Tiskové zprávy
MZe ČR: Ministr zemědělství: Se suchem musíme bojovat všemi nástroji, u zemědělců podpoříme hospodaření, které zadrží vodu v půdě
Pilotní projekt pro šetrné hospodaření zemědělců v ochranném pásmu vodní nádrže Švihov (Želivka), ve kterém zemědělci výrazně omezí používání přípravků na ochranu rostlin nebo nový dotační titul pro pěstitele cukrové řepy na mechanickou likvidaci plevele. Tyto nástroje mají nově doplnit opatření, která Ministerstvo zemědělství (MZe) realizuje v boji proti suchu a nedostatku vody.
„K omezení dopadů sucha je třeba využívat všechny dostupné nástroje. I když máme v současnosti zásobní prostor všech významných přehrad naplněný a jsme díky tomu připraveni překlenout jeden rok či více suchých let, neustále hledáme nové možnosti, jak s nedostatkem vody bojovat,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
MZe proto připravilo pilotní projekt pro šetrné hospodaření zemědělců v ochranném pásmu vodní nádrže Švihov (Želivka), která je největší vodárenskou nádrží ve střední Evropě. Projekt spočívá ve výrazně omezeném používání přípravků na ochranu rostlin, které jde ještě nad rámec stávajících omezení a jeho cílem je zlepšení kvality povrchové vody. MZe na to má připraveno 60 milionů korun ročně.
Dalším novým nástrojem je dotační titul pro pěstitele cukrové řepy. Ještě v letošním roce na něj MZe uvolní 200 milionů korun. Program bude zaměřený na mechanickou likvidaci plevele, která nahradí plošný chemický postřik např. plečkováním nebo okopáváním. Rozrušování půdy nejen pomáhá bránit erozi, ale také zlepšuje zasakování vody a její udržení v půdě.
V současné době probíhá také aktualizace Programu rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR. Mapuje problematická místa z hlediska zásobování pitnou vodou a navrhne konkrétní systémová opatření, která zajistí dlouhodobé řešení. První částí jsou investice na řešení následků sucha v zásobování obyvatel pitnou vodou v obcích, kde jsou odhadované náklady zhruba 6 miliard korun. Jde například o rozšíření skupinového vodovodu Nýrsko – Klatovy druhou větví do Dobřan nebo napojení obcí v rámci propojení vodovodů Liberec - Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou. Celkem se tyto investice dotknou 690 tisíc obyvatel.
Druhou částí je propojení vodárenských soustav a skupinových vodovodů v ČR s náklady přes 22 miliard korun. Největší investice budou směřovat do Středočeského a Jihočeského kraje a všechny jsou zařazeny v národním investičním plánu.
„Konkrétně je v plánu například vybudování přivaděče Praha - Kladno nebo posílení kapacity Východočeské vodárenské soustavy Náchod - Hradec Králové. Propojení vodárenských soustav pomůže se zásobováním vodou téměř pro 3 miliony obyvatel,“ uvedl ministr Toman.
MZe také pokračuje v přípravě rozšíření Generelu lokalit k akumulaci povrchových vod. Po důkladné diskuzi a prověření vodohospodářské bilance v jednotlivých povodích navrhuje zařazení 49 nových lokalit. Z nich 26 je pro vodárenské účely a 23 pro hospodaření s vodou jak k využití (např. pro závlahy), tak zachování alespoň minimálních průtoků ve vodních tocích. Většina lokalit, které byly při posledním projednávání v roce 2015 vnímány negativně, již do návrhu nebyly znovu zařazeny.
„K omezení dopadů sucha je třeba využívat všechny dostupné nástroje. I když máme v současnosti zásobní prostor všech významných přehrad naplněný a jsme díky tomu připraveni překlenout jeden rok či více suchých let, neustále hledáme nové možnosti, jak s nedostatkem vody bojovat,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
MZe proto připravilo pilotní projekt pro šetrné hospodaření zemědělců v ochranném pásmu vodní nádrže Švihov (Želivka), která je největší vodárenskou nádrží ve střední Evropě. Projekt spočívá ve výrazně omezeném používání přípravků na ochranu rostlin, které jde ještě nad rámec stávajících omezení a jeho cílem je zlepšení kvality povrchové vody. MZe na to má připraveno 60 milionů korun ročně.
Dalším novým nástrojem je dotační titul pro pěstitele cukrové řepy. Ještě v letošním roce na něj MZe uvolní 200 milionů korun. Program bude zaměřený na mechanickou likvidaci plevele, která nahradí plošný chemický postřik např. plečkováním nebo okopáváním. Rozrušování půdy nejen pomáhá bránit erozi, ale také zlepšuje zasakování vody a její udržení v půdě.
V současné době probíhá také aktualizace Programu rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR. Mapuje problematická místa z hlediska zásobování pitnou vodou a navrhne konkrétní systémová opatření, která zajistí dlouhodobé řešení. První částí jsou investice na řešení následků sucha v zásobování obyvatel pitnou vodou v obcích, kde jsou odhadované náklady zhruba 6 miliard korun. Jde například o rozšíření skupinového vodovodu Nýrsko – Klatovy druhou větví do Dobřan nebo napojení obcí v rámci propojení vodovodů Liberec - Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou. Celkem se tyto investice dotknou 690 tisíc obyvatel.
Druhou částí je propojení vodárenských soustav a skupinových vodovodů v ČR s náklady přes 22 miliard korun. Největší investice budou směřovat do Středočeského a Jihočeského kraje a všechny jsou zařazeny v národním investičním plánu.
„Konkrétně je v plánu například vybudování přivaděče Praha - Kladno nebo posílení kapacity Východočeské vodárenské soustavy Náchod - Hradec Králové. Propojení vodárenských soustav pomůže se zásobováním vodou téměř pro 3 miliony obyvatel,“ uvedl ministr Toman.
MZe také pokračuje v přípravě rozšíření Generelu lokalit k akumulaci povrchových vod. Po důkladné diskuzi a prověření vodohospodářské bilance v jednotlivých povodích navrhuje zařazení 49 nových lokalit. Z nich 26 je pro vodárenské účely a 23 pro hospodaření s vodou jak k využití (např. pro závlahy), tak zachování alespoň minimálních průtoků ve vodních tocích. Většina lokalit, které byly při posledním projednávání v roce 2015 vnímány negativně, již do návrhu nebyly znovu zařazeny.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
