Tiskové zprávy
Česká společnost ornitologická: Kvůli chemii v zemědělství mizejí ptáci z Evropy
16. května 2023 | Česká společnost ornitologická
Populace evropských ptáků, zejména těch hmyzožravých, nejvíce ohrožujeme používáním pesticidů a hnojiv v zemědělství. Ukázala to nedávná studie, na níž se podílelo 52 vědců z 28 zemí Evropy, kteří zhodnotili, jak 170 druhů ptáků reagovalo na hlavní tlaky vyvolané člověkem v celoevropském měřítku. Mezi tyto tlaky, kterými lidská společnost působí na biologickou rozmanitost evropské krajiny, patří intenzivní zemědělství (ve smyslu používání pesticidů a hnojiv), urbanizace, zalesňování a zvyšování teploty v důsledku klimatické změny.
Studie zkoumala nejkomplexnější soubor dat o změnách početnosti ptáků, který byl kdy shromážděn. Údaje pocházejí z databáze Celoveropského monitoringu běžných druhů ptáků, který od roku 2002 koordinuje ČSO. Mluvíme tedy o 170 druzích sledovaných po celé Evropě na 20 000 lokalitách po dobu 37 let. Takový jedinečný soubor údajů by nebylo možné shromáždit bez usilovného nasazení přibližně patnácti tisíc zkušených dobrovolníků, kteří každé jaro během hnízdní doby sčítají ptáky v terénu, za což si zaslouží uznání celé evropské společnosti.
Jak se daří druhům obývajícím různá prostředí
Mezi lety 1980–2016 zmizela z Evropy čtvrtina populací běžných ptáků, tento úbytek ale není mezi jednotlivé skupiny druhů rozložen rovnoměrně. Populace polních druhů byly postiženy více (ubyly o 57 %) než ostatní skupiny běžných ptáků, jako jsou lesní (-18 %), městští (-28 %), chladnomilní (-40 %) nebo teplomilní ptáci (-17 %). Ukazuje se, že polní a chladnomilné druhy ubývají téměř v celé Evropě, s výjimkou některých východoevropských zemí, pro které jsou k dispozici údaje za kratší časové období. Naproti tomu trendy lesních a městských ptáků jsou v jednotlivých zemích různé.
Regionální odlišnosti
Příčiny změn početnosti ptačích populací se také mezi evropskými zeměmi značně liší, zejména s ohledem na typ a intenzitu změn ve využívání půdy. Například intenzifikace zemědělství, která mezi lety 2007 a 2016 v Evropě celkově stoupla o 2,1 %, a urbanizace (+0,4 % v letech 2009–2016) jsou v západoevropských zemích závažnějším faktorem než ve východoevropských zemích. Teplota se měnila více v severněji položených zemích (+13,2 % za období 1996–2016), zatímco ke změnám rozlohy lesů, která mezi lety 1996 a 2016 stoupla o 2,1 %, docházelo v různých zemích odlišně.
Národní trendy početnosti strnada obecného Emberiza citrinella a skřivana polního Alauda arvensis ve 14 evropských zemích v letech 1996–2016. Strnad měl většinou negativní trendy, ale v některých zemích (např. v Nizozemsku nebo Lotyšsku) populace rostly. Naopak u skřivana byl zaznamenán ve všech zemích pouze negativní trend početnosti. Země vyznačené šedě jsou zahrnuty v PECBMS.
Co způsobuje úbytek ptáků?
Za hlavní tlak, který negativně ovlivňuje trendy početnosti ptačích druhů, byla jednoznačně označena intenzifikace zemědělství. Ptáci ubývali více v zemích, kde plochy obhospodařované vyššími dávkami hnojiv a pesticidů tvořily větší podíl z celkové obdělávané plochy. Negativní vliv na trendy početnosti měla i rostoucí urbanizace (podíl zastavěné plochy dané země). Změna rozlohy lesa naopak s celkovou změnou početnosti běžných ptáků nesouvisela, zatímco zvýšení teploty na ni mělo negativní vliv.
Víme přitom, že tentýž faktor může některé druhy ovlivnit negativně, zatímco jiné z něj mohou těžit. Proto jsme se také podívali na to, jaké společné vlastnosti mají druhy ovlivněné stejným tlakem. Zjistili jsme, že intenzivní hospodaření na zemědělské půdě negativně ovlivňuje nejen polní druhy ptáků, ale také hmyzožravé druhy (včetně těch, kteří se bezobratlými živí pouze v hnízdním období), dálkové migranty a lesní ptáky – tedy vlastně naprostou většinu běžných druhů ptáků.
Lesní porosty většinou pozitivně ovlivňovaly dálkové migranty, zatímco urbanizace měla zpravidla negativní vliv na druhy polní, semenožravé i hmyzožravé. A konečně vliv teploty byl podle očekávání většinou pozitivní pro teplomilné druhy, ale také pro obyvatele měst, lesní druhy a specialisty, a současně negativní pro chladnomilné druhy, dálkové migranty, polní druhy, generalisty a semenožravé i hmyzožravé druhy.
Strnad luční patří k ptákům, kteří v důsledku intenzifikace zemědělství v evropské polní krajině silně ubývá. V Česku v 80. letech hnízdilo jen 700–1400 párů, po roce 2000 se mu ale začalo dařit lépe a hnízdí zde 4000–8000 párů. Foto: Aurélien Audevard
Intenzivní zemědělství – používání hnojiv a pesticidů
Zemědělství s vysokými vstupy hnojiv a pesticidů je hlavním tlakem vysvětlujícím změny v populacích ptáků, a to nejen u polních druhů. Kromě toho jsou populace ptáků v zemích s menší výměrou jednotlivých polí v lepším stavu, což naznačuje, že zvětšování velikosti polí osázených jednou plodinou, další klíčový aspekt intenzifikace zemědělství, také přispívá k poklesu populací ptáků, pravděpodobně prostřednictvím snižování heterogenity stanovišť. Přestože odborníci o negativní roli chemických látek v zemědělství diskutují už dlouho, stále neexistuje podrobná evidence jejich používání. Dostupné údaje jsou proto velmi hrubé a neumožňují nám detailněji pochopit mechanismy, které stojí za popsaným vztahem.
Mnohé škodlivé účinky těchto látek jsou přesto dobře známy, například jejich dopad na hmyz a další bezobratlé, jejichž úbytek pak má kaskádový účinek na organismy stojící výše v potravním řetězci. Bezobratlí představují, přinejmenším v období rozmnožování, důležitou součást potravy 143 ze 170 studovaných druhů, a snížení dostupnosti hmyzí potravy pak ovlivňuje přežívání jejich mláďat a reprodukční úspěch. Vzhledem k závažnosti tohoto tlaku by se proto měla ve všech evropských zemích posílit legislativa týkající se dostupnosti údajů o používání hnojiv a pesticidů.
Skřivan polní je typickým představitelem hmyzožravých ptáků obývajících zemědělskou krajinu, kteří v rámci celé Evropy ubývají v důsledku nadužívání jedů v zemědělství .Foto: Jiří Parůžek
Vrabci polní ubyli ve většině zemí Evropy včetně Česka, kde jich nyní hnízdí zhruba polovina oproti 80. letům 20. století. Foto: Vladislav Krabec, Flickr ČSO
Urbanizace – zvětšování zastavěné plochy
Kromě zemědělských postupů jsou ve hře i další faktory. S celkovým úbytkem avifauny může souviset i urbanizace, která roste ve všech evropských zemích. Ačkoli detailnější zhodnocení vlivu rostoucí zastavěné plochy na konkrétní druhy by vyžadovalo přesnější údaje o vývoji urbanizace, dostupná data naznačují negativní dopad na většinu druhů.
Zalesňování – zvětšování plochy lesa
Přestože zvětšování plochy lesních porostů bývá většinou spojeno s nárůstem populací ptáků, v našich datech jsme neprokázali jeho vliv ani na celkové populace všech evropských ptáků, ani lesních specialistů. Domníváme se, že rostoucí zalesňování v Evropě v posledních desetiletích zastiňuje snižování celkové kvality lesů, například úbytek starých porostů, které jsou pro mnoho lesních druhů nezbytné.
Změna klimatu – rostoucí teplota
Rostoucí teplota v důsledku klimatické změny měla negativní dopad na běžnou avifaunu jako celek, ale také jasně oddělila druhy, které ovlivňuje pozitivně, především obyvatele teplých oblastí, od negativně ovlivněných druhů, převážně chladnomilných. Tento vliv je proto třeba posuzovat vzhledem ke schopnosti druhů reagovat na změny teploty v prostoru i čase. To je zvláště náročné pro tažné druhy, přičemž ptáci migrující na velké vzdálenosti jsou teplotou ovlivněni silněji než druhy migrující na krátké vzdálenosti a stálí ptáci. Změna dostupnosti zdrojů a optimálních podmínek prostředí způsobená změnou klimatu již byla zdokumentována například u tažných lesních druhů, které přilétají stále ve stejnou dobu, a míjejí tak vrchol potravní nabídky, který nastává dříve. Jiné studie ukazují, že složení některých společenstev se mění v důsledku větší úspěšnosti teplomilných druhů.
Naše výsledky naznačují, že změna klimatu vyjádřená rostoucí teplotou byla v posledních desetiletích dominantním faktorem v populační dynamice ptáků v kontinentálním měřítku. Její vliv je výraznější v severských, chladnějších zemích. Celkově lze říci, že ačkoli změna teploty může vést k šíření a zvyšování početnosti některých druhů, pro řadu jiných, zejména chladnomilných druhů, představuje další zátěž.
Evropské zemědělství potřebuje změnu
Že má současné intenzivní zemědělství výrazný negativní vliv na polní a hmyzožravé ptáky, víme již dlouho. Tato studie však přináší přesvědčivé důkazy o přímém a zásadním vlivu jedů užívaných v zemědělství na většinu běžných druhů ptáků v kontinentálním měřítku. Osud evropských ptačích populací proto závisí na rychlém provedení celoevropské reformy zemědělství. Tento apel přichází v době, kdy je evropská strategie produkce potravin pod tlakem. Ruská invaze na Ukrajinu vede evropské země k prosazování soběstačnosti v zemědělské produkci a vlády by se měly snažit najít rovnováhu mezi potřebnou produktivitou a obnovou přírodního prostředí. Ta je nezbytná mimo jiné pro zmírnění dopadů klimatické změny. Doufáme, že studie pomůže otevřít oči politikům i široké veřejnosti. Mají-li mít totiž ptačí populace, a s nimi celá příroda, šanci na obnovu, musíme nalézt a prosadit nejen jiný model produkce potravin, ale i životního stylu každého z nás.
Alena Klvaňová
Další spoluautoři studie
Zdeněk Vermouzek (ČSO), Petr Voříšek (ČSO), Jiří Reif (ČSO, PřF UK)
Studie zkoumala nejkomplexnější soubor dat o změnách početnosti ptáků, který byl kdy shromážděn. Údaje pocházejí z databáze Celoveropského monitoringu běžných druhů ptáků, který od roku 2002 koordinuje ČSO. Mluvíme tedy o 170 druzích sledovaných po celé Evropě na 20 000 lokalitách po dobu 37 let. Takový jedinečný soubor údajů by nebylo možné shromáždit bez usilovného nasazení přibližně patnácti tisíc zkušených dobrovolníků, kteří každé jaro během hnízdní doby sčítají ptáky v terénu, za což si zaslouží uznání celé evropské společnosti.
Jak se daří druhům obývajícím různá prostředí
Mezi lety 1980–2016 zmizela z Evropy čtvrtina populací běžných ptáků, tento úbytek ale není mezi jednotlivé skupiny druhů rozložen rovnoměrně. Populace polních druhů byly postiženy více (ubyly o 57 %) než ostatní skupiny běžných ptáků, jako jsou lesní (-18 %), městští (-28 %), chladnomilní (-40 %) nebo teplomilní ptáci (-17 %). Ukazuje se, že polní a chladnomilné druhy ubývají téměř v celé Evropě, s výjimkou některých východoevropských zemí, pro které jsou k dispozici údaje za kratší časové období. Naproti tomu trendy lesních a městských ptáků jsou v jednotlivých zemích různé.
Regionální odlišnosti
Příčiny změn početnosti ptačích populací se také mezi evropskými zeměmi značně liší, zejména s ohledem na typ a intenzitu změn ve využívání půdy. Například intenzifikace zemědělství, která mezi lety 2007 a 2016 v Evropě celkově stoupla o 2,1 %, a urbanizace (+0,4 % v letech 2009–2016) jsou v západoevropských zemích závažnějším faktorem než ve východoevropských zemích. Teplota se měnila více v severněji položených zemích (+13,2 % za období 1996–2016), zatímco ke změnám rozlohy lesů, která mezi lety 1996 a 2016 stoupla o 2,1 %, docházelo v různých zemích odlišně.
Národní trendy početnosti strnada obecného Emberiza citrinella a skřivana polního Alauda arvensis ve 14 evropských zemích v letech 1996–2016. Strnad měl většinou negativní trendy, ale v některých zemích (např. v Nizozemsku nebo Lotyšsku) populace rostly. Naopak u skřivana byl zaznamenán ve všech zemích pouze negativní trend početnosti. Země vyznačené šedě jsou zahrnuty v PECBMS.
Co způsobuje úbytek ptáků?
Za hlavní tlak, který negativně ovlivňuje trendy početnosti ptačích druhů, byla jednoznačně označena intenzifikace zemědělství. Ptáci ubývali více v zemích, kde plochy obhospodařované vyššími dávkami hnojiv a pesticidů tvořily větší podíl z celkové obdělávané plochy. Negativní vliv na trendy početnosti měla i rostoucí urbanizace (podíl zastavěné plochy dané země). Změna rozlohy lesa naopak s celkovou změnou početnosti běžných ptáků nesouvisela, zatímco zvýšení teploty na ni mělo negativní vliv.
Víme přitom, že tentýž faktor může některé druhy ovlivnit negativně, zatímco jiné z něj mohou těžit. Proto jsme se také podívali na to, jaké společné vlastnosti mají druhy ovlivněné stejným tlakem. Zjistili jsme, že intenzivní hospodaření na zemědělské půdě negativně ovlivňuje nejen polní druhy ptáků, ale také hmyzožravé druhy (včetně těch, kteří se bezobratlými živí pouze v hnízdním období), dálkové migranty a lesní ptáky – tedy vlastně naprostou většinu běžných druhů ptáků.
Lesní porosty většinou pozitivně ovlivňovaly dálkové migranty, zatímco urbanizace měla zpravidla negativní vliv na druhy polní, semenožravé i hmyzožravé. A konečně vliv teploty byl podle očekávání většinou pozitivní pro teplomilné druhy, ale také pro obyvatele měst, lesní druhy a specialisty, a současně negativní pro chladnomilné druhy, dálkové migranty, polní druhy, generalisty a semenožravé i hmyzožravé druhy.
Strnad luční patří k ptákům, kteří v důsledku intenzifikace zemědělství v evropské polní krajině silně ubývá. V Česku v 80. letech hnízdilo jen 700–1400 párů, po roce 2000 se mu ale začalo dařit lépe a hnízdí zde 4000–8000 párů. Foto: Aurélien Audevard
Intenzivní zemědělství – používání hnojiv a pesticidů
Zemědělství s vysokými vstupy hnojiv a pesticidů je hlavním tlakem vysvětlujícím změny v populacích ptáků, a to nejen u polních druhů. Kromě toho jsou populace ptáků v zemích s menší výměrou jednotlivých polí v lepším stavu, což naznačuje, že zvětšování velikosti polí osázených jednou plodinou, další klíčový aspekt intenzifikace zemědělství, také přispívá k poklesu populací ptáků, pravděpodobně prostřednictvím snižování heterogenity stanovišť. Přestože odborníci o negativní roli chemických látek v zemědělství diskutují už dlouho, stále neexistuje podrobná evidence jejich používání. Dostupné údaje jsou proto velmi hrubé a neumožňují nám detailněji pochopit mechanismy, které stojí za popsaným vztahem.
Mnohé škodlivé účinky těchto látek jsou přesto dobře známy, například jejich dopad na hmyz a další bezobratlé, jejichž úbytek pak má kaskádový účinek na organismy stojící výše v potravním řetězci. Bezobratlí představují, přinejmenším v období rozmnožování, důležitou součást potravy 143 ze 170 studovaných druhů, a snížení dostupnosti hmyzí potravy pak ovlivňuje přežívání jejich mláďat a reprodukční úspěch. Vzhledem k závažnosti tohoto tlaku by se proto měla ve všech evropských zemích posílit legislativa týkající se dostupnosti údajů o používání hnojiv a pesticidů.
Skřivan polní je typickým představitelem hmyzožravých ptáků obývajících zemědělskou krajinu, kteří v rámci celé Evropy ubývají v důsledku nadužívání jedů v zemědělství .Foto: Jiří Parůžek
Vrabci polní ubyli ve většině zemí Evropy včetně Česka, kde jich nyní hnízdí zhruba polovina oproti 80. letům 20. století. Foto: Vladislav Krabec, Flickr ČSO
Urbanizace – zvětšování zastavěné plochy
Kromě zemědělských postupů jsou ve hře i další faktory. S celkovým úbytkem avifauny může souviset i urbanizace, která roste ve všech evropských zemích. Ačkoli detailnější zhodnocení vlivu rostoucí zastavěné plochy na konkrétní druhy by vyžadovalo přesnější údaje o vývoji urbanizace, dostupná data naznačují negativní dopad na většinu druhů.
Zalesňování – zvětšování plochy lesa
Přestože zvětšování plochy lesních porostů bývá většinou spojeno s nárůstem populací ptáků, v našich datech jsme neprokázali jeho vliv ani na celkové populace všech evropských ptáků, ani lesních specialistů. Domníváme se, že rostoucí zalesňování v Evropě v posledních desetiletích zastiňuje snižování celkové kvality lesů, například úbytek starých porostů, které jsou pro mnoho lesních druhů nezbytné.
Změna klimatu – rostoucí teplota
Rostoucí teplota v důsledku klimatické změny měla negativní dopad na běžnou avifaunu jako celek, ale také jasně oddělila druhy, které ovlivňuje pozitivně, především obyvatele teplých oblastí, od negativně ovlivněných druhů, převážně chladnomilných. Tento vliv je proto třeba posuzovat vzhledem ke schopnosti druhů reagovat na změny teploty v prostoru i čase. To je zvláště náročné pro tažné druhy, přičemž ptáci migrující na velké vzdálenosti jsou teplotou ovlivněni silněji než druhy migrující na krátké vzdálenosti a stálí ptáci. Změna dostupnosti zdrojů a optimálních podmínek prostředí způsobená změnou klimatu již byla zdokumentována například u tažných lesních druhů, které přilétají stále ve stejnou dobu, a míjejí tak vrchol potravní nabídky, který nastává dříve. Jiné studie ukazují, že složení některých společenstev se mění v důsledku větší úspěšnosti teplomilných druhů.
Naše výsledky naznačují, že změna klimatu vyjádřená rostoucí teplotou byla v posledních desetiletích dominantním faktorem v populační dynamice ptáků v kontinentálním měřítku. Její vliv je výraznější v severských, chladnějších zemích. Celkově lze říci, že ačkoli změna teploty může vést k šíření a zvyšování početnosti některých druhů, pro řadu jiných, zejména chladnomilných druhů, představuje další zátěž.
Evropské zemědělství potřebuje změnu
Že má současné intenzivní zemědělství výrazný negativní vliv na polní a hmyzožravé ptáky, víme již dlouho. Tato studie však přináší přesvědčivé důkazy o přímém a zásadním vlivu jedů užívaných v zemědělství na většinu běžných druhů ptáků v kontinentálním měřítku. Osud evropských ptačích populací proto závisí na rychlém provedení celoevropské reformy zemědělství. Tento apel přichází v době, kdy je evropská strategie produkce potravin pod tlakem. Ruská invaze na Ukrajinu vede evropské země k prosazování soběstačnosti v zemědělské produkci a vlády by se měly snažit najít rovnováhu mezi potřebnou produktivitou a obnovou přírodního prostředí. Ta je nezbytná mimo jiné pro zmírnění dopadů klimatické změny. Doufáme, že studie pomůže otevřít oči politikům i široké veřejnosti. Mají-li mít totiž ptačí populace, a s nimi celá příroda, šanci na obnovu, musíme nalézt a prosadit nejen jiný model produkce potravin, ale i životního stylu každého z nás.
Alena Klvaňová
Další spoluautoři studie
Zdeněk Vermouzek (ČSO), Petr Voříšek (ČSO), Jiří Reif (ČSO, PřF UK)
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
