Zemědělský svaz ČR: Lživá reportáž na TV Seznam

Dne 17.2. 2020 TV Seznam zveřejnila v pořadu A DOST reportáž o údajně chystané genocidě připravované ministerstvem zemědělství. Tento naprosto tendenční a jednostranně zaměřený příspěvek za pomoci polopravd a lží vytváří dojem, že se zemědělci chystají zničit českou krajinu. Prakticky celá reportáž je nepravdivá a ke všem bodům jsme připravili komentář, uvádějící vše na pravou míru. Kromě toho jsme podali podnět Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.


Jan Tuna: To, jak s ní chce bojovat Tomanovo ministerstvo zemědělství, je podle odborníků na přírodu nejen neúčinný, ale i nebezpečný. Ten způsob se jmenuje STUTOX II. Dosud jej zemědělci mohou aplikovat přímo do hraboších děr, nově by jím mohli zasypávat celá pole.

Reakce: Podle jakých odborníků? V celé reportáži nezazněl jediný názor „odborníka na přírodu“, pouze několika ekologistických aktivistů. Na jedné straně je neúčinný, ale v dalším je až příliš účinný. Mnoho studií i nás i ve světě prokázalo, že pro necílové organismy je riziko minimální. Odhlédněme od pojmu „Tomanovo ministerstvo“, jde o jakousi zkratku. Ale povolení a případné nařízení je zcela v kompetenci ÚKZÚZ. Což je sice podřízená organizace, ale ministerstvo jí nemůže nařídit, aby jakýkoli přípravek povolila. Zemědělci ani nadále nebudou moci zasypávat pole. Pouze na přímý pokyn a pod kontrolou aplikovat ve stanoveném množství a na určené ploše.


Petr Stýblo: Granule jsou naprosto neškodné, dokud se nedostanou do kontaktu s vodou. Poté se z nich začne uvolňovat fosforovodík, což je vlastně bojová látka. A vše v nejbližším okolí těch granulí zabije.

Reakce: Granulím stačí opravdu kontakt s vodou i v minimálním množství a vzniká plyn fosfan. Na volném prostranství okamžitě reaguje s kyslíkem za vzniku fosforu a vody. Při pozření jedné granule vznikne množství fosfanu dostatečného pro zahubení 50gramového hraboše. Rozhodně tedy nezabije vše v nejbližším okolí.


Zdeněk Vermouzek: Při aplikaci na povrch půdy vznikají dvě nebezpečí. Jednak býložravá zvířata, která se živí podobnou potravou, jako hraboš, která se mohou otrávit přímo. Najdou ty granule, sezobnou je, sežerou je a otráví se. Druhým nebezpečím je otrávení predátorů, kteří sežerou toho hraboše, buď mrtvého nebo přiotráveného, který se potácí na okraji pole, který je ideální kořistí. A stačí jich pozřít několik a je neštěstí hotovo.

Reakce. Ano, může se to stát. Ale při dodržení pravidel je riziko pro necílové organismy velice nízké, což prokázala řada českých i světových studií odborných organizací. Například zajíc o hmotnosti by musel pozřít najednou 40 – 60 granulí, aby vzniklo dostatečné množství fosfanu na jeho otravu.


Jan Tuna: Tohle jsou záběry ze srpna, kdy ministerstvo zemědělství povolilo plošnou aplikaci. Umírali zajíci, čápi a další zvířata. Sypání jedu přitom trvalo pouhých pět dní. Než ho ministerstvo díky tlaku odborné veřejnosti muselo zastavit.

Reakce: Pět dní platila výjimka, povolená aplikace nebyla nikomu. Ve dvou případech došlo k porušení pravidel a s příslušnými zemědělci je vedeno správní řízení. Otrava nebyla zjištěna u žádného zvířete, protože pitvu zadavatel nepožadoval. Přítomnost fosfidu zinku byla prokázána u dvou zajíců, jednoho bažanta a jednoho čápa. Nešlo o tlak odborné veřejnosti, ale o tlak ekologistických organizací a ministerstva životního prostředí.


Petr Stýblo: Ministerstvo zemědělství a jeho odborníci tvrdilo, že granule je nechutná a nikomu jinému kromě hrabošů nebude chutnat a tudíž není možné, aby docházelo k úhynům necílových druhů zvířat. Že to není pravda, se prokázalo při aplikaci na několik polí. Najednou byly obrovské úhyny zajíců, bažantů. Prostě ten Stutox chutná té zvěři. A další problém jsou sekundární otravy. Je to o tom, že hraboš sežere granuli Stutoxu a v té chvíli ho sežere sova, čáp, volavka, káně. A tím pádem se ten plyn uvolní do tohoto predátora, často jsou to zvláště chráněné druhy. I toto se stačilo během těch pár dnů prokázat, kdy se našlo několik uhynulých čápů, kdy se prokázalo, že se otrávili fosfanem.

Reakce: Nezaznamenali jsme, že by někdo tvrdil, že žádnému jinému živočichovi přípravek nechutná. Naopak jsme upozorňovali, že při dodržení pravidel je riziko otrav minimální jak v případě primární, tak v případě sekundárních otrav. Jeden čáp, jeden bažant a dva zajíci byla jediná zvířata s prokázanou přítomností reziduí fosfidu zinku.


Jan Tuna: Proč plošné sypání jedu nakonec stejně nic nevyřeší. Naopak na dlouhou dobu vybije přirozené nepřátele hrabošů. A celá příroda, tedy i my, se dostaneme do začarovaného kruhu dalších a dalších hraboších invazí.

Zdeněk Vermouzek: Je to problém pro ty populace, které jsou dlouhověké, pro přirozené pomocníky s tím hrabošem, zatímco hraboš zvládne otočit několik generací do roka a velice rychle se po tomto zásahu zvládne znovu namnožit. Těm predátorům to bude trvat několik let. My se tím jednorázovým zásahem, který má okamžitý efekt připravíme o možnost dlouhodobého, smysluplného fungování v krajině. Nikdy se z toho kolotoče nevymaníme.

Petr Stýblo: Výsledek bude takový, že ti hraboši se otráví, zmizí. Ale během dvou měsíců se nastěhuje z vedlejších pozemků a výsledek bude, že ty škody nebudou o moc menší.

Jan Tuna: Oni tvrdí, že by se nařizovalo rozsypávání jedu i na ty okolní pozemky.

Petr Stýblo: To by museli rozsypat jed po celé České republice, což je nereálné, nezaplatitelné a byla by to v tom případě skutečně genocida.

Reakce: Jde o utlumení maximální gradace. Znovu opakujeme: vliv přípravku s obsahem fosfidu zinku má minimální dopad na necílové organismy, takže nedojde k zaznamenatelnému poklesu stavu predátorů z důvodu druhotných otrav. Právě proto, aby se zabránilo návratu na ošetřený pozemek, může zodpovědný orgán nařídit i aplikaci na sousední pozemky. Úplným nesmyslem je plošná aplikace na celou republiku. S kalamitou se zatím potýkají pouze některé oblasti, ve kterých může ÚKZÚZ nařídit zásah. Pokud by v samotném počátku existoval systém, týkalo by se opatření několika desítek, možná stovek hektarů. V současné době jde o více než 160 tisíc hektarů a tato oblast se může dále zvětšovat.


Jan Tuna: Odborníci na přírodu souhlasí s ministerstvem, že s hrabošem je třeba bojovat. Plošné sypání jedu podle nich situaci nevyřeší. Musí se změnit systém hospodaření. Například se vrátit k hluboké orbě.

Reakce: Všespásná hluboká orba je mýtus vytvořený balkonovými agronomy. Hluboká orba je záležitostí posledních několika desetiletí, orba v podobě, jak ji známe zhruba 200 let. Ruchadlo, které vynalezli bratranci Veverkové, přineslo možnost obracení půdy. Do doby použití prvních silných traktorů nebyla možná ani hluboká orba v podobě, v jaké ji známe teď. Kromě toho orba přispívá k urychlení degradačních procesů v půdě, což při dostatku vláhy a dostatku organické hmoty nemusí být problém. Ovšem při nedostatku srážek se dochází po orbě ke zvýšenému výparu, což dále snižuje obsah vody v půdě. Současně se rychleji odbourává organická hmota, dochází k úbytku půdního edafonu a utužuje se podorniční vrstva. I přes tyto nevýhody orby většina zemědělců s nadměrným výskytem hraboše pole zorala. Bohužel orba se ukázala nejen v tomto případě jako neúčinné opatření. Ačkoli se fosfid zinku na plochu tři roky neaplikoval a ze strany zemědělců nestálo nic v cestě k většímu rozšíření predátorů, ani predátoři nezvládli zabránit opětovnému rozšíření hraboše.


Petr Stýblo: Stará sedlácká moudrost – orat. Hluboká orba se úplně zapomněla. Proč se oralo? Oralo se proto, aby se zničili škůdci, tzn. plevele i ti hraboši. Z jakýchsi mně nesrozumitelných důvodů sedláci zjistili, že je pro ně levnější, výhodnější, místo toho, aby zorali, postříkat pole Roudupem nebo jiným herbicidem, který ty plevele zlikviduje. V té chvíli je to pro toho sedláka levnější. Podobné je to s hraboši. Asi si sedláci myslí, že je jednodušší nakoupit si Stutox II a rozsypat ho na poli. Ono to neorání má řadu dalších aspektů Pokud se pole nezoře, tak se zachytí mnohem méně vody. To jsou staleté zkušenosti, které tady byly a najednou se zapomněly. Objevila se tu nějaká loby výrobců či prodejců chemie.

Reakce: Orba není dražší než aplikace prostředků na ochranu rostlin (POR). Naopak. Náklady na orbu jsou cca 800 Kč/ha, zatímco aplikace fosfidu zinku stojí cca 2100 Kč/ha, aplikace dalších přípravků POR vyjde cca 2000 Kč/ha. Právě voda je důvodem, proč se ustupuje od plošné orby. Dochází k horšímu zasakování vody, zrychluje se rozklad organické hmoty a zvyšuje se odpar.


Jan Tuna: A také je nutné odstoupit od obrovských lánů velkých zemědělských společností, které jsou pozůstatkem komunistické kolektivizace zemědělství. Česko má největší lány v celé vyspělé Evropě a obrovské lány jsou rájem pro všechny škůdce, pro které jsou obrovské lány švédským stolem. Navíc se k nim většinou nedostanou predátoři.

Reakce: Ke koncentraci výroby a zvětšování půdních bloků dochází v celé vyspělé Evropě. Máme sice největší průměrnou výměru pozemků i podniků, ale ve spotřebě POR patříme k průměru EU. Pokud tedy menší lány jsou spolehlivým způsobem eliminace přemnožení škůdců, v tomto případě hrabošů, proč došlo ke stejným nebo i větším škodám na polích v Dolním Rakousku nebo v Dolním Sasku, Bavorsku a dalších zemích, kde jsou naopak malá pole s dostatkem krajinných prvků?


Jan Tuna: Podle odborníků na přírodu je na vině systém, jakým ministerstva přidělují dotace, která často místo malých zemědělců, kterým by měly být určeny, skončí u velkých společností s velkým vlivem. A tak jsou naše pole plná chemie a jedů.

Petr Stýblo: Samozřejmě se na tom podepisují dotace, které jsou takovýmto loby na ruku a cpeme do přírody chemii, zapomínáme na staré postupy.

Jan Freidinger: V Česku jsou to desítky miliard korun, které by primárně měly být směrovány do toho typu zemědělství, který naši krajinu neničí. Ti, co pěstují monokultury, což pak následně znamená, že využití té chemie je nutnější a ve větší míře, by dostávat dotace neměli. A ti, kteří skutečně zodpovědně hospodaří a neničí tolik životní prostředí, by si na ty dotace měli sáhnout.

Reakce: Existují dva typy dotací do zemědělství. Tzv. první pilíř, platby na plochu, se vyplácejí všem zemědělcům po splnění podmínek, jejichž soupis vydá každoročně na brožuru o rozsahu 160 stran. Je odstupňována i výše sazeb podle pěstovaných plodin. Největší platbu na hektar může dostat mladý ekologický zemědělec, nejméně větší zemědělský podnik. Výše této platby se může lišit až několikanásobně. Druhý pilíř financuje některá ekologická opatření a podporu investic, přičemž při hodnocení jsou zvýhodněny menší projekty menších zemědělců.


Jan Tuna: Ministr zemědělství Toman, který je sám velkopodnikatel v zemědělství, krátce po nástupu do funkce například slíbil zákaz používání rakovinotvorného glyfosátu na českých, moravských a slezských polích. Z plošného zákazu nakonec zbylo jen torzo. Ačkoli od něj vyspělé státy ustupují a ve Spojených státech soudy přiznávají miliardová odškodnění, kteří kvůli němu onemocněli nebo umírají na rakovinu.

Reakce: Jediný slib, který zazněl zněl, že se omezí plošné používání glyfosátu. Nakonec je Česko první země, která reálně omezila použitím tohoto přípravku. V Rakousku sice parlament schválil zákaz použití, ale zatím nebyl zaveden. Ve Francii prezident Macron slíbil omezení jeho použití, ale ve skutečnosti došlo ke zvýšení jeho spotřeby. Ve Spojených státech rozhodovaly soudy první instance, pravomocné rozsudky nepadly. Americký úřad pro ochranu životního prostředí varoval všechny, včetně výrobců a prodejců, že použití „karcinogenní“ není pravdivé a bude toto označení tvrdě postihovat.