Radek Drahný "> Letos pomáhaly dvě tisícovky dobrovolníků, děkujeme!  - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/letos-pomahaly-dve-tisicovky-dobrovolniku-dekujeme
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Správa KRNAP: Letos pomáhaly dvě tisícovky dobrovolníků, děkujeme! 

20. prosince 2022 | Správa KRNAP
Autor: Radek Drahný, tel: 737 209 900
Společenská odpovědnost firem, tzv. CSR (ang. Corporate Social Responsibility) je trendem, který v poledních letech velmi vnímáme i v Krkonoších a díky němuž jen v letošním roce pomáhala krkonošské přírodě téměř tisícovka firemních dobrovolníků při 22 akcích. Kromě nich tradičně pomáhají například na jaře vyhrabávat z luk starou trávu, instalovat žabí zábrany nebo pečovat přes zimu o ježky různé dětské či školní skupiny. Celkově se tak v letošním roce jedná o dvě tisícovky dobrovolníků.
 
„Nejčastěji dobrovolníci chtějí vysazovat stromečky. To je ale musíme zklamat. Ve výsadbě se nemůžeme spoléhat na ad hoc nabídku pomoci, ale jedná se o dlouhodobě plánovanou činnost, tendrovanou a do jisté míry i odbornou. Vysadit správně stromek tak, aby se uchytil, není jen tak,“ říká koordinátor dobrovolnických aktivit Správy KRNAP Jiří Cupák. „Pokud si zájemce o dobrovolnickou pomoc nechá poradit, resp. vybere si z nabídky aktivit, které máme, tak se vždycky domluvíme. Je jedno, zda se jedná o deset lidí z nějaké firmy nebo 300 zaměstnanců nadnárodního společnosti,“ dodal. 
 
V letošním roce v Krkonoších pomáhali například zaměstnanci těchto společností – ŠKODA AUTO, Gasnet, Merkel, ČNB, T-mobil, Vodafon, ČEZ, Toyota, Eurovag, Footshop, Namysli, OB Festival, OB Dobříš a další. Nejvíce pracovali na úklidu odpadků na turistických cestách i mimo ně, dále na snášení klestu po kalamitních a kůrovcových těžbách. Dále dobrovolníci hrabali listí na loukách, vyřezávali nálety na loukách a pastvinách a opravovali ohrady pro pastvu skotu.
 
Všem dobrovolníků DĚKUJEME! a těšíme se na další spolupráce v příštím roce.
 


Pro zájemce máme připravený níže uvedený „katalog prací“:

Snášení klestu

V KRNAP se lesy za posledních 700 let změnily – naši předkové sázeli hlavně smrk, protože rychle roste a jeho dřevo lze dobře a efektivně využít. Smrk je v Krkonoších přirozený nad 800 m n. m., v nižších polohách jej Správa KRNAP kácí a nahrazuje listnáči, které by tam rostly přirozeně. Po vytěžených smrcích zbydou větve (klest) na velké ploše. Je potřeba je naházet na hromady, protože tím víc připomínají staré rozpadající se stromy, vytvářejí lepší podmínky pro růst semenáčků (lepší mikroklima a zdroj živin z tlejícího dřeva) a protože se po lese lépe chodí, což se líbí veřejnosti.


Odkorňování

V krkonošských lesích je příliš mnoho smrku, který naši předkové sázeli, protože rychle roste a má dobře využitelné dřevo. Proto jej vysázeli v polohách pod 800 m n. m. Tam ale špatně odolává kůrovci, protože na smrk tam bývá horko a smrk má žízeň. Kůrovec se přemnožuje. Nejde o to, kůrovce zastavit, ale zbrzdit, aby les sežral pomaleji, a aby se les obnovoval postupně – v několika generacích. Odkorňování brání rychlému rozšíření kůrovce.


Čištění svodnic cest

Po horských cestách nesmí v deštích dlouho téct voda, svodnice (drenáže) ji musejí odvádět mimo. Pokud jsou svodnice zanesené naplaveným pískem, neodvedené vody na větší ploše cesty přibývá. Hodně vody má větší sílu a vyplaví nejen prach, ale také písek a štěrk. Špatně vyčištěné svodnice mohou být příčinou zkázy celé cesty.


Likvidace křídlatky

Křídlatka je rostlina, která se do Čech dostala koncem 19. století jako okrasná. Je velmi agresivní a na 1 m2 vyroste až 200 lodyh, které vytlačí ostatní rostliny. Křídlatka tak rychle obsadí velké plochy a zahubí nám původní vegetaci.


Úklid odpadků

Nikdo do Krkonoš nepřijel proto, aby se díval na to, co měl jiný turista ke svačině a v čem to měl zabalené. Do Krkonoš přijde přes 12 milionů turistů za rok, a i když většina z nich si odpadky odnáší s sebou, některým nedochází, že jedinou stopou po nich by měl být otisk pohorek v blátě cesty. Organické odpadky se v Krkonoších díky zimě rozkládají až 4× déle než v teplých místech ČR. Je třeba je vysbírat.


Péče o podmáčené louky/mokřady

V krajině jsou klíčové, péče o ně je přesto mnohdy opomíjená. Luční mokřady jsou biotopem mnoha zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů, zadržují vodu v krajině a přispívají k její pestrosti. Na vhodnou péči – ruční posekání a shrabání travní hmoty jednou za 2–3 roky – často hospodářům v sezóně nezbývají síly. Máte-li doma holiny a chuť si dát pořádně do těla, hrabání mokřadů je pro vás to pravé.


Opravy ochran a jejich likvidace

Správa KRNAP dosazuje do lesa druhy stromů, které by tady rostly přirozeně a nyní chybí, protože je naši předci nesázeli. Jsou to hlavně listnáče, které chutnají jelení zvěři. Aby listnáče mohly dobře růst, je potřeba, aby je nic nesežralo, když jsou mladé. K tomu slouží ochrana (oplocenky aj.). Když je stromek dostatečně velký, je potřeba ochrany odstranit a z lesa odvézt.


Výřez náletů

Jedním z důvodů, proč je v Krkonoších KRNAP, jsou bohaté květnaté louky. Jsou to místa, kde můžete najít nejvíc různých druhů rostlin i zvířat na malé ploše. Louky na místech, kde rostl les, založil člověk, a je nutné se o ně každý rok starat, jinak si je les vezme zase zpátky. To dělali staří krkonošští budaři, kteří po II. sv. válce museli odejít. Odstraněním náletu se vracejí louky do své nejbohatší podoby.


Sběr kamenů na loukách

Na krkonošských polích bývá víc kamení než brambor. Horské půdy jsou hodně kamenité a mráz vytahuje kamení z půdy na její povrch. Taková louka se špatně seká, kamení tupí a láme kosy a hrábě. Staří budaři proto vždy na jaře, než vyrostla tráva, kamení z luk vynášeli na okraje svých pozemků a tam z nich stavěli tzv. agrární zídky.


Hrabání luk a pastvin

Jedním z důvodů, proč je v Krkonoších KRNAP, jsou bohaté květnaté louky. Jsou to místa, kde můžete najít nejvíc různých druhů rostlin i zvířat na malé ploše. Louky se musejí každoročně udržovat, aby si udržely svoji bohatost. Stará tráva se špatně seká a nedovolí mnoha kytkám růst.

Lokality, o které se staráme jarním hrabáním, jsou významné především výskytem vstavačovitých rostlin. Dále se zde vyskytují například vzácné hořečky mnohotvárné české nebo šafrány. Takové rostliny jsou ale pod neustálým tlakem zdatnějších konkurentů, především trav a mechů. Proto na jaře hrabeme travní stařinu a mech tak, aby se uvolnil prostor pro konkurenčně slabé druhy rostlin, které jsou vzácné.


Likvidace kýchavice

Kýchavice je nápadná a zajímavá rostlina, která se opravdu přidávala do kýchacího tabáku. Je dost jedovatá – už 1 lžička sušeného oddenku zabije dospělého chlapa! Kýchavice taky dokáže zarůst celou louku a nedovolí jiným vzácnějším rostlinám růst. Je proto potřeba na některých lokalitách kýchavici trochu omezit a dát šanci jiným rostlinám.
 
Kýchavice bílá je původní horská rostlina, v posledních cca 10 let je patrné její rozšiřování, pronikání do luk, kde sice v minulosti byla, ale ne v takovém množství. Proč nastupuje nyní, nikdo pořádně neví. Určitě se jedná o komplex faktorů, více tepla, méně vody v létě. Jelikož je to časná jarní a brzce letní rostlina, zachytí ještě vláhu ze zimy, zatímco ostatní kytky se rozjíždějí pomaleji a jejich růstové optimum většinou spadá již do suchých fází roku.


Likvidace lupiny

Lupina, vlčí bob je nápadná, krásně barevná kytka. Do Krkonoš ji donesli lidé a vysévali si ji jako okrasnou rostlinu na zahrádkách a na krmení zvěře. Lupina je ale hodně agresivní, umí přenášet dusík ze vzduchu do půdy a tím půdu přehnojuje. To se původním krkonošským rostlinám nelíbí a lupina je hubí.


Ruční hnojení

Hnojením dodáváme loukám dostatek živin, aby se mohly znovu uplatnit rostliny, které z luk již vymizely. Má to velký význam pro místní hospodáře – louky jsou výživnější a poskytují hospodářsky kvalitnější seno a pastvu. Hnojení je též velmi významné z hlediska ochrany rostlinných společenstev horských luk.


Údržba cest a výřez cest

V Krkonošském národním parku je 690 kilometrů turisticky značených cest, které Správa parku udržuje. Čištění svodnic na zemních nebo asfaltových cestách, taktéž na turistických chodnících, patří mezi základní nástroje údržby těchto komunikací. Vyřezávání okolní keřové nebo stromové vegetace je též součástí této údržby, při níž dochází ke zvětšení průjezdného nebo průchozího profilu cesty. Vyřezávána jsou také nepřehledná místa, pro zvýšení bezpečnosti osob pohybujících se na cestách a chodnících.


Údržba profilů cest protínající klečové porosty

Jednotlivé větve kleče stříháme nebo ořezáváme, aby se zvětšil průchozí popřípadě průjezdný profil a osoby pohybující se po těchto komunikacích nevstupovaly mimo ně. Ostříhané i ořezané klečové větve se z místa zásahu odnášejí na uložiště, kde jsou následně štěpkovány a rozptýleny.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist