Tiskové zprávy
Calla: Mezinárodní setkání zástupců ekologických organizací v Bulharsku kritizovalo plány na dostavbu JE Belene
2. září 2009 | Calla
Zástupci neziskových organizací z celé Evropy se sešli v bulharském městě Svištov v rámci mezinárodní akce „Anti-nuclear summit“, jejímž hlavním cílem byla diskuse o záměru dostavby nedaleké jaderné elektrárny Belene. Na dvoudenní konferenci, kterou pořádala koalice bulharských ekologických organizací, se sjelo na 120 účastníků z 15 evropských zemí podpořit jejich snahu o zastavení tohoto kontroverzního projektu. Českou republiku reprezentovala na summitu Hana Gabrielová ze sdružení Calla.
Kritika dostavby JE Belene se týká především stále rostoucích nákladů dostavby, jejíž financování kryje z veřejných prostředků bulharská vláda. Podle odborníků není plánovaná produkce energie z Belene pro Bulharsko vůbec nezbytná a objem prostředků určených pro stavbu doporučují využít pro potenciál úsporných opatření a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Výsledek této investice by se tak mohl projevit nejen efektivněji ale především dříve, protože spuštění do provozu nelze očekávat dříve, než za 10 let. Jaderná elektrárna Belene je navíc plánována v oblasti se seismickou činností a riziko otřesů půdy pod elektrárnou nelze do budoucna vyloučit.
Nedaleko staveniště se nachází oblasti Natura 2000 a kolem 20 % půdy je zde obhospodařováno v režimu ekologického zemědělství. Není proto s podivem, že jednou z důležitých osob kampaně proti Belene se stala místní producentka vinné révy Albena Simeonova. Na konferenci zastupovala Nadaci pro ochranu životního prostředí a zemědělství a ve svém příspěvku hovořila o dopadu stavby elektrárny na 100 km zónu jejího okolí včetně sousedního Rumunska. „Kvalitu našeho vína znají lidé po celém světě a turisté si oblíbili náš kraj pro jeho přírodní krásy a čistotu. Při výstavbě Belene by bezpochyby tento kraj utrpěl nevratné ztráty. Kdo by měl zájem o ekologickou produkci od jaderné elektrárny?“ vyjádřila své obavy Simeonova.
Dlouholetá kampaň bulharských neziskových organizací má podporu od místní veřejnosti i u mezinárodních organizací jako jsou Greenpeace a Friends of the Earth. Energetický expert Jan Haverkamp pracující pro Greenpeace International v oblasti střední a východní Evropy ve svém příspěvku účastníkům připomněl: „Problémy s rostoucím rozpočtem nemá jen Belene, ale jedná se o světový trend. Finský projekt Olkiluoto a francouzský Flamanville se prodražily již několikanásobně, harmonogramy výstavby se neustále zpožďují a projekty tak ještě více zdražují.“ Navíc nikde na světě dosud není vyřešen problém „Kam s ním?“, tedy kde uložit nebezpečný vysoce radioaktivní odpad z jaderných elektráren.
Projekt stavby jaderné elektrárny Belene v Bulharsku byl zahájen již v roce 1981 a později zastaven. Od roku 2003 po uzavření 4 ze 6 bloků v jaderném komplexu Kozloduj vyvíjí bulharská vláda snahu o dostavbu s finanční podporou západních států, konkrétně s přímou investicí 49 % od německého energetického gigantu RWE. Zatímco riziko s provozem stavby spojené a jaderný odpad by měl zůstat v bývalém východním bloku, produkce elektřiny je plánována na vývoz.
Ekonomickou výhodnost a potřebnost projektu dnes přezkoumává nová bulharská vláda a první výsledky už byly předneseny v srpnu. Podle ministra energetiky Traicho Traikova by dostavba nestála plánovaných 4 miliardy EUR, ale 10 miliard EUR. Očekává se, že vláda učiní ohledně Belene další rozhodnutí pravděpodobně v průběhu září.
Bližší informace:
Hana Gabrielová, 777 027 012, hana.gabrielova@calla.cz
Kritika dostavby JE Belene se týká především stále rostoucích nákladů dostavby, jejíž financování kryje z veřejných prostředků bulharská vláda. Podle odborníků není plánovaná produkce energie z Belene pro Bulharsko vůbec nezbytná a objem prostředků určených pro stavbu doporučují využít pro potenciál úsporných opatření a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Výsledek této investice by se tak mohl projevit nejen efektivněji ale především dříve, protože spuštění do provozu nelze očekávat dříve, než za 10 let. Jaderná elektrárna Belene je navíc plánována v oblasti se seismickou činností a riziko otřesů půdy pod elektrárnou nelze do budoucna vyloučit.
Nedaleko staveniště se nachází oblasti Natura 2000 a kolem 20 % půdy je zde obhospodařováno v režimu ekologického zemědělství. Není proto s podivem, že jednou z důležitých osob kampaně proti Belene se stala místní producentka vinné révy Albena Simeonova. Na konferenci zastupovala Nadaci pro ochranu životního prostředí a zemědělství a ve svém příspěvku hovořila o dopadu stavby elektrárny na 100 km zónu jejího okolí včetně sousedního Rumunska. „Kvalitu našeho vína znají lidé po celém světě a turisté si oblíbili náš kraj pro jeho přírodní krásy a čistotu. Při výstavbě Belene by bezpochyby tento kraj utrpěl nevratné ztráty. Kdo by měl zájem o ekologickou produkci od jaderné elektrárny?“ vyjádřila své obavy Simeonova.
Dlouholetá kampaň bulharských neziskových organizací má podporu od místní veřejnosti i u mezinárodních organizací jako jsou Greenpeace a Friends of the Earth. Energetický expert Jan Haverkamp pracující pro Greenpeace International v oblasti střední a východní Evropy ve svém příspěvku účastníkům připomněl: „Problémy s rostoucím rozpočtem nemá jen Belene, ale jedná se o světový trend. Finský projekt Olkiluoto a francouzský Flamanville se prodražily již několikanásobně, harmonogramy výstavby se neustále zpožďují a projekty tak ještě více zdražují.“ Navíc nikde na světě dosud není vyřešen problém „Kam s ním?“, tedy kde uložit nebezpečný vysoce radioaktivní odpad z jaderných elektráren.
Projekt stavby jaderné elektrárny Belene v Bulharsku byl zahájen již v roce 1981 a později zastaven. Od roku 2003 po uzavření 4 ze 6 bloků v jaderném komplexu Kozloduj vyvíjí bulharská vláda snahu o dostavbu s finanční podporou západních států, konkrétně s přímou investicí 49 % od německého energetického gigantu RWE. Zatímco riziko s provozem stavby spojené a jaderný odpad by měl zůstat v bývalém východním bloku, produkce elektřiny je plánována na vývoz.
Ekonomickou výhodnost a potřebnost projektu dnes přezkoumává nová bulharská vláda a první výsledky už byly předneseny v srpnu. Podle ministra energetiky Traicho Traikova by dostavba nestála plánovaných 4 miliardy EUR, ale 10 miliard EUR. Očekává se, že vláda učiní ohledně Belene další rozhodnutí pravděpodobně v průběhu září.
Bližší informace:
Hana Gabrielová, 777 027 012, hana.gabrielova@calla.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
