Správa KRNAP: Letošní tok tetřívků proběhl zdárně

Jaro je v živočišné říši dobou námluv a rozmnožování. Nejinak je tomu u tetřívků obecných (Tetrao tetrix). Ti jsou jedním z nejvzácnějších druhů[1], které žijí na území Krkonošského národního parku. Žije zde pouze kolem 120 samců[2]. Doba jejich toku, kdy spolu tetřívčí kohoutci zápolí o slepičku, právě končí.

Jejich počet ale bohužel mírně klesá. "Při sčítání krkonošských tetřívků v roce 2001 jsme zjistili 135 tokajících samců, v roce 2005 128 samců a v roce 2011 již jen 116 samců, tedy o 14 % méně," říká Jiří Flousek, zoolog Správy KRNAP. "Důvody jsou zejména tři. Prvním je úbytek vhodných stanovišť, kdy postupné zarůstání imisních holin snižuje plochu vhodných biotopů, ale tetřívkům v Krkonoších stále zbývá dostatek prostoru především v ledovcových karech a nad horní hranicí lesa, částečně i na výše položených lučních enklávách. Druhým důvodem je nárůst počtů jejich přirozených nepřátel - do stále vyšších nadmořských výšek stoupají divoká prasata a rostou i jejich počty. Roste také počet lišek, protože u nás již vymizela vzteklina a stavy lišek tak nesnižuje toto onemocnění. Lišky a prasata žerou na zemi hnízdícím tetřívkům vajíčka i kuřata. Třetím důvodem je nadměrné rušení člověkem. Přispívají k němu zejména zimní nelegální aktivity, například pohyb mimo vyhrazené turistické trasy, nebo skialpinismus a horolezení v ledovcových karech, kde tetřívci tráví spoustu času především v zimním období, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, důležitá složka jejich potravy," upřesnil Flousek. Krkonoše spolu s Krušnými horami jsou zřejmě poslední oblasti v České republice, o nichž se odborníci domnívají, že tu má tetřívek perspektivu zachování dlouhodobě udržitelných populací. "Domnívám se, že v Krkonoších má tetřívek největší perspektivu na přežití, a troufnu si i tvrdit, že krkonošská populace je z výše uvedených důvodů klíčová pro jeho přežití v celé České republice," dodal Flousek.

"Jsme si vědomi jedinečnosti této naší populace. Proto již řadu let podnikáme kroky k vytvoření vhodného prostředí pro jejich přežití," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. "V rámci projektu Stabilizace významných lesních ekosystémů KRNAP, který je podpořen z fondů EU, se snažíme vytvořit vhodné životní prostředí pro udržení jeho populace. Rozvolňujeme přehoustlé mladé porosty, aby v nich tetřívek mohl hnízdit i tokat, vysazujeme pionýrské dřeviny, jako například břízu a jeřáb, a obnovujeme původní vodní režim na v minulosti meliorovaných lokalitách," upřesnil Hřebačka.

V souvislosti s ukončením toku tetřívků jsou pro veřejnost znovu otevřeny úseky turistických cest na polské straně Krkonoš - modrá Przełęcz Okraj - Skalny Stoł (Pomezní sedlo - Tabule; po státní hranici), zelená Polana - cesta Česko-polského přátelství (západně od Velkého Rybníku), zelená Ścieżka Nad Reglami Rozdroże pod Wielkim Szyszakiem - Schronisko Pod Łabskim Szczytem (cesta dnem Sněžných jam). Jarní uzavírku cest kvůli vytvoření klidových území pro ohrožené živočichy, mj. tetřívky, vyhlašuje Správa KPN již několik let.

Krkonošská populace tetřívků je jednou z mála životaschopných populací v České republice. Kromě Krušných hor žijí další populace třeba v Jizerských horách či na Šumavě, ale tam jejich početnost velmi rychle klesá.

Video: http://www.facebook.com/photo.php?v=225437130901568
Foto: http://www.facebook.com/media/set/?set=a.492087847487551.118326.293153434047661&type=1
Autor: Pavel Zábranský, Správa KRNAP

Poznámky:
[1] Zvláště chráněný druh v kategorii silně ohrožený, předmět ochrany Ptačí oblasti Krkonoše v rámci soustavy Natura 2000.
[2] Při posledním sčítání v roce 2011 bylo zjištěno 116 samců. Sčítají se tokající samci, neboť sčítat plaché a téměř "neviditelné" samice je prakticky nemožné.