Tiskové zprávy
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: Kůrovcová kalamita v roce 2020 a výhled na rok 2021
Zdravotní stav lesů stále výrazně ovlivňuje velkoplošná kůrovcová kalamita. Přesto se v loňském roce objevily i pozitivní momenty. Zejména průběh a vliv počasí (podobně jako v roce 2019) byl po déle než pětileté nepříznivé periodě pro lesy kladný. Přesto celkové bilancované napadení smrkových porostů podkorním hmyzem dosáhlo v roce 2020 hodnoty nejméně 25 mil. m3!! Objem nahodilých těžeb a potažmo i celkových těžeb tak i nadále výrazně překračuje odvozený roční etát, tedy množství dřeva, které se může za rok vytěžit.
Teplotně se však jednalo opět o období výrazně nadnormální (odchylka +1,2 °C) a v první třetině roku navíc trvající sucho dosahovalo podle některých zdrojů nejhorších parametrů za posledních 500 let. Následující srážkově bohaté měsíce naštěstí vláhovou bilanci výrazně vylepšily a celkově proto byly opět od roku 2013 zaznamenány srážkové úhrny nad dlouhodobým ročním průměrem (112 % normálu). Chladnější a srážkově bohatší vegetační období uplynulého roku představovalo méně příznivé podmínky pro výskyt zejména hmyzích škůdců.
Hlášení za rok 2020, která Lesní ochranná služba obdržela z rozlohy reprezentující necelých 70 % celkové výměry lesů v Česku, vykázala meziročně jen mírný nárůst objemu poškození (z 19,3 mil. m3 na 19,8 mil. m3). Objem nahodilých těžeb po přepočtu na celou rozlohu tuzemských lesů tak i nadále výrazně překračuje odvozený roční etát.
Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence poškozeno 15,4 mil. m3 dřevní hmoty. Pro srovnání, v roce 2019 se jednalo o 14,8 mil. m3, v roce 2018 o 8,6 mil. m3, v roce 2017 o 4,1 mil. m3 a v roce 2016 o 3,5 mil. m3. Zcela dominantní roli přitom hraje dlouhodobě přemnožený podkorní hmyz.
V roce 2020 bylo evidováno téměř 14,9 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví, což představuje opětovné zvýšení „rekordních“ hodnot zaznamenávaných v posledních letech. Oproti roku předchozímu, kdy bylo evidováno 14,5 mil. m3 kůrovcového dříví, se jedná o nárůst ve výši 0,4 mil. m3. V roce 2018 bylo evidováno 8,4 mil. m3 (2017 – 3,7 mil. m3, 2016 – 3 mil. m3, 2015 – 1,5 mil. m3).
Jde prakticky výlučně o dříví napadené lýkožroutem smrkovým, který je obvykle doprovázen lýkožroutem lesklým a dnes již na většině území také lýkožroutem severským.
Jestliže objem evidovaný v roce 2020 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku (hlášení pokrývají 68 % rozlohy lesů), dostaneme se na hodnotu téměř 22 mil. m3 vytěženého kůrovcového dříví! Pokud bychom však kalkulovali celkové napadení v roce 2020, je nutné připočítat nejméně další 3 mil. m3 nezpracovaných kůrovcových stromů, které se ke konci uplynulého roku podle odhadů LOS nacházely v lesních porostech. Celkové napadení smrku podkorním hmyzem v roce 2020 proto dosahuje hodnoty nejméně 25 mil. m3!!
Po řadě nepříznivých let byly povětrnostní podmínky ve vegetačním období mnohem více nakloněny zlepšení zdravotního stavu dřevin v lesních porostech než vývoji a šíření podkorního hmyzu, který současně trpí i zvýšenou mortalitou v požercích, způsobenou vnitro-populačními konkurenčními vlivy, působením parazitoidů a patogenů i vnějšími abiotickými faktory.
Rozsah napadení je územně diferencován. Mnohem více je stále zasažena jižní polovina Česka. Kalamita se současně zřetelně přesunuje západním směrem. V roce 2019 byl poměr rozdělení kůrovcového dříví Čechy vs. Morava a Slezsko ještě cca 50:50, v roce 2020 je již 65 % kůrovcového dříví evidováno v Čechách.
Na severovýchodě Česka (historická oblast severní Moravy a Slezska), kde byla situace v předchozích letech nejhorší, kalamita postupně „vyhasíná“ v souvislosti s úbytkem starších atraktivních smrkových porostů v pahorkatinných a vrchovinných polohách.
V rámci srovnání jednotlivých krajů byla v roce 2020 situace nejdramatičtější v kraji Vysočina (evidováno cca 3,3 mil. m3), v Jihočeském (1,9 mil. m3) a Středočeském kraji (1,8 mil. m3). Více než 1 mil. m3 vytěženého kůrovcového dříví bylo evidováno také v krajích Plzeňském (1,4 mil. m3), Jihomoravském (1,3 mil. m3) a Olomouckém (cca 1,0 mil. m3).
Převaha napadených porostů se v celém státě stále nachází v nadmořských výškách do 800 m, vlastní horské polohy jsou doposud zasaženy méně.
Příznivější klimatické podmínky v uplynulém roce mírně přibrzdily další exponenciální expanzi kůrovcové kalamity. Zdaleka však nelze hovořit o opětovném získání kontroly nad populacemi lýkožroutů ze strany vlastníků a správců lesních majetků. Nadále zůstává největším problémem pozdní zpracování kůrovcových stromů, kdy jsou většinově těženy buď souše, nebo kůrovcové stromy, u nichž již došlo k částečnému výletu brouků. Imperativem současné ochrany lesa tak musí být především snaha, zvrátit tento nepříznivý stav.
V žádném případě nelze rezignovat na provádění ochrany lesa před kůrovci, přičemž hlavní prioritou musí být i nadále pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinná asanace aktivních kůrovcových stromů. Cíleno musí být na oddálení konečného rozpadu smrkových porostů a zastavení rozvoje a šíření podkorního hmyzu do dosud méně zasažených oblastí a vyšších poloh s často cennými původními populacemi smrku.
Jestliže ze zmíněných 14,9 mil. m3 kůrovcových těžeb byla včas vytěžena a účinně asanována pouze menší část (maximálně 20–30 %; z vlastních hlášení dokonce vyplývá, že metody přímé asanace byly uplatněny jen na necelých 20 % vytěžené kůrovcové hmoty), pak je zřejmé, že i nadále hrozí smrkovým porostům velké nebezpečí. Z dostupných údajů vyplývá, že během let 2015–2020 bylo kůrovci napadeno cca 75–80 mil. m3 smrkové dřevní hmoty, přičemž „živá“ zásoba smrkových porostů byla pracovníky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů k roku 2020 odhadována v objemu kolem 400 mil. m3.
Prudké zhoršení zdravotního stavu dřevin a přemnožení podkorního hmyzu v posledních letech se netýká pouze smrku, ale i dalších jehličnatých dřevin. Borovice lesní je zejména v oblasti jižní a jihozápadní Moravy a dále také ve středních a východních Čechách napadána celou řadou druhů podkorního a dřevního hmyzu.
V roce 2020 bylo evidováno téměř 125 tis. m3 vytěženého borového „kůrovcového“ dříví (v roce 2019 cca 80 tis. m3). Mezi nejvíce postižené (více než 15 tis. m3) patřily v uplynulém roce kraje Jihomoravský (30 tis. m3), Středočeský (25 tis. m3), Vysočina (20 tis. m3) a Královehradecký (16 tis. m3). Skutečné napadení borovice podkorním hmyzem je však výrazně (řádově) vyšší, neboť obranná opatření se prakticky neuskutečňují a škůdci se množí na většině lokalit zcela nekontrolovaně.
Dramatický nárůst byl zaznamenán u rozsahu napadení jedlových porostů podkorním hmyzem. Meziročně došlo k desetinásobnému zvýšení evidovaného objemu jedlového kůrovcového dříví, když z cca 11 tis. m3 v roce 2019 došlo k nárůstu na loňských cca 115 tis. m3!! Přibližně 80 % tohoto objemu bylo hlášeno pouze ze Středočeského kraje, kritický stav je však i na území dalších krajů (např. Plzeňského či Jihomoravského).
Výhled na rok 2021
Pesimistické varianty scénářů vývoje kůrovcové kalamity v Česku v roce 2020 se naštěstí vlivem příznivého chodu počasí nenaplnily. Přesto je patrné, že i přes přijatá administrativní opatření se situace v řadě krajů dále zhoršovala a rozrostly se oblasti, kde se gradace lýkožroutů vymkla kontrole a přerostla v dynamický proces, závislý z velké části pouze na přírodních silách, především pak na vývoji počasí.
Tento stav lze zvrátit pouze koordinovaným centrálním zásahem, směřujícím ke stabilizaci trhu s dřívím a urychlené nápravě rozvratu v ochraně lesa před podkorním hmyzem, k čemuž dal průběh povětrnostních vlivů v uplynulých dvou letech jedinečnou příležitost. V letošním roce lze rámcově počítat s obdobným rozsahem kůrovcového napadení jako v roce 2020, přičemž rozhodující vliv na další průběh kůrovcové kalamity bude mít opět zejména chod povětrnostních podmínek.
Z pohledu očekávaného vývoje situace s ostatními škodlivými faktory je na místě znovu upozornit na stále se zvyšující hrozbu poškození větrnými polomy, vzhledem k narušení statické stability lesních porostů kůrovcovou kalamitou a na vzájemně podmíněné ovlivňování obou typů poškození lesa.
Přemnožení podkorního hmyzu ohrožuje kromě smrku celou řadu dalších, především jehličnatých, dřevin, jako např. borovici, jedli nebo modřín. Vzhledem k historické časové a místní periodicitě gradací bekyně mnišky ve smrkových lesích střední Evropy je již několik let očekáván vznik jejího přemnožení i v podmínkách Česka. O skutečném rozsahu poškození lesa vlivem přemnožené spárkaté zvěře a s tím související krajně nepříznivé prognóze dalšího vývoje je potřebné mluvit zcela otevřeně, účinné řešení ale není v moci ochrany lesa.
Více informací najdete ve Zpravodaji ochrany lesa (Škodliví činitelé v lesích Česka 2020/2021. Svazek 24, 2021), který je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2021/05/ZOL_24_2021.pdf
Kontakt: Ing. Miloš Knížek, Ph.D., e-mail: knizek@vulhm.cz, Ing. Jan Liška, e-mail: liska@vulhm.cz
Teplotně se však jednalo opět o období výrazně nadnormální (odchylka +1,2 °C) a v první třetině roku navíc trvající sucho dosahovalo podle některých zdrojů nejhorších parametrů za posledních 500 let. Následující srážkově bohaté měsíce naštěstí vláhovou bilanci výrazně vylepšily a celkově proto byly opět od roku 2013 zaznamenány srážkové úhrny nad dlouhodobým ročním průměrem (112 % normálu). Chladnější a srážkově bohatší vegetační období uplynulého roku představovalo méně příznivé podmínky pro výskyt zejména hmyzích škůdců.
Hlášení za rok 2020, která Lesní ochranná služba obdržela z rozlohy reprezentující necelých 70 % celkové výměry lesů v Česku, vykázala meziročně jen mírný nárůst objemu poškození (z 19,3 mil. m3 na 19,8 mil. m3). Objem nahodilých těžeb po přepočtu na celou rozlohu tuzemských lesů tak i nadále výrazně překračuje odvozený roční etát.
Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence poškozeno 15,4 mil. m3 dřevní hmoty. Pro srovnání, v roce 2019 se jednalo o 14,8 mil. m3, v roce 2018 o 8,6 mil. m3, v roce 2017 o 4,1 mil. m3 a v roce 2016 o 3,5 mil. m3. Zcela dominantní roli přitom hraje dlouhodobě přemnožený podkorní hmyz.
V roce 2020 bylo evidováno téměř 14,9 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví, což představuje opětovné zvýšení „rekordních“ hodnot zaznamenávaných v posledních letech. Oproti roku předchozímu, kdy bylo evidováno 14,5 mil. m3 kůrovcového dříví, se jedná o nárůst ve výši 0,4 mil. m3. V roce 2018 bylo evidováno 8,4 mil. m3 (2017 – 3,7 mil. m3, 2016 – 3 mil. m3, 2015 – 1,5 mil. m3).
Jde prakticky výlučně o dříví napadené lýkožroutem smrkovým, který je obvykle doprovázen lýkožroutem lesklým a dnes již na většině území také lýkožroutem severským.
Jestliže objem evidovaný v roce 2020 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku (hlášení pokrývají 68 % rozlohy lesů), dostaneme se na hodnotu téměř 22 mil. m3 vytěženého kůrovcového dříví! Pokud bychom však kalkulovali celkové napadení v roce 2020, je nutné připočítat nejméně další 3 mil. m3 nezpracovaných kůrovcových stromů, které se ke konci uplynulého roku podle odhadů LOS nacházely v lesních porostech. Celkové napadení smrku podkorním hmyzem v roce 2020 proto dosahuje hodnoty nejméně 25 mil. m3!!
Po řadě nepříznivých let byly povětrnostní podmínky ve vegetačním období mnohem více nakloněny zlepšení zdravotního stavu dřevin v lesních porostech než vývoji a šíření podkorního hmyzu, který současně trpí i zvýšenou mortalitou v požercích, způsobenou vnitro-populačními konkurenčními vlivy, působením parazitoidů a patogenů i vnějšími abiotickými faktory.
Rozsah napadení je územně diferencován. Mnohem více je stále zasažena jižní polovina Česka. Kalamita se současně zřetelně přesunuje západním směrem. V roce 2019 byl poměr rozdělení kůrovcového dříví Čechy vs. Morava a Slezsko ještě cca 50:50, v roce 2020 je již 65 % kůrovcového dříví evidováno v Čechách.
Na severovýchodě Česka (historická oblast severní Moravy a Slezska), kde byla situace v předchozích letech nejhorší, kalamita postupně „vyhasíná“ v souvislosti s úbytkem starších atraktivních smrkových porostů v pahorkatinných a vrchovinných polohách.
V rámci srovnání jednotlivých krajů byla v roce 2020 situace nejdramatičtější v kraji Vysočina (evidováno cca 3,3 mil. m3), v Jihočeském (1,9 mil. m3) a Středočeském kraji (1,8 mil. m3). Více než 1 mil. m3 vytěženého kůrovcového dříví bylo evidováno také v krajích Plzeňském (1,4 mil. m3), Jihomoravském (1,3 mil. m3) a Olomouckém (cca 1,0 mil. m3).
Převaha napadených porostů se v celém státě stále nachází v nadmořských výškách do 800 m, vlastní horské polohy jsou doposud zasaženy méně.
Příznivější klimatické podmínky v uplynulém roce mírně přibrzdily další exponenciální expanzi kůrovcové kalamity. Zdaleka však nelze hovořit o opětovném získání kontroly nad populacemi lýkožroutů ze strany vlastníků a správců lesních majetků. Nadále zůstává největším problémem pozdní zpracování kůrovcových stromů, kdy jsou většinově těženy buď souše, nebo kůrovcové stromy, u nichž již došlo k částečnému výletu brouků. Imperativem současné ochrany lesa tak musí být především snaha, zvrátit tento nepříznivý stav.
V žádném případě nelze rezignovat na provádění ochrany lesa před kůrovci, přičemž hlavní prioritou musí být i nadále pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinná asanace aktivních kůrovcových stromů. Cíleno musí být na oddálení konečného rozpadu smrkových porostů a zastavení rozvoje a šíření podkorního hmyzu do dosud méně zasažených oblastí a vyšších poloh s často cennými původními populacemi smrku.
Jestliže ze zmíněných 14,9 mil. m3 kůrovcových těžeb byla včas vytěžena a účinně asanována pouze menší část (maximálně 20–30 %; z vlastních hlášení dokonce vyplývá, že metody přímé asanace byly uplatněny jen na necelých 20 % vytěžené kůrovcové hmoty), pak je zřejmé, že i nadále hrozí smrkovým porostům velké nebezpečí. Z dostupných údajů vyplývá, že během let 2015–2020 bylo kůrovci napadeno cca 75–80 mil. m3 smrkové dřevní hmoty, přičemž „živá“ zásoba smrkových porostů byla pracovníky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů k roku 2020 odhadována v objemu kolem 400 mil. m3.
Prudké zhoršení zdravotního stavu dřevin a přemnožení podkorního hmyzu v posledních letech se netýká pouze smrku, ale i dalších jehličnatých dřevin. Borovice lesní je zejména v oblasti jižní a jihozápadní Moravy a dále také ve středních a východních Čechách napadána celou řadou druhů podkorního a dřevního hmyzu.
V roce 2020 bylo evidováno téměř 125 tis. m3 vytěženého borového „kůrovcového“ dříví (v roce 2019 cca 80 tis. m3). Mezi nejvíce postižené (více než 15 tis. m3) patřily v uplynulém roce kraje Jihomoravský (30 tis. m3), Středočeský (25 tis. m3), Vysočina (20 tis. m3) a Královehradecký (16 tis. m3). Skutečné napadení borovice podkorním hmyzem je však výrazně (řádově) vyšší, neboť obranná opatření se prakticky neuskutečňují a škůdci se množí na většině lokalit zcela nekontrolovaně.
Dramatický nárůst byl zaznamenán u rozsahu napadení jedlových porostů podkorním hmyzem. Meziročně došlo k desetinásobnému zvýšení evidovaného objemu jedlového kůrovcového dříví, když z cca 11 tis. m3 v roce 2019 došlo k nárůstu na loňských cca 115 tis. m3!! Přibližně 80 % tohoto objemu bylo hlášeno pouze ze Středočeského kraje, kritický stav je však i na území dalších krajů (např. Plzeňského či Jihomoravského).
Výhled na rok 2021
Pesimistické varianty scénářů vývoje kůrovcové kalamity v Česku v roce 2020 se naštěstí vlivem příznivého chodu počasí nenaplnily. Přesto je patrné, že i přes přijatá administrativní opatření se situace v řadě krajů dále zhoršovala a rozrostly se oblasti, kde se gradace lýkožroutů vymkla kontrole a přerostla v dynamický proces, závislý z velké části pouze na přírodních silách, především pak na vývoji počasí.
Tento stav lze zvrátit pouze koordinovaným centrálním zásahem, směřujícím ke stabilizaci trhu s dřívím a urychlené nápravě rozvratu v ochraně lesa před podkorním hmyzem, k čemuž dal průběh povětrnostních vlivů v uplynulých dvou letech jedinečnou příležitost. V letošním roce lze rámcově počítat s obdobným rozsahem kůrovcového napadení jako v roce 2020, přičemž rozhodující vliv na další průběh kůrovcové kalamity bude mít opět zejména chod povětrnostních podmínek.
Z pohledu očekávaného vývoje situace s ostatními škodlivými faktory je na místě znovu upozornit na stále se zvyšující hrozbu poškození větrnými polomy, vzhledem k narušení statické stability lesních porostů kůrovcovou kalamitou a na vzájemně podmíněné ovlivňování obou typů poškození lesa.
Přemnožení podkorního hmyzu ohrožuje kromě smrku celou řadu dalších, především jehličnatých, dřevin, jako např. borovici, jedli nebo modřín. Vzhledem k historické časové a místní periodicitě gradací bekyně mnišky ve smrkových lesích střední Evropy je již několik let očekáván vznik jejího přemnožení i v podmínkách Česka. O skutečném rozsahu poškození lesa vlivem přemnožené spárkaté zvěře a s tím související krajně nepříznivé prognóze dalšího vývoje je potřebné mluvit zcela otevřeně, účinné řešení ale není v moci ochrany lesa.
Více informací najdete ve Zpravodaji ochrany lesa (Škodliví činitelé v lesích Česka 2020/2021. Svazek 24, 2021), který je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2021/05/ZOL_24_2021.pdf
Kontakt: Ing. Miloš Knížek, Ph.D., e-mail: knizek@vulhm.cz, Ing. Jan Liška, e-mail: liska@vulhm.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
