Tiskové zprávy
MZe ČR: Ministerstvo aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem. Majitelé lesů v ní mohou soustředit všechny síly na potlačení kalamity
Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, které je kůrovcem zasaženo mimořádně silně nebo je bezprostředně ohrožené. V červené zóně mohou majitelé lesů upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví.
Červená zóna se rozšiřuje o přibližně 10 procent, především na území české části republiky.
„Pro červenou zónu, kde jsou lesy silně postiženy nebo ohroženy kůrovcovou kalamitou a schnou, platí mimořádné opatření Ministerstva zemědělství. To vytváří lepší podmínky pro zvládání kalamity a řešení jejích následků. Vlastníci zde mohou ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou například lapače, protože už nejsou účinné. Místo toho mohou soustředit veškeré síly na zpracování a asanaci napadeného dříví,“ řekl ministr Miroslav Toman.
Červená zóna se rozšířila z 5 127 katastrů na 6 109, z celkového počtu 13 078 katastrálních území v České republice. MZe přitom vycházelo z družicových snímků. Aktuálním rozšířením reaguje MZe na postup kalamity od poslední aktualizace z 9. prosince 2019.
V červené zóně mohou majitelé lesů na holinách větších než 2 hektary ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe, popřípadě ponechat nezalesněné pruhy v šířce až 5 metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření okraje porostu. Tímto opatřením mohou uspořit sazenice a současně vytvořit střelecké průseky k udržování stavů spárkaté zvěře a k zamezení škodám zvěří na obnovovaných porostech.
„Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky, přesto se dají považovat také za příležitost pro urychlení změny druhové skladby ve prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů, přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu. Naše opatření jsou účinná a fungují, jejich dopady se však pochopitelně více projeví až v dlouhodobém horizontu,“ uvedl ministr Toman.
Podíl listnatých dřevin při obnově lesů v ČR se neustále zvyšuje. V roce 2019 lesníci znovu zalesnili rekordně vysokou plochu kalamitních holin. Loni vysázeli lesníci v českých lesích rekordních 111,6 milionu listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionu sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Sadba činila více než 28 tisíc hektarů. Včetně využití přirozené obnovy se celkem podařilo obnovit takřka 34 tisíc hektarů lesů, což bylo nejvíce v historii samostatné ČR.
Aktuální opatření obecné povahy najdete na úřední desce MZe i na úředních deskách obcí: https://1url.cz/mzkIA
V přílohách na http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2020_ministerstvo-aktualizovalo-cervenou-zonu.html najdete informace o zalesňování a skladbě vysazovaných dřevin.
Červená zóna se rozšiřuje o přibližně 10 procent, především na území české části republiky.
„Pro červenou zónu, kde jsou lesy silně postiženy nebo ohroženy kůrovcovou kalamitou a schnou, platí mimořádné opatření Ministerstva zemědělství. To vytváří lepší podmínky pro zvládání kalamity a řešení jejích následků. Vlastníci zde mohou ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou například lapače, protože už nejsou účinné. Místo toho mohou soustředit veškeré síly na zpracování a asanaci napadeného dříví,“ řekl ministr Miroslav Toman.
Červená zóna se rozšířila z 5 127 katastrů na 6 109, z celkového počtu 13 078 katastrálních území v České republice. MZe přitom vycházelo z družicových snímků. Aktuálním rozšířením reaguje MZe na postup kalamity od poslední aktualizace z 9. prosince 2019.
V červené zóně mohou majitelé lesů na holinách větších než 2 hektary ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe, popřípadě ponechat nezalesněné pruhy v šířce až 5 metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření okraje porostu. Tímto opatřením mohou uspořit sazenice a současně vytvořit střelecké průseky k udržování stavů spárkaté zvěře a k zamezení škodám zvěří na obnovovaných porostech.
„Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky, přesto se dají považovat také za příležitost pro urychlení změny druhové skladby ve prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů, přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu. Naše opatření jsou účinná a fungují, jejich dopady se však pochopitelně více projeví až v dlouhodobém horizontu,“ uvedl ministr Toman.
Podíl listnatých dřevin při obnově lesů v ČR se neustále zvyšuje. V roce 2019 lesníci znovu zalesnili rekordně vysokou plochu kalamitních holin. Loni vysázeli lesníci v českých lesích rekordních 111,6 milionu listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionu sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Sadba činila více než 28 tisíc hektarů. Včetně využití přirozené obnovy se celkem podařilo obnovit takřka 34 tisíc hektarů lesů, což bylo nejvíce v historii samostatné ČR.
Aktuální opatření obecné povahy najdete na úřední desce MZe i na úředních deskách obcí: https://1url.cz/mzkIA
V přílohách na http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2020_ministerstvo-aktualizovalo-cervenou-zonu.html najdete informace o zalesňování a skladbě vysazovaných dřevin.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
