Tiskové zprávy
Arnika - Centrum pro podporu občanů: Labe nebude splavné ani s českými jezy, shodují se odborníci z Německa a Česka
Na semináři „Labe, naše společné dědictví“, který proběhl dnes na půdě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaznělo hned několik argumentů, proč je důležité zachovat dolní tok této řeky v přirozeném stavu. „V Labi ubývá vody a v Německu proto nelze dosáhnout jeho celoroční splavnosti. Německá vláda nebude stavět jezy ani jiné stavby, protože by se to nevyplatilo,“ řekl poslanec saského parlamentu za stranu Zelených Johannes Lichdi. Podle něj klade saská vláda důraz na další rozvoj železnice, která je ekologicky příznivá, rychlá a spolehlivější než lodě. „Programové prohlášení naší zemské vlády s výstavbou jezů nepočítá,“ konstatoval Lichdi.
„Aby lodě mohly na Labi konkurovat železnici a zejména kamionové dopravě, museli bychom celoročně garantovat ponor 2,5 metru. To by znamenalo zastavět celou řeku od Ústí nad Labem až po Hamburk novými jezy. Kvůli nedostatku vody totiž dnes nedokážeme zajistit plavební hloubku ani 160 cm. Provoz vodní dopravy na Labi je zcela neekonomický,“ uvedl Manfred Krauss z německé nevládní organizace BUND. Krauss zároveň připomněl, že v koridoru mezi Prahou a Hamburkem je stále nevyužitá kapacita železnice, která současné výkony lodní dopravy převyšuje zhruba dvacetinásobně.
Johannes Lichdi z německých Zelených podotknul, že Německo dříve předpokládalo zajištění plavební hloubky v Labi 160 cm po 345 dní v kalendářním roce do roku 2010. Tyto plány ale patří minulosti. „Dřívější předpoklady byly založeny na chybných datech. Vycházeli jsme z údajů o množství vody naměřených v 70. letech, kdy bylo ovšem enormní množství srážek. Posledních dvacet let ukázalo, že tak optimistické stavy se již neopakují a i naše plány jsme proto museli přehodnotit,“ dodal Lichdi.
Podle Pavla Tremla z Výzkumného ústavu vodohospořádského T. G. Masaryka se bude situace na Labi v důsledku klimatických změn nadále zhoršovat. „Na základě dlouhodobých měření předpokládáme, že vody v Labi bude stále méně. Nové jezy zřejmě nedokáží lodní dopravě nijak pomoci, nanejvýš kompenzují úbytek vody způsobený počasím,“ řekl Treml.
Odborný pracovník Správy Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce Werner Henschel zdůrazňuje, že labský kaňon oplývá výjimečnou krásou, která vždy inspirovala malíře, básníky i další umělce. „Labe ovlivnilo Máchu i Wagnera. Dnes je vedle francouzské Loiry jediným veletokem střední a západní Evropy, který lidé nepřeměnili ve stoku nebo plavební kanál. Je naší povinností toto výjimečné prostředí zachovat a chránit.“
S tím souhlasí Jaroslav Koutský, který se na Univerzitě J. E. Purkyně věnuje regionálnímu rozvoji. „Naše poznatky dokazují, že zachovalé přírodní prostředí bezprostředně souvisí s kvalitou života a ta je zas klíčovou součástí ekonomického rozvoje. Labe je možné využít pro rozvoj turistického ruchu a řadu oborů podnikání, jež budou zároveň šetrné k přírodnímu prostředí.“ Koutský vysvětlil, že univerzita právě zpracovává doporučení pro komunální a regionální politiky i úřady, jak přírodních krás k ekonomickému rozvoji regionu využít.
Přílohy:
(1) Detaily o semináři Labe, naše společné dědictví:
http://arnika.org/novinky.shtml?x=2069671
(2) Více informací o kampani Arniky Živé Labe: http://labe.arnika.org
„Aby lodě mohly na Labi konkurovat železnici a zejména kamionové dopravě, museli bychom celoročně garantovat ponor 2,5 metru. To by znamenalo zastavět celou řeku od Ústí nad Labem až po Hamburk novými jezy. Kvůli nedostatku vody totiž dnes nedokážeme zajistit plavební hloubku ani 160 cm. Provoz vodní dopravy na Labi je zcela neekonomický,“ uvedl Manfred Krauss z německé nevládní organizace BUND. Krauss zároveň připomněl, že v koridoru mezi Prahou a Hamburkem je stále nevyužitá kapacita železnice, která současné výkony lodní dopravy převyšuje zhruba dvacetinásobně.
Johannes Lichdi z německých Zelených podotknul, že Německo dříve předpokládalo zajištění plavební hloubky v Labi 160 cm po 345 dní v kalendářním roce do roku 2010. Tyto plány ale patří minulosti. „Dřívější předpoklady byly založeny na chybných datech. Vycházeli jsme z údajů o množství vody naměřených v 70. letech, kdy bylo ovšem enormní množství srážek. Posledních dvacet let ukázalo, že tak optimistické stavy se již neopakují a i naše plány jsme proto museli přehodnotit,“ dodal Lichdi.
Podle Pavla Tremla z Výzkumného ústavu vodohospořádského T. G. Masaryka se bude situace na Labi v důsledku klimatických změn nadále zhoršovat. „Na základě dlouhodobých měření předpokládáme, že vody v Labi bude stále méně. Nové jezy zřejmě nedokáží lodní dopravě nijak pomoci, nanejvýš kompenzují úbytek vody způsobený počasím,“ řekl Treml.
Odborný pracovník Správy Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce Werner Henschel zdůrazňuje, že labský kaňon oplývá výjimečnou krásou, která vždy inspirovala malíře, básníky i další umělce. „Labe ovlivnilo Máchu i Wagnera. Dnes je vedle francouzské Loiry jediným veletokem střední a západní Evropy, který lidé nepřeměnili ve stoku nebo plavební kanál. Je naší povinností toto výjimečné prostředí zachovat a chránit.“
S tím souhlasí Jaroslav Koutský, který se na Univerzitě J. E. Purkyně věnuje regionálnímu rozvoji. „Naše poznatky dokazují, že zachovalé přírodní prostředí bezprostředně souvisí s kvalitou života a ta je zas klíčovou součástí ekonomického rozvoje. Labe je možné využít pro rozvoj turistického ruchu a řadu oborů podnikání, jež budou zároveň šetrné k přírodnímu prostředí.“ Koutský vysvětlil, že univerzita právě zpracovává doporučení pro komunální a regionální politiky i úřady, jak přírodních krás k ekonomickému rozvoji regionu využít.
Přílohy:
(1) Detaily o semináři Labe, naše společné dědictví:
http://arnika.org/novinky.shtml?x=2069671
(2) Více informací o kampani Arniky Živé Labe: http://labe.arnika.org
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
