Samostatnou aktivitou byl vývoj softwarové aplikace pro sdružování dat a zejména pak pro plánování péče výše zmíněné.
Kromě zvýšení přírodovědné hodnoty luk a vodních toků projekt za 6 let svého fungování umožnil získat mnoho nových zkušeností jak pracovníkům Správy KRNAP, tak místním hospodářům, kterým během několika málo let v podstatné míře narostla výměra jejich farem.
Mnoho tradičních horských luk v Krkonoších zůstalo po odsunu místních obyvatel po 2. světové válce opuštěno. Ustalo zde tradiční hospodaření, které od 16. století dávalo loukám jejich podobu a díky kterému byly květnaté a plné života. Od té doby se na nich pomalu začal rozpínat les a mnoho lučních enkláv částečně nebo zcela zaniklo. Louky procházely změnami i při pohledu „dovnitř“ – mnoho rostlin, dnes vzácných a ohrožených, bylo vytlačováno několika málo běžnými, konkurenčně silnými druhy. Louky tak pomalu začaly ztrácet význam jak pro ochranáře, tak pro místní zemědělce.
Projekt LIFE CORCONTICA si klade za cíl zlepšit péči o nejcennější horské louky. Vedle stanovišť luk a pastvin projekt podporuje i jednotlivé druhy – hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica), který se v současnosti vyskytuje pouze v Albeřicích, a rybku vranku obecnou (Cottus gobio), jejíž populace v krkonošských tocích stagnuje. LIFE CORCONTICA je realizován a spolufinancován třemi partnery – Správou KRNAP, Institutem aplikované ekologie DAPHNE a Ministerstvem životního prostředí ČR. Dárcem 75 % prostředků je Evropská komise v rámci programu LIFE+.
Více informací o projektu najdete na webových stránkách http://life.krnap.cz/ nebo na facebookovém profilu http://www.facebook.com/life.corcontica
Horské smilkové louky v Krkonoších jsou jedinečné nejen v České Republice. Díky endemickým druhům jako například zvonek český nebo violka žlutá sudetská jsou to společenstva unikátní pro celý svět! Ohrožuje je celá řada faktorů: zástavba, nepůvodní druhy rostlin, expanze plevelů a přeměna luk na lesy. V rámci projektu jsme realizovali několik desítek aktivit na podporu těchto vzácných horských smilkových luk a krkonošských hospodářů, kteří se o ně starají. Na 360 hektarech jsme obnovili hospodářskou péči – seč, pastvu, na dalších 130 ha, již obhospodařovaných, došlo k nadstavbovým zásahům na podporu květnatosti luk. Obnovit hospodaření se podařilo i na nejvýše položených loukách v České Republice. Ze 48 lučních ostrůvků mezi lesy s roztroušenými chalupami (tzv. lučních enkláv) jich 28 leží v nadmořské výšce nad 1 000 m, 6 z nich dokonce výše než 1 200 m n. m. (např. Růžohorky 1 240 m n. m., Černá Bouda 1 245 m n. m., Zadní Rennerovky 1 250 m n. m.).
Aby se na loukách, které byly 60 let opuštěné, dalo znovu hospodařit, museli jsme vykácet 40 hektarů náletových dřevin, zlikvidovat 50 hektarů invazních rostlin, pročistit a obnovit 18,5 km stružek a vysbírat 200 tun kamení z luk. Louky jsou nyní přístupné pro pastvu zvířat a část z nich nově i pro sekačky. Kromě tohoto byly více jak tři desítky hektarů luk citlivě přihnojeny nebo povápněny. Hospodaření bylo podpořeno nákupem nové techniky na senoseč, přepravního vozíku na hospodářská zvířata a několika sadami mobilních ohrad pro ovce, kdy vše bylo zdarma zapůjčeno hospodářům. V přírodní památce Sklenářovice bylo vystavěno 16 km oplocení pro usnadnění pastvy. Na Brádlerových Boudách a ve Sklenářovicích byly postaveny 3 přístřešky pro ovce, skot a kozy a 2 malé seníky.
Díky projektu vznikly i „Krkonošské farmářské stezky“ (louky.krnap.cz) propojující tři důležité fenomény života v Krkonoších – vzácné krkonošské louky, pečující hospodáře a návštěvníky Krkonoš. Jednotlivé stezky se jmenují podle význačných lučních druhů: Arniková, Hořcová, Orchidejová a Smilková. Na farmách je pak možné zakoupit výrobky z krkonošských luk.
Kromě luk se projekt zabýval také ohroženou rybkou vrankou obecnou. Aby mohla v krkonošských potocích volně migrovat, zpřístupněli jsme více jak 5 km toků, upravili jsme 14 příčných překážek – tzv. stupňů, některé byly přeměněny na balvanité skluzy a některé byly zcela odstraněny.
Speciální intenzivní péče se dostalo kriticky ohroženému hořečku mnohotvarému českému s pouhými dvěma lok. výskytu v celých Krkonoších.
V rámci osvěty jsme v projektu vydali několik tiskovin. Pestrolučník krkonošský se zabývá hospodařením na horských loukách; sada pohlednic srovnává luční enklávy v 1. polovině 19. století a nyní; brožura Vranka obecná a péče o vodní toky v Krkonoších upřesňuje nároky vranky na kvalitu biotopu a způsoby využití vodních toků bez jejího ohrožení. Samostatnou aktivitou byl vývoj softwarové aplikace pro sdružování dat a zejména pak pro plánování péče výše zmíněné.
Kromě zvýšení přírodovědné hodnoty luk a vodních toků projekt za 6 let svého fungování umožnil získat mnoho nových zkušeností jak pracovníkům Správy KRNAP, tak místním hospodářům, kterým během několika málo let v podstatné míře narostla výměra jejich farem.
Mnoho tradičních horských luk v Krkonoších zůstalo po odsunu místních obyvatel po 2. světové válce opuštěno. Ustalo zde tradiční hospodaření, které od 16. století dávalo loukám jejich podobu a díky kterému byly květnaté a plné života. Od té doby se na nich pomalu začal rozpínat les a mnoho lučních enkláv částečně nebo zcela zaniklo. Louky procházely změnami i při pohledu „dovnitř“ – mnoho rostlin, dnes vzácných a ohrožených, bylo vytlačováno několika málo běžnými, konkurenčně silnými druhy. Louky tak pomalu začaly ztrácet význam jak pro ochranáře, tak pro místní zemědělce.
Projekt LIFE CORCONTICA si klade za cíl zlepšit péči o nejcennější horské louky. Vedle stanovišť luk a pastvin projekt podporuje i jednotlivé druhy – hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica), který se v současnosti vyskytuje pouze v Albeřicích, a rybku vranku obecnou (Cottus gobio), jejíž populace v krkonošských tocích stagnuje. LIFE CORCONTICA je realizován a spolufinancován třemi partnery – Správou KRNAP, Institutem aplikované ekologie DAPHNE a Ministerstvem životního prostředí ČR. Dárcem 75 % prostředků je Evropská komise v rámci programu LIFE+.
Více informací o projektu najdete na webových stránkách http://life.krnap.cz/ nebo na facebookovém profilu http://www.facebook.com/life.corcontica
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
