Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Muzeum Krkonoš otevře 1. listopadu
Největší expozice o Krkonoších na světě! Tímto přídomkem se pyšní nové Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku – Muzeum Krkonoš, které se veřejnosti otevře 1. listopadu. Představí návštěvníkům příběh Krkonoš, a to s ohledem na jedinečnou přírodu i ve vztahu k soužití přírody a člověka.
Nová expozice navazuje na předešlou audiovizuální ekologickou expozici Kámen a život podle návrhu prof. Jana Jeníka a muzejního botanika RNDr. Jana Štursy, která po čtyři desetiletí patřila k nemodernějším muzejnickým expozicím v Československu. V roce 1995 muzeum otevřeno další expozici Lidé a hory. Krkonošské muzeum v té době bylo jedním v nejnavštěvovanějších muzeí v Česku. Navštívil ji více než 1 milion návštěvníků.
„Muzeum v bývalém augustiniánském klášteře bylo uzavřené od roku 2017. Přesto se ještě před dvěma, třemi roky stávalo, že před budovou kláštera zastavil autobus německých turistů a ti se dožadovali vstupu do slavné expozice Kámen a život. Vypovídá to o tom, že expozice otevřená v roce 1984, která tehdy představovala absolutní špičku v interpretaci krajiny a historie, v lidech zakořenila velmi hluboko,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Předchozí expozice ovlivnila několik generací lidí. Nová expozice má stejnou ambici. Oslovit a spojit několik generací lidí v pochopení, že žijí na unikátním místě planety. Proti jedinečné, i když kruté přírodě Krkonoš je postaveno teplo roubenek, proti tragédii imisní kalamity osmdesátých let ukazujeme, jak se našim lesům daří nyní. Muzeum Krkonoš se nepochybně stane velkým lákadlem a ozdobou Vrchlabí,“ doplnil Böhnisch.
POZNEJTE KRKONOŠE NA JEDNOM MÍSTĚ!
PROČ HO NAVŠTÍVIT?
1 Největší expozice o Krkonoších na světě
2 Krkonoše od vzniku prvních hornin po současnost
3 Akvária s živými rybami
4 Štoly historického dolu
5 Moderní expozice v barokním klášteře
6 Největší ekologické katastrofy Krkonoš
7 Krkonoše ovlivňované lidmi a lidé ovlivňovaní Krkonošemi
8 Schodiště ve tvaru šroubovice DNA
OTEVÍRACÍ DOBA 9–17 (denně kromě pondělí, poslední vstup v 16 hodin)
VSTUPNÉ
Základní 200 Kč
Snížené 100 Kč
Rodinné 400 Kč
NA JAK DLOUHO? 1 hodina–2 dny (vstupenka platí 48 hodin)
Nové expozice Návštěvnického centra Správy KRNAP Muzeum Krkonoš (expoziční plochy téměř 2500 m2) mají ambici a cíl moderními prostředky prezentovat a interpretovat příběh krkonošské přírody a jejího několikasetletého soužití s člověkem, včetně důvodů vzniku a historie existence Krkonošského národního parku, nejstaršího národního parku České republiky (založen 1963).
Nové expozice a NC Muzeum Krkonoš nahrazují původní expozice Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí Kámen a život (otevřena 1984) a Lidé a hory (otevřena 1995).
HISTORIE KRKONOŠSKÉHO MUZEA
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí vzniklo přičiněním Rakouského krkonošského spolku, který usiloval o turistické zpřístupnění Krkonoš, ale též o jejich ochranu a hlubší odborné poznání, už v roce 1883. Osobností, která stála u jeho vzniku, byl průmyslník a přírodozpytec Viktor Cypers von Landrecy byl pověřen následně též vedením muzea. Cypers ovšem nezačínal od nuly, neboť mohl navázat na přírodovědný kabinet manželů Kablíkových, který ve Vrchlabí působil v první polovině 19. století. Základem sbírek nově zřízeného Krkonošského muzea, nejstaršího v regionu, byly vlastní Cypersovy botanické, zoologické a mineralogické sběry. Muzeum tak mělo zprvu výrazně přírodovědné zaměření, ovšem záměrem zřizovatelů bylo budovat instituci širšího záběru. Kulturně historické exponáty se však scházely jen velmi pomalu a zde sehrál zásadní roli jeden významný dárce z řad členů spolku – papírenský podnikatel Prosper Piette de Rivage.
Od samého počátku Krkonošského muzea byl tedy zájem uchovávat přírodní i kulturně historické artefakty našeho regionu. To se nezměnilo ani po 2. světové válce, kdy bylo muzeum svěřeno do správy Klubu českých turistů. Další léta ale znamenala úpadek, jak z hlediska odborné činnosti, tak zejména z hlediska péče o objekty, kde muzeum sídlilo. Záchrana pro kolabující Krkonošské muzeum přišla roku 1966, kdy přešlo pod Správu Krkonošského národního parku. V roce 1984 byla otevřena expozice Kámen a život, která patřila k nemodernějším muzejnickým expozicím v Československu. Muzeum za čtyři desetiletí navštívil více než 1 milion návštěvníků.
Jak šel čas, tak ale i expozice zastarávaly a přestávaly fungovat. Původní myšlenka náhrady tehdy již zastaralých expozic se snižující se návštěvností pochází z roku 2008. Muzeum uzavřelo své brány na podzim roku 2017 a od té doby probíhala rekonstrukce. Na stavební část realizace měla vliv neuspokojivá situace ve stavebnictví, kdy nedostatek pracovních kapacit a růst cen stavebních prací ovlivnil již začátek celé akce. Stavební a expoziční rekonstrukce kláštera nabrala zpoždění vlivem vysoké hladiny spodní vody, ale i opatřeními v souvislosti s epidemií viru covid-19, kdy se stavba na čas zastavila. Přes všechny tyto nepříznivé okolnosti tu dnes po těch téměř 15 letech stojíme na počátku něčeho zcela nového. Opět je ve Vrchlabí nová expozice, která má ambice stát se špičkou českého, možná i středoevropského muzejnictví a vlajkovou lodí krkonošské ochrany přírody.
Celkové náklady na realizaci projektu dosáhly témě 300 000 000 a byly složeny ze zdrojů Fondů EU (OP Životní prostředí a IROP) a kofinancovány z rozpočtu Správy KRNAP.
Nová expozice navazuje na předešlou audiovizuální ekologickou expozici Kámen a život podle návrhu prof. Jana Jeníka a muzejního botanika RNDr. Jana Štursy, která po čtyři desetiletí patřila k nemodernějším muzejnickým expozicím v Československu. V roce 1995 muzeum otevřeno další expozici Lidé a hory. Krkonošské muzeum v té době bylo jedním v nejnavštěvovanějších muzeí v Česku. Navštívil ji více než 1 milion návštěvníků.
„Muzeum v bývalém augustiniánském klášteře bylo uzavřené od roku 2017. Přesto se ještě před dvěma, třemi roky stávalo, že před budovou kláštera zastavil autobus německých turistů a ti se dožadovali vstupu do slavné expozice Kámen a život. Vypovídá to o tom, že expozice otevřená v roce 1984, která tehdy představovala absolutní špičku v interpretaci krajiny a historie, v lidech zakořenila velmi hluboko,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Předchozí expozice ovlivnila několik generací lidí. Nová expozice má stejnou ambici. Oslovit a spojit několik generací lidí v pochopení, že žijí na unikátním místě planety. Proti jedinečné, i když kruté přírodě Krkonoš je postaveno teplo roubenek, proti tragédii imisní kalamity osmdesátých let ukazujeme, jak se našim lesům daří nyní. Muzeum Krkonoš se nepochybně stane velkým lákadlem a ozdobou Vrchlabí,“ doplnil Böhnisch.
POZNEJTE KRKONOŠE NA JEDNOM MÍSTĚ!
PROČ HO NAVŠTÍVIT?
1 Největší expozice o Krkonoších na světě
2 Krkonoše od vzniku prvních hornin po současnost
3 Akvária s živými rybami
4 Štoly historického dolu
5 Moderní expozice v barokním klášteře
6 Největší ekologické katastrofy Krkonoš
7 Krkonoše ovlivňované lidmi a lidé ovlivňovaní Krkonošemi
8 Schodiště ve tvaru šroubovice DNA
OTEVÍRACÍ DOBA 9–17 (denně kromě pondělí, poslední vstup v 16 hodin)
VSTUPNÉ
Základní 200 Kč
Snížené 100 Kč
Rodinné 400 Kč
NA JAK DLOUHO? 1 hodina–2 dny (vstupenka platí 48 hodin)
Nové expozice Návštěvnického centra Správy KRNAP Muzeum Krkonoš (expoziční plochy téměř 2500 m2) mají ambici a cíl moderními prostředky prezentovat a interpretovat příběh krkonošské přírody a jejího několikasetletého soužití s člověkem, včetně důvodů vzniku a historie existence Krkonošského národního parku, nejstaršího národního parku České republiky (založen 1963).
Nové expozice a NC Muzeum Krkonoš nahrazují původní expozice Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí Kámen a život (otevřena 1984) a Lidé a hory (otevřena 1995).
HISTORIE KRKONOŠSKÉHO MUZEA
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí vzniklo přičiněním Rakouského krkonošského spolku, který usiloval o turistické zpřístupnění Krkonoš, ale též o jejich ochranu a hlubší odborné poznání, už v roce 1883. Osobností, která stála u jeho vzniku, byl průmyslník a přírodozpytec Viktor Cypers von Landrecy byl pověřen následně též vedením muzea. Cypers ovšem nezačínal od nuly, neboť mohl navázat na přírodovědný kabinet manželů Kablíkových, který ve Vrchlabí působil v první polovině 19. století. Základem sbírek nově zřízeného Krkonošského muzea, nejstaršího v regionu, byly vlastní Cypersovy botanické, zoologické a mineralogické sběry. Muzeum tak mělo zprvu výrazně přírodovědné zaměření, ovšem záměrem zřizovatelů bylo budovat instituci širšího záběru. Kulturně historické exponáty se však scházely jen velmi pomalu a zde sehrál zásadní roli jeden významný dárce z řad členů spolku – papírenský podnikatel Prosper Piette de Rivage.
Od samého počátku Krkonošského muzea byl tedy zájem uchovávat přírodní i kulturně historické artefakty našeho regionu. To se nezměnilo ani po 2. světové válce, kdy bylo muzeum svěřeno do správy Klubu českých turistů. Další léta ale znamenala úpadek, jak z hlediska odborné činnosti, tak zejména z hlediska péče o objekty, kde muzeum sídlilo. Záchrana pro kolabující Krkonošské muzeum přišla roku 1966, kdy přešlo pod Správu Krkonošského národního parku. V roce 1984 byla otevřena expozice Kámen a život, která patřila k nemodernějším muzejnickým expozicím v Československu. Muzeum za čtyři desetiletí navštívil více než 1 milion návštěvníků.
Jak šel čas, tak ale i expozice zastarávaly a přestávaly fungovat. Původní myšlenka náhrady tehdy již zastaralých expozic se snižující se návštěvností pochází z roku 2008. Muzeum uzavřelo své brány na podzim roku 2017 a od té doby probíhala rekonstrukce. Na stavební část realizace měla vliv neuspokojivá situace ve stavebnictví, kdy nedostatek pracovních kapacit a růst cen stavebních prací ovlivnil již začátek celé akce. Stavební a expoziční rekonstrukce kláštera nabrala zpoždění vlivem vysoké hladiny spodní vody, ale i opatřeními v souvislosti s epidemií viru covid-19, kdy se stavba na čas zastavila. Přes všechny tyto nepříznivé okolnosti tu dnes po těch téměř 15 letech stojíme na počátku něčeho zcela nového. Opět je ve Vrchlabí nová expozice, která má ambice stát se špičkou českého, možná i středoevropského muzejnictví a vlajkovou lodí krkonošské ochrany přírody.
Celkové náklady na realizaci projektu dosáhly témě 300 000 000 a byly složeny ze zdrojů Fondů EU (OP Životní prostředí a IROP) a kofinancovány z rozpočtu Správy KRNAP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
