Tiskové zprávy
MZe ČR: Ministr Milek v Bruselu: Každé jednání k budoucí podobě SZP je pro nás nyní důležité, nastavují se klíčová pravidla pro naše zemědělce
19. února 2018 | MZe ČR
Rada ministrů pro zemědělství a rybářství v Bruselu dnes řešila klíčové parametry budoucí podoby Společné zemědělské politiky (SZP). Ministr zemědělství Jiří Milek znovu odmítl plošné zavedení povinného zastropování přímých plateb, které by na české zemědělství mělo zásadní dopady. Evropská komise představí návrh pravidel platných po roce 2020 pravděpodobně v polovině letošního roku.
„Pokud by se skutečně zavedlo zastropování ve výši 60 tisíc euro ročně, což je jedna z diskutovaných variant, přišla by Česká republika jen na přímých platbách přibližně o pět miliard korun ročně. Proto při každém jednání o budoucí podobě Společné zemědělské politiky zdůrazňuji, že je pro nás taková varianta neakceptovatelná. Jsem rád, že se nám podařilo přesvědčit většinu členských států EU, aby zastropování přímých plateb nebylo povinné,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.
Při zmíněné variantě zastropování ve výši 60 tisíc euro by se celkové prostředky na přímé platby snížily téměř o čtvrtinu. V ČR by se zastropování dotklo 1 900 zemědělských podniků, které obhospodařují více než dvě třetiny české krajiny, zaměstnávají přes polovinu pracovní síly v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu, včetně 89 procent dojnic.
Za důležité v budoucí SZP považuje ministr Milek i to, aby rozhodnutí o cílení a distribuci peněz zůstalo v kompetenci členských států. „Podporuji rovněž zavedení platby na první hektary, která pomůže malým zemědělcům, současně ale nechci omezovat ty velké,“ uvedl ministr Jiří Milek.
O budoucí podobě SZP dnes ministr Jiří Milek diskutoval v rámci bilaterálního jednání i s rakouskou ministryní pro udržitelnost a turismus Elisabeth Köstingerovou. Vzájemně si vysvětlili pozice jednotlivých zemí a dohodli se, že budou hledat přijatelný kompromis pro rozvoj zemědělství v obou zemích, i když mají odlišné historické podmínky.
Jedním z vedlejších témat dnešního jednání Rady ministrů byl i Proteinový plán EU, který má přispět k řešení dlouhodobé nesoběstačnosti EU v bílkovinných plodinách. ČR jejich pěstování podporuje, protože poutají vzdušný dusík a zlepšují úrodnost půdy. Po zavedení podpor na pěstování bílkovinných plodin v roce 2015 v ČR výrazně vzrostly její plochy. V letech 2014 až 2017 to bylo o 112 % (z 20,2 tis. ha na 42,9 tis. ha).
Rada také projednala připravovanou Revizi strategie EU o biohospodářství. ČR podpořila zohlednění různého přístupu jednotlivých členských států, podpořila vzdělávání, výzkum a inovace v oblasti biohospodářství a iniciativu států střední a východní Evropy – BIOEAST.
„Pokud by se skutečně zavedlo zastropování ve výši 60 tisíc euro ročně, což je jedna z diskutovaných variant, přišla by Česká republika jen na přímých platbách přibližně o pět miliard korun ročně. Proto při každém jednání o budoucí podobě Společné zemědělské politiky zdůrazňuji, že je pro nás taková varianta neakceptovatelná. Jsem rád, že se nám podařilo přesvědčit většinu členských států EU, aby zastropování přímých plateb nebylo povinné,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.
Při zmíněné variantě zastropování ve výši 60 tisíc euro by se celkové prostředky na přímé platby snížily téměř o čtvrtinu. V ČR by se zastropování dotklo 1 900 zemědělských podniků, které obhospodařují více než dvě třetiny české krajiny, zaměstnávají přes polovinu pracovní síly v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu, včetně 89 procent dojnic.
Za důležité v budoucí SZP považuje ministr Milek i to, aby rozhodnutí o cílení a distribuci peněz zůstalo v kompetenci členských států. „Podporuji rovněž zavedení platby na první hektary, která pomůže malým zemědělcům, současně ale nechci omezovat ty velké,“ uvedl ministr Jiří Milek.
O budoucí podobě SZP dnes ministr Jiří Milek diskutoval v rámci bilaterálního jednání i s rakouskou ministryní pro udržitelnost a turismus Elisabeth Köstingerovou. Vzájemně si vysvětlili pozice jednotlivých zemí a dohodli se, že budou hledat přijatelný kompromis pro rozvoj zemědělství v obou zemích, i když mají odlišné historické podmínky.
Jedním z vedlejších témat dnešního jednání Rady ministrů byl i Proteinový plán EU, který má přispět k řešení dlouhodobé nesoběstačnosti EU v bílkovinných plodinách. ČR jejich pěstování podporuje, protože poutají vzdušný dusík a zlepšují úrodnost půdy. Po zavedení podpor na pěstování bílkovinných plodin v roce 2015 v ČR výrazně vzrostly její plochy. V letech 2014 až 2017 to bylo o 112 % (z 20,2 tis. ha na 42,9 tis. ha).
Rada také projednala připravovanou Revizi strategie EU o biohospodářství. ČR podpořila zohlednění různého přístupu jednotlivých členských států, podpořila vzdělávání, výzkum a inovace v oblasti biohospodářství a iniciativu států střední a východní Evropy – BIOEAST.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
