Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Měníme krkonošské lesy k lepšímu
Zrekonstruovat lesní porosty do podoby přírodě blízkých lesů a nastartovat stabilní růst krkonošských lesů si vytkl za cíl projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů Krkonošského národního parku, který letos po pěti letech končí.
Neřízená exploatace krkonošských lesů v minulosti, pěstování smrkových monokultur a imisní zátěž v nedávné minulosti by bez aktivní práce lesníků na stabilizaci lesních ekosystémů mohly vyústit v ekologickou katastrofu obdobnou jako v osmdesátých letech minulého století. Projekt za více než 82 milionů korun získal dotaci z fondů EU v rámci Operačního programu životní prostředí.
„Práce na projektu jsme zahájili v červenci 2010. Po pěti letech intenzivní práce lesníků i dodavatelů si troufám říci, že krkonošské lesy za posledních 400 let nebyly v tak dobrém stavu jako nyní,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Druhovou, věkovou a prostorovou strukturu lesů do 30 let jsme upravili na bezmála 7 000 hektarech, tj. asi na čtvrtině všech lesů národního parku. Vybudovali jsme 600 přehrážek, které mají zajistit obnovu vodního režimu v lesích. Zaměřili jsme se úpravu 12 ploch pro tokaniště tetřívka obecného. Do lesů jsme dosadili téměř 24 000 sazenic buků, jedlí, javorů, jeřábů a bříz. Z pohledu lesníka jsem přesvědčen, že nyní mají zdejší lesy před sebou dobré vyhlídky,“ dodal Hřebačka.
Cílem nynější péče o krkonošské lesy se stala záchrana, obnova a podpora biodiverzity lesních ekosystémů a podpora věkové a prostorové rozrůzněnosti lesů a tím i zvýšení jejich odolnosti vůči přírodním, případně i lidmi zaviněným, událostem (jako jsou třeba větrné bouře či kalamitní stavy „škůdců“). Naším cílem je pomoci krkonošským lesům dojít k podobě, která bude blízká přirozenému stavu před kolonizací Krkonoš v 16. století. Projekt Stabilizace byl směřován do mladých lesních porostů, uměle založených v období tzv. imisních těžeb, v některých lokalitách s dlouhodobě početným výskytem tetřívka obecného. Hlavním cílem pak byla obnova a podpora jejich biodiverzity (včetně umožnění existence fragmentů nelesních ekosystémů a biotopů vhodných pro tetřívka obecného). Vedlejším efektem projektu bude i nastartování procesu regenerace současného stavu lesů v prioritních oblastech ohrožených emisemi.
Současný stav lesních ekosystémů v Krkonošském národním parku je výsledkem především hospodářského a politického vývoje. Po několika staletích neřízené exploatace bylo na přelomu 18. a 19. století započato s plánovitým obhospodařováním krkonošských lesů. Prakticky jedinou obnovovanou dřevinou byl smrk, jehož osivo bylo masivně nakupováno u semenářských firem především z Rakouska. Naprostá většina původních lesů Krkonoš byla postupně přeměněna na smrkové monokultury často nevhodného genetického původu. Tyto změny měly fatální dopad na biodiverzitu a stabilitu lesních ekosystémů. Značná část málo stabilních lesních porostů byla v období po roce 1980 rozvrácena působením imisně ekologických stresů. V rámci tzv. imisních těžeb bylo holosečně vymýceno nebo se totálně rozpadlo cca 8 000 ha lesa. Holé plochy byly opět hustě zalesněny převážně smrkem ztepilým, často jiného původu než krkonošského. Zamokřená stanoviště byla odvodňována již od 19. století. Zásadní změna obhospodařování lesních porostů Krkonoš nastala teprve po roce 1994, kdy v lesích ve vlastnictví státu na území národního parku začala hospodařit Správa KRNAP. Skončilo se s praktikami, jako jsou holé seče, vysazováním smrkových monokultur a naopak se zvýšila podpora druhů dřevin, přirozených pro daný vegetační stupeň (ať už přímou výsadbou, nebo lesnickými zásahy), množství mrtvého dřeva v lese, apod. Po dvaceti letech tak dnes můžeme každoročně přidávat další plochy lesa do bezzásahového režimu, protože se dostal do stavu blízkého stavu přirozenému. V roce 2009 jsme také úspěšně prošli nejpřísnější lesnickou certifikací Forest Stewardship Council (FSC), kterou od té doby každoročně úspěšně obhajujeme.
Projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů Krkonošského národního parku, realizovaný v letech 2010–2013, byl spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostřední ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celková plocha lesních porostů, které byly zrekonstruovány, činí 6 783 ha. To odpovídá 23% lesů na území Krkonošského národního parku. Celkové uznatelné náklady na akci činí 82 247 330 Kč.
Neřízená exploatace krkonošských lesů v minulosti, pěstování smrkových monokultur a imisní zátěž v nedávné minulosti by bez aktivní práce lesníků na stabilizaci lesních ekosystémů mohly vyústit v ekologickou katastrofu obdobnou jako v osmdesátých letech minulého století. Projekt za více než 82 milionů korun získal dotaci z fondů EU v rámci Operačního programu životní prostředí.
„Práce na projektu jsme zahájili v červenci 2010. Po pěti letech intenzivní práce lesníků i dodavatelů si troufám říci, že krkonošské lesy za posledních 400 let nebyly v tak dobrém stavu jako nyní,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Druhovou, věkovou a prostorovou strukturu lesů do 30 let jsme upravili na bezmála 7 000 hektarech, tj. asi na čtvrtině všech lesů národního parku. Vybudovali jsme 600 přehrážek, které mají zajistit obnovu vodního režimu v lesích. Zaměřili jsme se úpravu 12 ploch pro tokaniště tetřívka obecného. Do lesů jsme dosadili téměř 24 000 sazenic buků, jedlí, javorů, jeřábů a bříz. Z pohledu lesníka jsem přesvědčen, že nyní mají zdejší lesy před sebou dobré vyhlídky,“ dodal Hřebačka.
Cílem nynější péče o krkonošské lesy se stala záchrana, obnova a podpora biodiverzity lesních ekosystémů a podpora věkové a prostorové rozrůzněnosti lesů a tím i zvýšení jejich odolnosti vůči přírodním, případně i lidmi zaviněným, událostem (jako jsou třeba větrné bouře či kalamitní stavy „škůdců“). Naším cílem je pomoci krkonošským lesům dojít k podobě, která bude blízká přirozenému stavu před kolonizací Krkonoš v 16. století. Projekt Stabilizace byl směřován do mladých lesních porostů, uměle založených v období tzv. imisních těžeb, v některých lokalitách s dlouhodobě početným výskytem tetřívka obecného. Hlavním cílem pak byla obnova a podpora jejich biodiverzity (včetně umožnění existence fragmentů nelesních ekosystémů a biotopů vhodných pro tetřívka obecného). Vedlejším efektem projektu bude i nastartování procesu regenerace současného stavu lesů v prioritních oblastech ohrožených emisemi.
Současný stav lesních ekosystémů v Krkonošském národním parku je výsledkem především hospodářského a politického vývoje. Po několika staletích neřízené exploatace bylo na přelomu 18. a 19. století započato s plánovitým obhospodařováním krkonošských lesů. Prakticky jedinou obnovovanou dřevinou byl smrk, jehož osivo bylo masivně nakupováno u semenářských firem především z Rakouska. Naprostá většina původních lesů Krkonoš byla postupně přeměněna na smrkové monokultury často nevhodného genetického původu. Tyto změny měly fatální dopad na biodiverzitu a stabilitu lesních ekosystémů. Značná část málo stabilních lesních porostů byla v období po roce 1980 rozvrácena působením imisně ekologických stresů. V rámci tzv. imisních těžeb bylo holosečně vymýceno nebo se totálně rozpadlo cca 8 000 ha lesa. Holé plochy byly opět hustě zalesněny převážně smrkem ztepilým, často jiného původu než krkonošského. Zamokřená stanoviště byla odvodňována již od 19. století. Zásadní změna obhospodařování lesních porostů Krkonoš nastala teprve po roce 1994, kdy v lesích ve vlastnictví státu na území národního parku začala hospodařit Správa KRNAP. Skončilo se s praktikami, jako jsou holé seče, vysazováním smrkových monokultur a naopak se zvýšila podpora druhů dřevin, přirozených pro daný vegetační stupeň (ať už přímou výsadbou, nebo lesnickými zásahy), množství mrtvého dřeva v lese, apod. Po dvaceti letech tak dnes můžeme každoročně přidávat další plochy lesa do bezzásahového režimu, protože se dostal do stavu blízkého stavu přirozenému. V roce 2009 jsme také úspěšně prošli nejpřísnější lesnickou certifikací Forest Stewardship Council (FSC), kterou od té doby každoročně úspěšně obhajujeme.
Projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů Krkonošského národního parku, realizovaný v letech 2010–2013, byl spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostřední ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celková plocha lesních porostů, které byly zrekonstruovány, činí 6 783 ha. To odpovídá 23% lesů na území Krkonošského národního parku. Celkové uznatelné náklady na akci činí 82 247 330 Kč.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
