Arnika: Lidé se více zapojují do rozhodování o životním prostředí. A politici plánují, jak jim to zarazit.

Stále více lidí se zajímá o to, jaký vliv mohou mít plánované stavby na životní prostředí nebo jak lze konkrétní projekty ovlivnit ve stavebním řízení. Vyplývá to z počtu a typu dotazů, které vloni zodpověděli specializovaní poradci Arniky. Přitom právě účast veřejnosti na rozhodování o životním prostředí se stává terčem útoků některých poslanců, kteří naslouchají developerům a průmyslovým lobby. Aktuálně jde zejména o návrh omezit účast občanů ve stavebních řízeních a nápad sloučit nezávislé posuzování vlivů stavby na životní prostředí s územním řízením pod záminkou posílení ekonomiky. Sdružení Arnika nabízí bezplatnou pomoc občanům hájícím své životní prostředí i v letošním roce. Zároveň apeluje na zákonodárce, aby neomezovali demokratické principy rozhodování.

„Nárůst počtu dotazů týkajících se účasti občanů v rozhodovacích procesech naznačuje, že lidé přistupují k ochraně životního prostředí aktivněji. Stále více lidí, kteří se na nás obracejí, již nepožaduje, aby jim někdo pomohl problém vyřešit či jej za ně vyřešil, ale chce informace, jak mohou problém vyřešit sami či ještě lépe, jak mu předejít,“ říká Ing. Jakub Esterka, vedoucí ekoporadny Arniky. „Zapojení veřejnosti do správy veřejných záležitostí je u nás ve srovnání se západní Evropou stále nízké, málokdy státní správa automaticky zahrnuje občany do rozhodování. Lidé se však stále častěji sami berou za zdravé životní prostředí, postupují fundovaně a nebojí se ani velkých firem nebo prominentních politiků,“ doplnil Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů.

Nejčastěji se lidé obracejí na poradnu Arniky v souvislosti s kácením stromů či územním plánováním. Právě tato témata převažovala mezi dotazy i v roce 2010. Oproti roku předchozímu počet těchto dotazů mírně poklesl. Přestože obě témata jsou stále horká, díky novele zákona o ochraně přírody se zpřísnily podmínky pro kácení stromů a případů porážení zdravých dřevin mírně ubylo. Zároveň se zbrzdily přípravy schvalování územního plánu Prahy, odkud byla většina dotazů k tomuto tématu. „V oblasti ochrany dřevin, což je již tradičně dominantní ekoporadenské téma Arniky, jsme ovšem očekávali větší úbytek dotazů týkajících se zbytečného kácení stromořadí. Ten však zatím nenastal – dotazy ke kácení stále výrazně převyšují nad ostatními tématy. To naznačuje, že je stále zapotřebí novelizace prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu, která by ještě zpřísnila pravidla pro kácení,“ dodává Ing. Jakub Esterka. Přibližně stejnou měrou jako v roce předchozím se občané zajímají o oblast ochrany životního prostředí jako například ochranu ovzduší, vody či využití Integrovaného registru znečišťování. (Vybrané kauzy, které poradna Arniky řešila v roce 2010, viz příloha.)

Zájem lidí o ekoporadenství je trvalý a zvyšuje se vždy v závislosti na aktuálních lokálních potřebách. Důležité je tento pozitivní trend podporovat tak, jak je tomu ve vyspělých společnostech, nikoliv omezovat. „Problémem ekoporaden obecně je dnes nedostatečné financování ze strany státu. Například poradny sdružené v Síti ekologických poraden STEP poskytují odborné a kvalitní služby svým klientům zcela zdarma. Jen s novým systémem financování za účasti institucí, které mají ochranu životního prostředí v kompetenci, lze tuto kvalitu udržet,“ upozornil Ing. Jakub Esterka z Arniky. STEP, jejíž je Arnika členskou organizací, se podílí na projektu Ministerstva životního prostředí k připravované certifikaci poraden, která by byla právě navázána na financování ekoporadenství.

Naprostá většina dotazů je vyřizována e-mailem či telefonicky. Nejčastěji jde o jednorázové nebo opakované poskytnutí informace. Jen dva ze sta případů v roce 2010 vyžadovaly dlouhodobé vedení kampaně, zatímco o rok dříve to byla ještě desetina případů. K dispozici je 14 poradců a odborníků v pobočkách v Praze, Jihlavě, Ostravě, Děčíně a Českých Budějovicích, a to osobně, telefonicky i prostřednictvím e-mailu.