Klimatická koalice, Greenpeace ČR a Hnutí DUHA: Lídři EU se na klimatickém cíli pro rok 2030 dohodnou v prosinci. Premiér Babiš se překvapivě rozhodl evropské ambice nebrzdit. Až dosud nevěděl, o jakém cíli EU vlastně jedná

Ve čtvrtek 15. října v rámci jednání Evropské rady proběhly diskuse evropských lídrů o návrhu navýšit klimatický cíl EU pro rok 2030. Konečné rozhodnutí však bylo odloženo na příští jednání, konané v prosinci tohoto roku. Potřeba dosáhnout ještě v tomto roce shody na výrazném navýšení redukce emisí skleníkových plynů do roku 2030 vyplývá z Pařížské dohody. Český premiér nakonec překvapivě evropské ambice blokovat nebude. Na poslední chvíli zjistil, že 55% redukce má být průměrem pro celou EU, a vztahuje se k emisím z roku 1990, nikoli těm současným.

Ambicióznější plány na redukci emisí do roku 2030 mají být Organizaci spojených národů na základě Pařížské dohody předloženy všemi zeměmi, které dohodu ratifikovaly. Evropská unie přitom svůj plán předkládá jako celek, jednotlivé členské země tedy mohou mít cíle a plány k jejich dosažení odlišné. Na společném cíli, kterým se jako nejpravděpodobnější jeví být 55% redukce emisí do roku 2030 oproti roku 1990, se tak jednotlivé státy mohou podílet různou měrou.

Mezi členskými státy přibývá těch, které se staví za výrazné navýšení klimatických ambic Evropské unie jako celku, některé země však před dosažením výsledné dohody chtějí ještě debatovat o tom, jaké dopady budou mít vyšší klimatické cíle na jejich ekonomiky.

Ke státům, jejichž vlády výrazné navyšování ambic až dosud nejhlasitěji odmítaly jako nerealistické, patří i Česko. Český premiér se nicméně vyšší klimatické ambice Evropské unie jako celku nakonec rozhodl podpořit. Jan Freidinger z Greenpeace k tomu říká: "Dobrou zprávou je, že se Česko konečně vymanilo z pozice absolutního klimatického "mimoně" a zapojilo se do seriózní debaty o budoucnosti evropské klimatické politiky. Aby byla tato politika v souladu s našimi závazky z Paříže, musí lídři v EU v prosinci odmítnou snahu Komise započítávat do klimatických cílů i tzv., propady, tedy ukládání uhlíku např v lesích a podpořit ideálně 60 % snížení emisí do roku 2030."

Vítaný obrat českých vládních představitelů je však zároveň varovnou ukázkou nahodilého a zmatečného přístupu české vlády k zásadním problémům, které ohrožují naší i světovou společnost. Ze zdrojů Hospodářských noviny [1] vyplývá, že premiér Andrej Babiš ani vicepremiér Karel Havlíček celou dobu netušili, o jakém cíli Evropská unie vlastně jedná. Domnívali se, že by ze společného cíle Evropské unie pro Česko plynula nutnost naše stávající emise snížit o 55 % během deseti let. Cíl má přitom být průměrem pro celou Evropskou unii a navíc se vztahuje k roku 1990, nikoliv tomu současnému, nebo k roku 2010, o kterém hovoří například zpráva IPCC z roku 2018.

Michaela Pixová z Klimatické koalice k vládnímu obratu říká: "Je naprosto skandální, že česká vláda celou dobu nevěděla, o jakém cíli vlastně EU jedná, a že tímto způsobem přistupuje k politickým krokům s tak zásadním dopadem na celou evropskou společnost a potažmo i lidstvo jako takové. Aktuální propuknutí pandemie v Česku vyvolává oprávněný strach, že tento zmatečný styl vládnutí je pro současnou českou vládou běžným modem operandi."

Z vysvětlení premiéra Babiše pro změnu postoje vůči evropským klimatickým ambicím vyplývá kalkul, že za Česko část dekarbonizačního úsilí odpracují jiné, zodpovědnější státy. Ze včerejší debaty mezi lídry EU však vyplývá, že všechny členské státy musí v dosahování společného cíle prokázat solidaritu a férovost. Jinými slovy, nikdo by neměl být černým pasažérem.

Česká vládní Uhelná komise přitom jedná již v úterý příští týden. Jiří Koželouh z Hnutí DUHA, člen Uhelné komise za ekologické organizace, k tomu dodává: "Solidární, férová a zároveň nejjednodušší cesta k naplnění většiny našeho podílu na společném evropském cíli je postupné odstavení uhelných elektráren do roku 2030. Proto je nutné, aby Uhelné komise odmítla návrhy na udržování uhlí například do roku 2038, jak navrhuje ministr Karel Havlíček. Plán na rychlejší konec uhlí je nutný i proto, že ekonomické vyhlídky tohoto paliva jsou špatné a kvůli dopadům na regiony i zaměstnance a zaměstnankyně nemůžeme riskovat neřízený konec."


Kontakty pro média:
Michaela Pixová, Klimatická koalice: michaela.pixova@klimatickakoalice.cz, +420 777 145 003
Jan Freidinger, Greenpeace: jan.freidinger@greenpeace.org, +420 734 620 843
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, +420 723 559 495

Poznámky pro editory:
[1] https://bit.ly/3iXWm6g