Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Kůrovce na Šumavě bylo letos opět méně, než v předchozích letech, příští rok by mohl být trend opačný
Správa Národního parku Šumava letos opět zaznamenala pokles výskytu zpracovaných kůrovcem napadených stromů. Ke konci října letošního roku bylo v lesích, které spravuje Národní park, vytěženo a odkorněno 16 920 m3 stromů napadených lýkožroutem smrkovým. Naproti tomu za celý rok 2014 bylo asanováno 22 900 m3 kůrovcového dřeva.
„Nejvíce kůrovcem napadených stromů se zpracovalo tradičně v okolí bezzásahových území v oblasti Srní a Modravy nově se větší množství kůrovcem napadených stromů objevilo v oblasti Českých Žlebů. Množství kůrovce po vrcholu v roce 2010 na území NP Šumava tedy stále klesá. Současná těžba kůrovcového dříví je pátá nejnižší od vzniku národního parku," konstatuje náměstek ředitele Správy Národního parku pro oblast lesních ekosystémů Jan Kozel.
„S ohledem na intenzivní kůrovcovou gradaci, která probíhá na mnoha místech hospodářských lesů v České republice, je to dobrý trend. Ukazuje se, že ani intenzivní hospodářské zásahy v lesích nemusejí znamenat zabránění nebo zmírnění kůrovcových kalamit. Je to škůdce, který si vezme to, co chce, stačí aby bylo suché a teplé počasí," dodává ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Správa NP Šumava se v průběhu roku 2015 v zásahových částech NP zabývala, ve větší míře než v minulých letech, zpracováním polomů a vývratů. V průběhu zimy mírně poškodila periferní oblasti parku ledovka, při které vznikla řada zlomů a počátkem dubna pak orkán Nyklas způsobil většinou jednotlivě až skupinově roztroušené vývraty a zlomy po celé Šumavě. Následovalo pak několik letních bouřek s drobnými polomy.
„Účet zpracování polomového dříví se tak ke konci října uzavřel na 50 123 m3 smrkové hmoty. Pokud jde o výskyt polomů, rok 2015 výrazně převyšuje rok 2014, kdy lesníci Správy NPŠ zpracovali pouze 6 197 m3. Nutno ale dodat, že rok ještě nekončí a práce v lesích stále probíhají. Konečná čísla budou tedy určitě o několik stovek kubíků vyšší. To platí i o kůrovci" vysvětluje Jan Kozel.
Letošní rok byl zajímavý i s ohledem na vývoj kůrovcové gradace, kdy zvýšené počty kůrovcem napadených stromů zaznamenali lesníci v Národním parku Šumava až ve druhé polovině léta. Bylo to způsobené velmi horkým a suchým létem, podobně jako na většině území České republiky. Smrky na Šumavě tak byly a stále jsou oslabeny stresovými faktory více než v jiných letech, což spolu s letošní hojnou plodivostí znamená výrazně vyšší riziko napadení kůrovci právě v příštím roce.
„Samozřejmě nedokážeme teď předpovědět, jaký bude rok 2016 s ohledem na výskyt kůrovce, ale pokud bude stále přetrvávat sucho a teplé jaro, můžeme tady na Šumavě, stejně jako na celém území České republiky, očekávat vyšší výskyt kůrovcem napadených stromů než jaký je letos," předpokládá Pavel Hubený.
„Nejvyšší riziko leží na územních pracovištích Srní, Modrava a České Žleby tedy tam, kde zásahové oblasti bezprostředně navazují na území ponechaná samovolnému vývoji. Bude-li ale vlhká zima a hlavně deštivý květen a červen, může být situace s kůrovcem naopak příznivá," dodává.
Vedle zpracování kůrovcových stromů a polomů uskutečňuje Správa NP v zásahových oblastech managementová opatření na podporu stability a zvýšení biodiverzity převážně v mladých lesních porostech. I přes výrazně vyšší větrné nahodilé těžby se Správa zaměřila na přestavby mladých smrkových porostů v téměř nezmenšené míře oproti roku 2014. Ačkoliv se meziročně snížil objem těžeb úmyslných z více než 86 tisíc m3 v roce 2014 na 62,5 tisíce m3 ke konci října letošního roku, v porostech mladších 40 let zůstal objem těžby téměř nezměněn.
Stojí za tím úsilí Správy uskutečnit naléhavé zásahy v mladých smrkových porostech za účelem jejich stabilizace, snížení hustoty, změny mikroklimatických podmínek a podpory výskytu organizmů, které v rozsáhlých mladých smrkových porostech jen těžko hledají vhodný biotop. „Nestejnorodé porosty by pak do budoucna měly znamenat nižší riziko narušení větrem i kůrovcem, a především vyšší druhovou rozmanitost přírody národního parku" vysvětluje Jan Kozel.
„Nejvíce kůrovcem napadených stromů se zpracovalo tradičně v okolí bezzásahových území v oblasti Srní a Modravy nově se větší množství kůrovcem napadených stromů objevilo v oblasti Českých Žlebů. Množství kůrovce po vrcholu v roce 2010 na území NP Šumava tedy stále klesá. Současná těžba kůrovcového dříví je pátá nejnižší od vzniku národního parku," konstatuje náměstek ředitele Správy Národního parku pro oblast lesních ekosystémů Jan Kozel.
„S ohledem na intenzivní kůrovcovou gradaci, která probíhá na mnoha místech hospodářských lesů v České republice, je to dobrý trend. Ukazuje se, že ani intenzivní hospodářské zásahy v lesích nemusejí znamenat zabránění nebo zmírnění kůrovcových kalamit. Je to škůdce, který si vezme to, co chce, stačí aby bylo suché a teplé počasí," dodává ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Správa NP Šumava se v průběhu roku 2015 v zásahových částech NP zabývala, ve větší míře než v minulých letech, zpracováním polomů a vývratů. V průběhu zimy mírně poškodila periferní oblasti parku ledovka, při které vznikla řada zlomů a počátkem dubna pak orkán Nyklas způsobil většinou jednotlivě až skupinově roztroušené vývraty a zlomy po celé Šumavě. Následovalo pak několik letních bouřek s drobnými polomy.
„Účet zpracování polomového dříví se tak ke konci října uzavřel na 50 123 m3 smrkové hmoty. Pokud jde o výskyt polomů, rok 2015 výrazně převyšuje rok 2014, kdy lesníci Správy NPŠ zpracovali pouze 6 197 m3. Nutno ale dodat, že rok ještě nekončí a práce v lesích stále probíhají. Konečná čísla budou tedy určitě o několik stovek kubíků vyšší. To platí i o kůrovci" vysvětluje Jan Kozel.
Letošní rok byl zajímavý i s ohledem na vývoj kůrovcové gradace, kdy zvýšené počty kůrovcem napadených stromů zaznamenali lesníci v Národním parku Šumava až ve druhé polovině léta. Bylo to způsobené velmi horkým a suchým létem, podobně jako na většině území České republiky. Smrky na Šumavě tak byly a stále jsou oslabeny stresovými faktory více než v jiných letech, což spolu s letošní hojnou plodivostí znamená výrazně vyšší riziko napadení kůrovci právě v příštím roce.
„Samozřejmě nedokážeme teď předpovědět, jaký bude rok 2016 s ohledem na výskyt kůrovce, ale pokud bude stále přetrvávat sucho a teplé jaro, můžeme tady na Šumavě, stejně jako na celém území České republiky, očekávat vyšší výskyt kůrovcem napadených stromů než jaký je letos," předpokládá Pavel Hubený.
„Nejvyšší riziko leží na územních pracovištích Srní, Modrava a České Žleby tedy tam, kde zásahové oblasti bezprostředně navazují na území ponechaná samovolnému vývoji. Bude-li ale vlhká zima a hlavně deštivý květen a červen, může být situace s kůrovcem naopak příznivá," dodává.
Vedle zpracování kůrovcových stromů a polomů uskutečňuje Správa NP v zásahových oblastech managementová opatření na podporu stability a zvýšení biodiverzity převážně v mladých lesních porostech. I přes výrazně vyšší větrné nahodilé těžby se Správa zaměřila na přestavby mladých smrkových porostů v téměř nezmenšené míře oproti roku 2014. Ačkoliv se meziročně snížil objem těžeb úmyslných z více než 86 tisíc m3 v roce 2014 na 62,5 tisíce m3 ke konci října letošního roku, v porostech mladších 40 let zůstal objem těžby téměř nezměněn.
Stojí za tím úsilí Správy uskutečnit naléhavé zásahy v mladých smrkových porostech za účelem jejich stabilizace, snížení hustoty, změny mikroklimatických podmínek a podpory výskytu organizmů, které v rozsáhlých mladých smrkových porostech jen těžko hledají vhodný biotop. „Nestejnorodé porosty by pak do budoucna měly znamenat nižší riziko narušení větrem i kůrovcem, a především vyšší druhovou rozmanitost přírody národního parku" vysvětluje Jan Kozel.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
