Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Letošní maximum na Mapě republiky bylo 9,5 m
Místní znalci i odborníci se shodují na tom, že množství sněhu, které v průběhu zimy v Krkonoších - zejména v nižších částech hor - napadlo, bylo nebývale malé. I přesto na tradičním sněhovém poli Mapa republiky, které pracovníci Správy KRNAP řadu let sledují, naměřili 8. dubna maximální výšku sněhové pokrývky 9,5 m. Množství uloženého sněhu v této sledované lokalitě tedy odpovídá mírnému podprůměru posledních let.
"Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderních technologií dvacet let. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory," uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik. Letošní průběh zimy byl opravdu nezvyklý s velmi malým množstvím dnů, kdy sněžilo. Při prvním letošním měření sněhu 24. ledna přitom byla naměřená výška sněhu 5,3 m. Po posledním velkém sněžení v březnu pak mocnost sněhové vrstvy výrazně stoupla.
Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Nejprve s použitím technologie GPS a nyní i s dronem odborníci přesným zaměření terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data.
Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého Podkrkonoší.
Jak to bylo na Mapě republiky v posledních 20 letech?
zima - max. výška sněhu (m) - datum odtátí sněhu
1999/2000 - 15,7 - 1. dekáda srpna
2000/2001 - 6,1 - 3. dekáda června
2001/2002 - 13,4 - 2. dekáda srpna
2002/2003 - 7,6 - 3. dekáda června
2003/2004 - data nejsou k dispozici - data nejsou k dispozici
2004/2005 - 15,4 - 22. srpna
2005/2006 - 12,3 - 22. července
2006/2007 - 12,5 - 5. července
2007/2008 - 14,1 - 29. července
2008/2009 - 13,3 - 17. července
2009/2010 - 8,1 - 30. června
2010/2011 - 9,6 - 14. června
2011/2012 - 13 - 4. srpna
2012/2013 - 8,8 - 17. června
2013/2014 - 5,4 - 10. června
2014/2015 - 9,7 - 4. července
2015/2016 - 7,3 - 15. června
2016/2017 - 9,5 - 4. června
2017/2018 - 7,5 - 28. května
2018/2019 - 14,5 - 22. července
2019/2020 - 9,5 - ???
"Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderních technologií dvacet let. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory," uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik. Letošní průběh zimy byl opravdu nezvyklý s velmi malým množstvím dnů, kdy sněžilo. Při prvním letošním měření sněhu 24. ledna přitom byla naměřená výška sněhu 5,3 m. Po posledním velkém sněžení v březnu pak mocnost sněhové vrstvy výrazně stoupla.
Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Nejprve s použitím technologie GPS a nyní i s dronem odborníci přesným zaměření terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data.
Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého Podkrkonoší.
Jak to bylo na Mapě republiky v posledních 20 letech?
zima - max. výška sněhu (m) - datum odtátí sněhu
1999/2000 - 15,7 - 1. dekáda srpna
2000/2001 - 6,1 - 3. dekáda června
2001/2002 - 13,4 - 2. dekáda srpna
2002/2003 - 7,6 - 3. dekáda června
2003/2004 - data nejsou k dispozici - data nejsou k dispozici
2004/2005 - 15,4 - 22. srpna
2005/2006 - 12,3 - 22. července
2006/2007 - 12,5 - 5. července
2007/2008 - 14,1 - 29. července
2008/2009 - 13,3 - 17. července
2009/2010 - 8,1 - 30. června
2010/2011 - 9,6 - 14. června
2011/2012 - 13 - 4. srpna
2012/2013 - 8,8 - 17. června
2013/2014 - 5,4 - 10. června
2014/2015 - 9,7 - 4. července
2015/2016 - 7,3 - 15. června
2016/2017 - 9,5 - 4. června
2017/2018 - 7,5 - 28. května
2018/2019 - 14,5 - 22. července
2019/2020 - 9,5 - ???
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk