Agentura J.L.M.: Miliarda eur – německý účet za odvracení hrozby blackoutu

Náklady na regulaci výkyvů v elektrické rozvodné síti a odvrácení hrozby blackoutu vloni dosáhly v Německu historického maxima kolem jedné miliardy eur. Loňský mimořádně větrný rok tak znovu důrazně upozornil na palčivý problém německé Energiewende. Tím je tempo budování rozvodných sítí, které zaostává za výstavbou elektráren.

Největšího provozovatele přenosových soustav Tennet-Deutschland stálo vyrovnávání toků v rozvodných sítích přibližně 700 milionů eur - z toho starty a odstávky elektráren 225 milionů (2014 to bylo 74 milionů), využití síťové rezervy 152 milionů (2014 - 92 milionů) a nouzové odstávky větrných elektráren 329 milionů (2014 - 128 milionů). Druhý největší provozovatel 50 Hertz oznámil výdaje na stabilizaci sítí kolem 300 milionů eur. Tyto náklady se negativně promítnou i do vyúčtování elektřiny koncovým odběratelům. Poplatek za provoz sítí se má v případě standardní domácnosti zvednout v průměru asi o 6%, v některých regionech ale i podstatně více.

Zatímco větrné farmy v Severním a Baltském moři v loňském roce díky tlakovým nížím jako byly Felix nebo Elon trhaly rekordy ve výrobě elektřiny, z původně plánovaných 1876 km nových vedení vysokého napětí (zákon o rozšíření sítí EnLAG, 2009) bylo podle údajů Spolkové agentury pro sítě v roce 2015 dokončeno pouhých 558 km.

Německo vloni vykázalo i zdánlivý rekordní boom v budování nových větrných elektráren. V roce 2015 bylo podle zprávy Deutsche WindGuard připojeno k síti 546 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 2 282 MW a k 31. prosinci vyrábělo elektřinu v Severním a Baltském moři 792 větrníků s celkovým instalovaným výkonem 3 295 MW. Některé vloni připojené elektrárny ale byly vybudovány už v předchozích letech, jenže nemohly být kvůli chybějícímu připojení k sítím uvedeny do provozu. Nyní na připojení čeká dalších 41 větrníků (246 MW instalovaného výkonu) a pro výstavbu v roce 2016 je připraveno 122 základen.

Zlepšení situace se nedá očekávat ani v nejbližších letech. Distribuci větrné elektřiny ze severu a východu na jih Německa mají zajišťovat tři hlavní trasy v celkové délce 2 800 km. Realizaci dvou z nich, vysokonapěťových dálnic SudeLink a Südost, zablokoval bavorský ministerský předseda Horst Seehofer. K dohodě došlo teprve po rozhodnutí na spolkové úrovni, že namísto stožárů budou vedeny až z 80% podzemními kabely. Dalších 2 900 km německého vysokonapěťového vedení čeká na optimalizaci. Nový termín dokončení projektu je čtyři roky, náklady se zvýší odhadem o tři až osm miliard eur.

Podle předběžné statistiky AG Energiebilanzen se v roce 2015 německé offshore větrné farmy podílely na brutto výrobě elektřiny z 1,3%. To je 8,1 TWh z celkové produkce 647,1 TWh. V plánu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů EEG (Erneuerbare-Energien-Gesetz 2016) je cílem pro rok 2025 instalovaný výkon větrníků na moři 11 000 MW, což odpovídá navyšování o necelých 700 MW ročně.

http://www.welt.de/wirtschaft/article151108232/Eine-Milliarde-Euro-verhindert-den-Blackout.html

http://docs.dpaq.de/10240-factsheet_status_offshore-windenergieausbau_jahr_2015.pdf

http://www.proplanta.de/Agrar-Nachrichten/Energie/Stromnetz-Ausbauplaene_article1391668167_s13916236099_Seite_3.html

http://www.erneuerbare-energien.de/EE/Redaktion/DE/Standardartikel/Offshore-Windenergie/vorhaben-windparks.html