Tiskové zprávy
Česká společnost ornitologická: Mezinárodní sčítání vodních ptáků proběhne o následujícím víkendu
11. ledna 2007 | Česká společnost ornitologická
Mezinárodní sčítání vodních ptáků může přinést zajímavé poznatky mimo jiné i o reakcích vodních ptáků na neobvyklé klimatické podmínky letošní zimy.
Ve dnech 13. a 14. ledna 2007 proběhne v České republice rozsáhlé sčítání zimujících vodních ptáků. Tato akce se uskutečňuje v rámci Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které organizuje Wetlands International, a to již od roku 1967. V současnosti je sčítání organizováno ve více než 100 zemích 5 kontinentů. V České republice jej koordinuje katedra zoologie Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Českou společností ornitologickou.
Přihlášku pro sčitatele a další podrobné informace o Mezinárodním sčítání vodních ptáků v ČR lze získat na internetových stránkách http://www.iwccz.wz.cz.
Hlavním cílem Mezinárodního sčítání vodních ptáků je monitoring početnosti vodních ptáků a jejich změn. Takto získané údaje jsou následně využity pro odhad velikosti populací, identifikaci druhů a populací s výraznými změnami početnosti. Tyto údaje pak slouží k vytipování mezinárodně významných lokalit vodního ptactva a navržení opatření směřující k zlepšení jejich ochrany.
V neposlední řadě je cílem tohoto programu šíření obecného povědomí o významu vodních ptáků a jimi obývaných biotopů na lokální, národní i mezinárodní úrovni.
Česká republika se do sčítání zapojuje již od počátku akce, tedy od ledna 1966. V letech 1966 až 2003 probíhalo sčítání na 35 – 199 lokalitách. Od roku 2004 jsme se zaměřili na co možná nejúplnější pokrytí území České republiky. Cílem tedy je sečtení vodních ptáků na co největším počtu vodních nádrží a toků po celé republice. Proto se do sčítání v České republice každoročně zapojuje více než 300 dobrovolných sčitatelů z řad profesionálních i amatérských ornitologů, především členů České společnosti ornitologické.
V dosavadní historii tohoto sčítání bylo na území České republiky zaznamenáno celkově 81 druhů vodních ptáků. Při posledním celostátním sčítání v lednu 2006 bylo na 510 lokalitách zjištěno celkem 160855 exemplářů 54 druhů ptáků.
Nejpočetnější a nejhojnější druhy
Nejpočetnějším druhem byla v lednu 2006 kachna divoká (Anas platyrhynchos), jež řádově přesahovala početnost ostatních druhů, dále následoval kormorán velký (Phalacrocorax carbo), lyska černá (Fulica atra), racek chechtavý (Larus ridibundus), polák chocholačka (Aythya fuligula) a morčák velký (Mergus merganser).
Nejhojnější druhy, tedy zastižené na největším počtu sledovaných úseků, byly zjištěny v tomto pořadí: kachna divoká (Anas platyrhynchos), volavka popelavá (Ardea cinerea), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), labuť velká (Cygnus olor), lyska černá (Fulica atra), potápka malá (Tachybaptus ruficollis) a morčák velký (Mergus merganser).
Vzácné druhy
Z méně běžných a vzácných druhů vodních ptáků byli v lednu 2006 zjištěni: potápka černokrká (Podiceps nigricollis), kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus), bukač velký (Botaurus stellaris), husa malá (Anser erythropus), berneška velká (Branta canadensis), lžičák pestrý (Anas clypeata), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), ostralka štíhlá (Anas acuta), polák malý (Aythya nyroca), polák kaholka (Aythya marila), turpan černý (Mellanitta nigra), turpan hnědý (Mellanitta fusca) a morčák prostřední (Mergus serrator).
Od počátku sčítání, v roce 1965, byl v České republice zaznamenán výrazný nárůst početnosti kormorána velkého, kachny divoké, poláka chocholačky. Jedním z významných faktorů ovlivňujících tento nárůst může být i oteplování klimatu a zejména oteplování tekoucích vod. Naopak např. u drobné kachny čírky obecné se počty zimujících ptáků snižují.
Z těchto zjištěných změn upoutal pozornost nejen ornitologů, ale i širší veřejnosti a zvláště pak rybářů, výrazný nárůst početnosti zimujících kormoránů velkých (viz graf), jichž bylo v lednu 2006 zjištěno rekordních 9219 exemplářů. Kormoráni velcí k nám na zimu přilétají ze severní a severovýchodní Evropy a živí se výhradně rybami, kterých dokáží spotřebovat až 0,5 kg denně. Právě získání co nejpřesnějších údajů o početnosti takovýchto druhů ptáků je velice důležité i například pro odhad škod, které mohou působit.
Zajímavé poznatky přináší i sledování vlivu klimatických změn na početnost a distribuci zimujících vodních ptáků. V teplejších zimách jako je zcela určitě i ta letošní, jsou u nás tradičně zaznamenávány vyšší počty např. volavek, plovavých kachen, hus a racků a případně i některých druhů bahňáků. V chladnějších zimách jsou naopak zaznamenávány vyšší počty labutí a některých severských druhů kachen, které jinak zimují na pobřeží Baltského moře.
Sledování změn početnosti a distribuce zimujících vodních ptáků v závislosti na měnících se klimatických podmínkách je v posledních letech věnována velká pozornost v celé řadě evropských zemí.
Zuzana Musilová & Petr Musil
koordinátoři Mezinárodního sčítání vodních ptáků v ČR
Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UK, Viničná 7, Praha 2, 128 44
tel. 602 664 084;
e-mail: iwccz@post.cz
Ve dnech 13. a 14. ledna 2007 proběhne v České republice rozsáhlé sčítání zimujících vodních ptáků. Tato akce se uskutečňuje v rámci Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které organizuje Wetlands International, a to již od roku 1967. V současnosti je sčítání organizováno ve více než 100 zemích 5 kontinentů. V České republice jej koordinuje katedra zoologie Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Českou společností ornitologickou.
Přihlášku pro sčitatele a další podrobné informace o Mezinárodním sčítání vodních ptáků v ČR lze získat na internetových stránkách http://www.iwccz.wz.cz.
Hlavním cílem Mezinárodního sčítání vodních ptáků je monitoring početnosti vodních ptáků a jejich změn. Takto získané údaje jsou následně využity pro odhad velikosti populací, identifikaci druhů a populací s výraznými změnami početnosti. Tyto údaje pak slouží k vytipování mezinárodně významných lokalit vodního ptactva a navržení opatření směřující k zlepšení jejich ochrany.
V neposlední řadě je cílem tohoto programu šíření obecného povědomí o významu vodních ptáků a jimi obývaných biotopů na lokální, národní i mezinárodní úrovni.
Česká republika se do sčítání zapojuje již od počátku akce, tedy od ledna 1966. V letech 1966 až 2003 probíhalo sčítání na 35 – 199 lokalitách. Od roku 2004 jsme se zaměřili na co možná nejúplnější pokrytí území České republiky. Cílem tedy je sečtení vodních ptáků na co největším počtu vodních nádrží a toků po celé republice. Proto se do sčítání v České republice každoročně zapojuje více než 300 dobrovolných sčitatelů z řad profesionálních i amatérských ornitologů, především členů České společnosti ornitologické.
V dosavadní historii tohoto sčítání bylo na území České republiky zaznamenáno celkově 81 druhů vodních ptáků. Při posledním celostátním sčítání v lednu 2006 bylo na 510 lokalitách zjištěno celkem 160855 exemplářů 54 druhů ptáků.
Nejpočetnější a nejhojnější druhy
Nejpočetnějším druhem byla v lednu 2006 kachna divoká (Anas platyrhynchos), jež řádově přesahovala početnost ostatních druhů, dále následoval kormorán velký (Phalacrocorax carbo), lyska černá (Fulica atra), racek chechtavý (Larus ridibundus), polák chocholačka (Aythya fuligula) a morčák velký (Mergus merganser).
Nejhojnější druhy, tedy zastižené na největším počtu sledovaných úseků, byly zjištěny v tomto pořadí: kachna divoká (Anas platyrhynchos), volavka popelavá (Ardea cinerea), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), labuť velká (Cygnus olor), lyska černá (Fulica atra), potápka malá (Tachybaptus ruficollis) a morčák velký (Mergus merganser).
Vzácné druhy
Z méně běžných a vzácných druhů vodních ptáků byli v lednu 2006 zjištěni: potápka černokrká (Podiceps nigricollis), kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus), bukač velký (Botaurus stellaris), husa malá (Anser erythropus), berneška velká (Branta canadensis), lžičák pestrý (Anas clypeata), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), ostralka štíhlá (Anas acuta), polák malý (Aythya nyroca), polák kaholka (Aythya marila), turpan černý (Mellanitta nigra), turpan hnědý (Mellanitta fusca) a morčák prostřední (Mergus serrator).
Od počátku sčítání, v roce 1965, byl v České republice zaznamenán výrazný nárůst početnosti kormorána velkého, kachny divoké, poláka chocholačky. Jedním z významných faktorů ovlivňujících tento nárůst může být i oteplování klimatu a zejména oteplování tekoucích vod. Naopak např. u drobné kachny čírky obecné se počty zimujících ptáků snižují.
Z těchto zjištěných změn upoutal pozornost nejen ornitologů, ale i širší veřejnosti a zvláště pak rybářů, výrazný nárůst početnosti zimujících kormoránů velkých (viz graf), jichž bylo v lednu 2006 zjištěno rekordních 9219 exemplářů. Kormoráni velcí k nám na zimu přilétají ze severní a severovýchodní Evropy a živí se výhradně rybami, kterých dokáží spotřebovat až 0,5 kg denně. Právě získání co nejpřesnějších údajů o početnosti takovýchto druhů ptáků je velice důležité i například pro odhad škod, které mohou působit.
Zajímavé poznatky přináší i sledování vlivu klimatických změn na početnost a distribuci zimujících vodních ptáků. V teplejších zimách jako je zcela určitě i ta letošní, jsou u nás tradičně zaznamenávány vyšší počty např. volavek, plovavých kachen, hus a racků a případně i některých druhů bahňáků. V chladnějších zimách jsou naopak zaznamenávány vyšší počty labutí a některých severských druhů kachen, které jinak zimují na pobřeží Baltského moře.
Sledování změn početnosti a distribuce zimujících vodních ptáků v závislosti na měnících se klimatických podmínkách je v posledních letech věnována velká pozornost v celé řadě evropských zemí.
Zuzana Musilová & Petr Musil
koordinátoři Mezinárodního sčítání vodních ptáků v ČR
Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UK, Viničná 7, Praha 2, 128 44
tel. 602 664 084;
e-mail: iwccz@post.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
