Tiskové zprávy
MZe ČR: Ministr Milek: Většina ministrů přijala naše argumenty, zastropování by mělo zůstat pro členské státy dobrovolné
20. března 2018 | MZe ČR
Společná zemědělská politika (SZP) po roce 2020 musí zohledňovat specifika jednotlivých členských zemí a umožnit jim flexibilitu v nastavení podmínek přímých plateb. Diskutované zastropování by mělo zůstat na dobrovolném rozhodnutí každé země. Shodla se na tom při včerejším zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu většina ministrů.
„Jsem rád, že většina ministrů přijala naše argumenty a shodla se, že je třeba členským státům ponechat nezbytnou flexibilitu. Jedině tak může každá země zohlednit specifické vnitrostátní podmínky a potřeby, což se u nás týká především problematiky zastropování,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.
Závěry předsednictví EU vyslaly signál většinového postoje a názoru členských států směrem k Evropské komisi ohledně budoucí podoby SZP. Ministr Milek zdůraznil zejména potřebné zjednodušení pravidel, snížení počtu kontrol, podporu citlivých sektorů nebo dobrovolnost finančních nástrojů.
V dokumentu předsednictví je uveden i požadavek na zachování možnosti pokračovat v SAPS (jednotná platba na plochu), evropští ministři zemědělství se shodli i na pokračování dobrovolného využívání environmentálních opatření. Komise by se podle nich měla v rámci posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci zaměřit na zvýšení transparentnosti trhu a posílení spolupráce producentů.
Na žádost České republiky a dalších deseti zemí se Rada včera zabývala také společným prohlášením k podpoře sladkovodní akvakultury po roce 2020. Ta je pro řadu zemí, včetně ČR, velmi důležitým tématem.
„Jde o nezpochybnitelný zdroj ryb, který nahrazuje ubývající výlovy z moří. Z pohledu životního prostředí je chov sladkovodních ryb trvale udržitelný a obnovitelný. Na venkově navíc přispívá k tvorbě a udržení pracovních míst, jeho role je v tomto nezastupitelná,“ uvedl ministr Milek.
Jedenáct států vedených Českou republikou ve společné deklaraci uvedlo, že podpora akvakultury po roce 2020 by se měla zaměřit především na inovace a investice, ale také na propagační kampaně nebo zpracování a distribuci ryb a organizaci producentů. K tomu je nutné zachovat dostatečnou finanční podporu akvakultury v rámci budoucího Evropského námořního a rybářského fondu.
Společné prohlášení včera získalo širokou podporu napříč členskými státy a Evropská komise naznačila pokračování podpory sladkovodní akvakultury i v příštím programovém období.
V současném programovém období (2014-2020) mohou čeští producenti sladkovodních ryb čerpat peníze z Operačního programu Rybářství. V sedmiletém období je pro ně alokována přibližně jedna miliarda korun, kterou mohou využít především na inovace a investice do chovu a zpracování ryb. MZe dosud registruje 571 žádostí o podporu ve výši 806 milionů korun, vydáno je 271 rozhodnutí ve výši 301 milionů korun, proplaceno 98 žádostí za 91,5 milionu korun.
„Jsem rád, že většina ministrů přijala naše argumenty a shodla se, že je třeba členským státům ponechat nezbytnou flexibilitu. Jedině tak může každá země zohlednit specifické vnitrostátní podmínky a potřeby, což se u nás týká především problematiky zastropování,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.
Závěry předsednictví EU vyslaly signál většinového postoje a názoru členských států směrem k Evropské komisi ohledně budoucí podoby SZP. Ministr Milek zdůraznil zejména potřebné zjednodušení pravidel, snížení počtu kontrol, podporu citlivých sektorů nebo dobrovolnost finančních nástrojů.
V dokumentu předsednictví je uveden i požadavek na zachování možnosti pokračovat v SAPS (jednotná platba na plochu), evropští ministři zemědělství se shodli i na pokračování dobrovolného využívání environmentálních opatření. Komise by se podle nich měla v rámci posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci zaměřit na zvýšení transparentnosti trhu a posílení spolupráce producentů.
Na žádost České republiky a dalších deseti zemí se Rada včera zabývala také společným prohlášením k podpoře sladkovodní akvakultury po roce 2020. Ta je pro řadu zemí, včetně ČR, velmi důležitým tématem.
„Jde o nezpochybnitelný zdroj ryb, který nahrazuje ubývající výlovy z moří. Z pohledu životního prostředí je chov sladkovodních ryb trvale udržitelný a obnovitelný. Na venkově navíc přispívá k tvorbě a udržení pracovních míst, jeho role je v tomto nezastupitelná,“ uvedl ministr Milek.
Jedenáct států vedených Českou republikou ve společné deklaraci uvedlo, že podpora akvakultury po roce 2020 by se měla zaměřit především na inovace a investice, ale také na propagační kampaně nebo zpracování a distribuci ryb a organizaci producentů. K tomu je nutné zachovat dostatečnou finanční podporu akvakultury v rámci budoucího Evropského námořního a rybářského fondu.
Společné prohlášení včera získalo širokou podporu napříč členskými státy a Evropská komise naznačila pokračování podpory sladkovodní akvakultury i v příštím programovém období.
V současném programovém období (2014-2020) mohou čeští producenti sladkovodních ryb čerpat peníze z Operačního programu Rybářství. V sedmiletém období je pro ně alokována přibližně jedna miliarda korun, kterou mohou využít především na inovace a investice do chovu a zpracování ryb. MZe dosud registruje 571 žádostí o podporu ve výši 806 milionů korun, vydáno je 271 rozhodnutí ve výši 301 milionů korun, proplaceno 98 žádostí za 91,5 milionu korun.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
