Množství zdraví škodlivých toxických látek obklopuje malé děti také v prostředí, ve kterém si celý den hrají – v mateřských školkách. Vyplývá to z analýz vzorků prachu odebraného ekologickou organizací Greenpeace ve čtyřech mateřských školkách v různých částech republiky. Zdraví dětí ohrožují nejvíce ftaláty, jejichž koncentrace v interiérech školek jsou znepokojující. Greenpeace výsledky zveřejnilo na dnešní tiskové konferenci v Praze, na níž zástupci hnutí zdůraznili nezbytnost přísnější regulace používání chemických látek ve výrobě a vyzvali české politiky, aby se zasadili o přijetí nové chemické legislativy Evropské unie, tzv. REACH.

Poté, co ekologická organizace Greenpeace zveřejnila výsledky rozborů prachu z kanceláří hlavního hygienika Michaela Víta, senátora Jaroslava Štětiny a z bytu herce Jaroslava Duška [1], nechala analyzovat také prach odebraný v mateřských školkách a mateřských centrech v Praze, Brně, Poděbradech a ve vesnici u Českých Budějovic.

Z porovnání těchto odběrů vyplynulo, že koncentrace některých nebezpečných chemikálií zjištěných v dětských zařízeních dokonce mnohonásobně převyšovaly hladinu jejich výskytu ve sledovných kancelářích a bytě. Tomuto zjištění se nevyhnula ani místa, jež jsou obecně považována za čistá a zdravá, tedy lázeňské město Poděbrady a malá jihočeská obec. Je to důkazem, že se nejedná o běžné znečištění přicházející z venku, ale že škodliviny jsou přímo v našich interiérech.

Analýzy provedené nizozemskou laboratoří TNO znovu prokázaly přítomnost čtyř skupin nebezpečných látek – ftalátů, bromovaných zpomalovačů hoření, alkylfenolů a chlorovaných parafínů s krátkým řetězcem, které jsou součástí běžných spotřebitelských výrobků.

Alarmující čísla se objevila především u ftalátů. Z hlediska zdravotního rizika je závažnou okolností, že v dětském prostředí jednoznačně dominovaly tři ftaláty považované za neproblematičtější – DEHP, DBP a DINP. Signifikantní jsou rozdíly mezi oběma prostředími zejména v případě nejnebezpečnějšího ftalátu DEHP. Vůbec nejvyšší koncentrace DEHP byla naměřena v mateřské školce poblíž Českých Budějovic (cca 4 až 8x více než v bytě/kancelářích).

„Pravděpodobné vysvětlení takto vysokých koncentrací lze hledat v množství výrobků, a to i hraček, z PVC měkčených ftaláty, kterými jsou děti ve školkách a mateřských centrech obklopeny. Greenpeace už v minulosti provedlo výzkum plastových hraček, textilu s plastovými potisky a dalších výrobků pro děti, které prokázaly vysoký obsah ftalátů, včetně DEHP. Ze zákona je omezen pouze prodej malé skupiny hraček pro děti do 3 let, ale ani to se nedodržuje,“ uvedl odborný konzultant pro toxické látky Miroslav Šuta. [2]

„Studie kolektivu významných švědských vědců vloni prokázala, že riziko vzniku astmatu a alergie je třikrát větší u dětí žijících v prostředí, v němž se vyskutují zvýšené koncentrace DEHP (di-2-ethylhexylftalátu). Podle šéfa týmu profesora Jan Sundella představují změkčovadla v interiérech budov největší rizikový faktor pro vznik astmatu a alergie ze všech environmentálních faktorů, o kterých máme informace. Větší než kouření matky nebo absence kojení,“ zdůraznil Šuta.

Další nebezpečná látka, která byla nalezena ve znepokojivých koncentracích ve všech čtyřech vzorcích je nonylfenol, narušující hormonální a imunitní systém. I v případě chlorovaných parafínů se ve mateřských školkách našly větší koncentrace než při předešlém průzkumu v kancelářích.

 

Další informace:

Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,tel.: 224 319 667, GSM: 606 126 968, e-mail: zbynek.havranek@cz.greenpeace.org

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro toxické látky a člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost,
GSM: 608 775 754, e-mail: miroslav.suta@centrum.cz

http://www.greenpeace.cz/chemicalreaction.shtml

Poznámky pro editory:

[1] Viz tisková zpráva 17/2005 na http://www.greenpeace.cz/media/zpravy.shtml?x=233983

[2] Více o kampani Greenpeace proti plastovým hračkám v tiskové zprávě 55/2000 na http://www.greenpeace.cz/media/zpravy.shtml?x=206088

  

Stručná charakteristika analyzovaných skupin chemikálií

Ftaláty jsou častým kontaminantem ovzduší v interiérech vzhledem k jejich širokému využívání ve stavebních materiálech a výrobcích pro domácnost. Jsou používány jako změkčovadlo v aplikacích PVC - hračky, podlahoviny, stavební materiály, zařízení pro bytové, kancelářské i automobilové interiéry, kabely apod. Dalšími aplikacemi jsou např. složky nátěrů a těsnících materiálů. Ftaláty narušují hormonální systém člověka, a jsou tak vysoce škodlivé pro reprodukci.

Chlorované parafíny byly nalezeny nejen v těle řady živočichů, ale i u člověka. Bylo prokázáno, že chronická expozice způsobila u potkanů poškození jater, ledvin a štítné žlázy, ale informace o důsledcích dlouhodobého působení nízkých dávek jsou velmi omezené. V evropské směrnici byly klasifikovány jako karcinogeny a látky nebezpečné pro životní prostředí.

Alkylfenoly jsou mj. využívány jako průmyslové detergenty, emulgátory, pro povrchovou úpravu textilií a kůže, jako přísada barviv na bázi vody, šampónů a výrobků osobní hygieny aj. Deriváty NP se používají též jako antioxidanty v některých plastech. Rizikové jsou především pro vodní organismy. Pro půdní organizmy a pro vyšší organismy pak skrze sekundární kontaminaci, která je důsledkem akumulace v potravinovém řetězci.

Bromované zpomalovače hoření se používají jako přísada např. v elektrických a elektronických zařízeních, dopravních prostředcích, osvětlovacích tělesech a elektrických vodičích, nábytku, kobercích a bytových textiliích, v balících a izolačních materiálech (zejména v polystyrénu). Zvířecí studie ukazují, že chronická expozice (zejména během nitroděložního vývoje) může vést k ovlivnění vývoje mozku a kostry a následně k poruše nervového systému.