Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Muzeum Krkonoš za rok navštívilo téměř 50 000 lidí
Zítra uplyne rok od slavnostního otevření nového Návštěvnického centra Krkonošského národního parku – Muzea Krkonoš ve Vrchlabí. Za tuto dobu se na „příběh Krkonoš“ přišlo podívat přes 46 tisíc návštěvníků. Nejvyšší zájem návštěvníků zažívalo Muzeum Krkonoš v době jarních prázdnin, kdy jsme museli dokonce omezovat prodej vstupenek, protože se lidé do expozice už nevešli. Průměrná týdenní návštěvnost je přes 800 osob.
„Před rokem jsme dokončili jednu více než deset let trvající etapu v historii Krkonošského muzea. Otevřeli jsme Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku Muzeum Krkonoš. Otevírali jsme jej s velkými nadějemi, že návštěvníky zaujme a bude je bavit. Po roce můžeme s čistým svědomím konstatovat, že naše očekávání se naplnila,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Náročné bylo dokončení stavebních úprav bývalého augustiniánského kláštera a modernizace expozice. Velké úsilí si ale žádá i samotný každodenní provoz muzea. To, že z něj návštěvníci stále odcházejí spokojeni a nadšeni je také zásluhou celého týmu kurátorů, průvodců, pracovnic informačního centra a dalších servisních pracovníků, bez kterých by to při tak vysoké návštěvnosti muzea nešlo. A za to jim patří dík,“ dodal Böhnisch.
„Reakce návštěvníků jsem ve skrze pozitivní,“ konstatoval vedoucí Návštěvnického centra KRNAP Muzeum Krkonoš Jakub Šimurda. „Nesetkal jsem se s žádnou negativní reakcí, která by šla k podstatě expozice. Pokud byly, tak se týkaly jen dílčích drobností, spíše technického rázu. Jako celek se ale expozice lidem líbí. To je výborná zpráva,“ dodal. „Pochopitelně rok provozu ukázal i jistá negativa. Tam, kde projdou desítky tisíc lidí ročně, lze pochopit, že po sobě zanechají drobné škody, ohmatané stěny, ošoupané rohy, ale to je daň za takto vysokou návštěvnost. Ostatně s tím počítáme a dvakrát ročně v mimosezóně vždy na týden zavíráme, abychom tyto drobnosti opravili.“
Paradoxní negativum je i to, že naše nová expozice přilákala lidi, kteří normálně do muzeí nechodí. Tím pádem se v muzeu neumějí chovat. Opakovaně jsme řešili situace, kdy si rodiny s dětmi muzeum spletly s dětským koutem. Rodiče si sedli do muzejní kavárny a malé děti bez dozoru vypustili do expozice. No a ty se pak v ní chovaly nevhodným způsobem. Dalším problémem se ukázalo zpočátku tolerované vnášení nápojů a jídla do expozice.
Praxe potvrdila známou muzejní zkušenost, že nejvyšší návštěvnost je tehdy, když je venku špatné počasí. Ukázalo se to zejména v době jarních prázdnin, když pršelo, nebyl sníh a návštěvníci Krkonoš hledali alternativní program, který jim právě naše Muzeum Krkonoš nabízelo.
„Rok provozu nám ukázal silné i slabé stránky našeho Muzea Krkonoš. My se pochopitelně budeme i nadále snažit být pro návštěvníky hor povinnou zastávkou při cestě do Krkonoš. Dočasné výstavy z cyklu Korkontoi budou i opakovaným návštěvníkům nabízet zajímavá témata. Dále se také plánujeme věnovat kultivaci nejbližšího okolí kláštera a klášterní zahrady, aby celý areál poskytoval návštěvníkům prostor k odpočinku a trávení volného času. Máme před sebou ještě hodně práce,“ doplnil ředitel Böhnisch.
Nové expozice Návštěvnického centra Správy KRNAP Muzeum Krkonoš moderními prostředky prezentuje a interpretuje příběh krkonošské přírody a jejího několikasetletého soužití s člověkem, včetně důvodů vzniku a historie existence Krkonošského národního parku, nejstaršího národního parku České republiky.
Nové Muzeum Krkonoš nahrazuje původní expozice Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí Kámen a život (otevřena 1984) a Člověk a hory (otevřena 1995).
HISTORIE KRKONOŠSKÉHO MUZEA
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí vzniklo přičiněním Rakouského krkonošského spolku, který usiloval o turistické zpřístupnění Krkonoš, ale též o jejich ochranu a hlubší odborné poznání, už v roce 1883. Osobností, která stála u jeho vzniku, byl průmyslník a přírodozpytec Viktor Cypers von Landrecy byl pověřen následně též vedením muzea. Cypers ovšem nezačínal od nuly, neboť mohl navázat na přírodovědný kabinet manželů Kablíkových, který ve Vrchlabí působil v první polovině 19. století. Základem sbírek nově zřízeného Krkonošského muzea, nejstaršího v regionu, byly vlastní Cypersovy botanické, zoologické a mineralogické sběry. Muzeum tak mělo zprvu výrazně přírodovědné zaměření, ovšem záměrem zřizovatelů bylo budovat instituci širšího záběru. Kulturně historické exponáty se však scházely jen velmi pomalu a zde sehrál zásadní roli další významný dárce z řad členů spolku – papírenský podnikatel Prosper Piette de Rivage.
Od samého počátku Krkonošského muzea byl tedy zájem uchovávat přírodní i kulturně historické artefakty našeho regionu. To se nezměnilo ani po 2. světové válce, kdy bylo muzeum zestátněno. Další léta ale znamenala úpadek, jak z hlediska odborné činnosti, tak zejména z hlediska péče o objekty, kde muzeum sídlilo. Záchrana pro kolabující Krkonošské muzeum přišla roku 1966, kdy přešlo pod Správu Krkonošského národního parku. V roce 1984 byla otevřena expozice Kámen a život, která patřila k nemodernějším muzejnickým expozicím v Československu. Muzeum za čtyři desetiletí navštívil více než 1 milion návštěvníků.
Jak šel čas, tak ale i expozice zastarávaly a přestávaly fungovat. Původní myšlenka náhrady tehdy již zastaralých expozic se snižující se návštěvností pochází z roku 2008. Muzeum uzavřelo své brány na podzim roku 2017 a od té doby probíhala rekonstrukce. Na stavební část realizace měla vliv neuspokojivá situace ve stavebnictví, kdy nedostatek pracovních kapacit a růst cen stavebních prací ovlivnil již začátek celé akce. Stavební a expoziční rekonstrukce kláštera nabrala zpoždění vlivem vysoké hladiny spodní vody, ale i opatřeními v souvislosti s epidemií viru covid-19, kdy se stavba na čas zastavila. Přes všechny tyto nepříznivé okolnosti bylo Muzeum Krkonoš otevřeno 1. listopadu 2023 a stalo se vlajkovou lodí krkonošské ochrany přírody.
Celkové náklady na realizaci projektu dosáhly 300 milionů korun a byly složeny ze zdrojů Fondů EU (OP Životní prostředí a IROP) a kofinancovány z rozpočtu Správy KRNAP.
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap.
„Před rokem jsme dokončili jednu více než deset let trvající etapu v historii Krkonošského muzea. Otevřeli jsme Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku Muzeum Krkonoš. Otevírali jsme jej s velkými nadějemi, že návštěvníky zaujme a bude je bavit. Po roce můžeme s čistým svědomím konstatovat, že naše očekávání se naplnila,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Náročné bylo dokončení stavebních úprav bývalého augustiniánského kláštera a modernizace expozice. Velké úsilí si ale žádá i samotný každodenní provoz muzea. To, že z něj návštěvníci stále odcházejí spokojeni a nadšeni je také zásluhou celého týmu kurátorů, průvodců, pracovnic informačního centra a dalších servisních pracovníků, bez kterých by to při tak vysoké návštěvnosti muzea nešlo. A za to jim patří dík,“ dodal Böhnisch.
„Reakce návštěvníků jsem ve skrze pozitivní,“ konstatoval vedoucí Návštěvnického centra KRNAP Muzeum Krkonoš Jakub Šimurda. „Nesetkal jsem se s žádnou negativní reakcí, která by šla k podstatě expozice. Pokud byly, tak se týkaly jen dílčích drobností, spíše technického rázu. Jako celek se ale expozice lidem líbí. To je výborná zpráva,“ dodal. „Pochopitelně rok provozu ukázal i jistá negativa. Tam, kde projdou desítky tisíc lidí ročně, lze pochopit, že po sobě zanechají drobné škody, ohmatané stěny, ošoupané rohy, ale to je daň za takto vysokou návštěvnost. Ostatně s tím počítáme a dvakrát ročně v mimosezóně vždy na týden zavíráme, abychom tyto drobnosti opravili.“
Paradoxní negativum je i to, že naše nová expozice přilákala lidi, kteří normálně do muzeí nechodí. Tím pádem se v muzeu neumějí chovat. Opakovaně jsme řešili situace, kdy si rodiny s dětmi muzeum spletly s dětským koutem. Rodiče si sedli do muzejní kavárny a malé děti bez dozoru vypustili do expozice. No a ty se pak v ní chovaly nevhodným způsobem. Dalším problémem se ukázalo zpočátku tolerované vnášení nápojů a jídla do expozice.
Praxe potvrdila známou muzejní zkušenost, že nejvyšší návštěvnost je tehdy, když je venku špatné počasí. Ukázalo se to zejména v době jarních prázdnin, když pršelo, nebyl sníh a návštěvníci Krkonoš hledali alternativní program, který jim právě naše Muzeum Krkonoš nabízelo.
„Rok provozu nám ukázal silné i slabé stránky našeho Muzea Krkonoš. My se pochopitelně budeme i nadále snažit být pro návštěvníky hor povinnou zastávkou při cestě do Krkonoš. Dočasné výstavy z cyklu Korkontoi budou i opakovaným návštěvníkům nabízet zajímavá témata. Dále se také plánujeme věnovat kultivaci nejbližšího okolí kláštera a klášterní zahrady, aby celý areál poskytoval návštěvníkům prostor k odpočinku a trávení volného času. Máme před sebou ještě hodně práce,“ doplnil ředitel Böhnisch.
Nové expozice Návštěvnického centra Správy KRNAP Muzeum Krkonoš moderními prostředky prezentuje a interpretuje příběh krkonošské přírody a jejího několikasetletého soužití s člověkem, včetně důvodů vzniku a historie existence Krkonošského národního parku, nejstaršího národního parku České republiky.
Nové Muzeum Krkonoš nahrazuje původní expozice Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí Kámen a život (otevřena 1984) a Člověk a hory (otevřena 1995).
HISTORIE KRKONOŠSKÉHO MUZEA
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí vzniklo přičiněním Rakouského krkonošského spolku, který usiloval o turistické zpřístupnění Krkonoš, ale též o jejich ochranu a hlubší odborné poznání, už v roce 1883. Osobností, která stála u jeho vzniku, byl průmyslník a přírodozpytec Viktor Cypers von Landrecy byl pověřen následně též vedením muzea. Cypers ovšem nezačínal od nuly, neboť mohl navázat na přírodovědný kabinet manželů Kablíkových, který ve Vrchlabí působil v první polovině 19. století. Základem sbírek nově zřízeného Krkonošského muzea, nejstaršího v regionu, byly vlastní Cypersovy botanické, zoologické a mineralogické sběry. Muzeum tak mělo zprvu výrazně přírodovědné zaměření, ovšem záměrem zřizovatelů bylo budovat instituci širšího záběru. Kulturně historické exponáty se však scházely jen velmi pomalu a zde sehrál zásadní roli další významný dárce z řad členů spolku – papírenský podnikatel Prosper Piette de Rivage.
Od samého počátku Krkonošského muzea byl tedy zájem uchovávat přírodní i kulturně historické artefakty našeho regionu. To se nezměnilo ani po 2. světové válce, kdy bylo muzeum zestátněno. Další léta ale znamenala úpadek, jak z hlediska odborné činnosti, tak zejména z hlediska péče o objekty, kde muzeum sídlilo. Záchrana pro kolabující Krkonošské muzeum přišla roku 1966, kdy přešlo pod Správu Krkonošského národního parku. V roce 1984 byla otevřena expozice Kámen a život, která patřila k nemodernějším muzejnickým expozicím v Československu. Muzeum za čtyři desetiletí navštívil více než 1 milion návštěvníků.
Jak šel čas, tak ale i expozice zastarávaly a přestávaly fungovat. Původní myšlenka náhrady tehdy již zastaralých expozic se snižující se návštěvností pochází z roku 2008. Muzeum uzavřelo své brány na podzim roku 2017 a od té doby probíhala rekonstrukce. Na stavební část realizace měla vliv neuspokojivá situace ve stavebnictví, kdy nedostatek pracovních kapacit a růst cen stavebních prací ovlivnil již začátek celé akce. Stavební a expoziční rekonstrukce kláštera nabrala zpoždění vlivem vysoké hladiny spodní vody, ale i opatřeními v souvislosti s epidemií viru covid-19, kdy se stavba na čas zastavila. Přes všechny tyto nepříznivé okolnosti bylo Muzeum Krkonoš otevřeno 1. listopadu 2023 a stalo se vlajkovou lodí krkonošské ochrany přírody.
Celkové náklady na realizaci projektu dosáhly 300 milionů korun a byly složeny ze zdrojů Fondů EU (OP Životní prostředí a IROP) a kofinancovány z rozpočtu Správy KRNAP.
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
