Nadace na ochranu zvířat: Kruté vybíjení toulavých a opuštěných zvířat není olympijským sportem

Řekové si velmi zakládají na tom, aby při příležitosti olympijských her ukázali Řecko světu jako moderní a civilizovanou zemi. Součástí této snahy bylo i odstranění tisíců toulavých koček a psů z dohledu návštěvníků Her a záběrů světových médií. Tento problém však řešili nehumánními a drastickými metodami, které jsou sotva v souladu s olympijskými myšlenkami a ideály.

Od chvíle, kdy se Atény staly hostitelským městem pro Olympijské hry 2004, se začaly organizace na ochranu zvířat po celém světě obávat o osud tisíců opuštěných a toulavých zvířat, které patří ke koloritu řeckých měst (v Aténách žilo asi 35 - 50 tisíc toulavých psů a ještě více koček, celkový počet toulavých zvířat v Řecku se odhaduje na půl milionu). Řecko je zemí, kde panují předsudky vůči kastrování zvířat a kde nemá tradici ani umisťování opuštěných zvířat k novým majitelům, ačkoli právě toto jsou hlavní metody, jak se dá množství toulavých zvířat řešit. Kočky a psi se zde volně pohybují po ulicích a nekontrolovaně se množí a pokud je nějakým způsobem jejich počet regulován, tradiční metodou je v Řecku trávení či střílení.

Některé velké organizace na ochranu zvířat, jako například Světová organizace na ochranu zvířat (World Society for the Protection of Animals - WSPA), Královská organizace na ochranu zvířat (Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals - RSPCA) nebo Humánní společnost Spojených států (Humane Society of United States - HSUS) před OH nabízely Řekům pomoc při humánním řešení problému toulavých zvířat. WSPA zorganizovala v roce 2003 na toto téma v Řecku konferenci. RSPCA a HSUS nabízely pomoc se školením pracovníků útulků a odpovědných řeckých institucí a pomoc při vypracování a realizaci konkrétních programů, které by obnášely odchyt, kastraci a umístění zvířat do nových domovů nebo vypuštění do vhodných lokalit. Mělo být také zřízeno několik dobře vedených útulků a povoleno umisťování zvířat i v zahraničí.

Navzdory počátečnímu slibnému vývoji, jehož součástí bylo i přijetí přísnějšího zákona na ochranu zvířat, však Řekové promrhali čas na humánní a dlouhodobé řešení a přistoupili k hromadnému zabíjení koček a psů, často velmi barbarskými metodami. Svědectví organizací na ochranu zvířat a reportáže světových médií (jako je Telegraph, The Guardian, New York Post, NBC, Reuters a další) ukazují, že zvířata byla trávena strychninem, střílena a věšena. Na www.ua4a.org/Greece.mov je možné vidět svědectví o způsobech, jakými jsou zvířata likvidována. Celkem byly odhadem zabity tisíce až desetitisíce koček a psů. V zoufalé snaze zachránit zvířata před krutým koncem začaly dokonce před OH některé organizace na ochranu zvířat odvážet kočky a psy letadlem, vlakem, autobusy či nákladními auty do ciziny.

Podle nového zákona je sice zabíjení toulavých zvířat v Řecku nelegální a řecké orgány popírají odpovědnost za tyto činy, je však zajímavé, že k masovému vybíjení došlo vždy před událostmi významnými pro Řecko - před OH a předtím před začátkem předsednictví Řecka v Evropské unii. Dodržování zákona není dostatečně vymáháno a mnohé místní úřady k těmto krutým krokům ve svých oblastech přistupují. Problém také je, že například Atény mají pouze jeden městský útulek a několik soukromých, které zdaleka nejsou schopny množství zvířat pojmout, byť jen na dobu, než OH skončí.

Nabídka pomoci ze strany zahraničních organizací na ochranu zvířat, která by pomohla začít řešit problém toulavých koček a psů humánním způsobem, stále trvá. Vyzýváme znovu všechny odpovědné řecké činitele, aby tato humánní řešení začali uskutečňovat. Právě vztah k bezbranným tvorům je dokladem morální a kulturní vyspělosti země. Řecko by nemělo dále hyzdit svůj obraz ve světě krutým a barbarským zacházením s opuštěnými zvířaty.

Pozn. Kromě výše zmíněných organizací se problémem vybíjení koček a psů v Řecku zabývá například americká organizace In Defense of Animals (IDA), informace lze najít na www.idausa.org/athens. Film zachycující vybíjení zvířat před Olympijskými hrami natočila Marijo Anne Gillis, která se po několik měsíců věnovala sledování a zdokumentování situace v Řecku a pro tento účel založila organizaci Welfare for Animals in Greece.