Mendelova lesnická a zemědělská univerzita v Brně: Letní elektrochemická škola

V pondělí 29. června 2009 se na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně uskuteční setkání mladých elektrochemiků. Do Brna přijede přes 70 vědců z celé ČR. Mezi hlavní body jejich pracovního setkání budou patřit nejnovější poznatky z oboru elektrochemie. Závěry výzkumu elektrochemiků mají široké uplatnění v běžném životě, nejčastěji v oblasti medicíny, jak dokládá výzkum týmu z MZLU v Brně.

Tým vědců z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty MZLU v Brně pracuje na výzkumu, který by měl usnadnit včasné odhalení rakoviny v lidském těle. K vyšetření jim stačí pouze kapka krve. Už nyní zaznamenali první úspěchy. Při testech se potvrdilo, že u nemocných lidí je hladina bílkoviny metalothioneinu vyšší než u zdravých lidí. Bohužel cesta pro zavedení metody do praxe a k praktickým lékařům bude ještě dlouhá a složitá.

„V naší práci se zabýváme určením koncentrace bílkoviny zvané metalothionein v lidské krvi v krevním séru. Tato bílkovina s největší pravděpodobností souvisí se vznikem a rozvojem nádorového onemocnění. K analýze využíváme elektrochemickou techniku zvanou Brdičkova metoda“, vysvětluje Vojtěch Adam, člen vědeckého týmu docenta Kizeka.

Výzkum je zatím jen v experimentální fázi, ale už nyní mohou vědci rozpoznat široké spektrum druhů rakoviny. „Momentálně máme analyzován velmi široký soubor pacientů s nádorem v oblasti hlavy a krku, následují menší soubory pacientů trpící leukémií, melanomy, nádory tlustého střeva, plic, štítné žlázy a dalších. Ve všech případech jsme dosáhli velmi povzbudivých výsledků v oblasti budoucí diagnostiky“, uvedl Vojtěch Adam.

Vědci se zabývají metalothioneimem už téměř sedm let a během vývoje spolupracovali s řadou dalších pracovišť. Hlavně z odbornými lékařskými pracovišti, aby mohli získat potřebné vzorky pro ověření svých předpokladů. „Úzce spolupracujeme s Klinikou otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku v Brně a Klinikou dětské hematologie a onkologie v Praze“, doplňuje Vojtěch Adam a na otázku, kdy se začne jejich objev používat v praxi, říká: „Odpověď je velmi složitá. Záleží na mnoha faktorech, tj. vytvoření prototypu přístroje dostupného pro běžné klinické pracoviště, popřípadě pro obvodního lékaře, prosazení této diagnostické metody do ceníku hrazených lékařských zákroků, přesvědčení lékařské obce o významu výzkumu a mnoho dalších. My doufáme, že s pomocí našich kolegů-lékařů, bude možné detekci metalothioneinu zavést do běžné praxe v řádu několika let. Už proto, že náklady na vyšetření našim způsobem jsou v desítkách českých korun, což je o dost méně než některé nyní využívané metody“.