MŽP ČR: MŽP odstartovalo mezistátní proces EIA k rozšiřování dolu Turów

Ministerstvo životního prostředí dnes zahájilo pokračování mezistátního procesu posouzení vlivů na životní prostředí záměru polského investora rozšířit těžbu na polském dolu Turów. MŽP dnes dokumentaci EIA rozeslalo dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí k vyjádření veřejnosti, dotčené veřejnosti, dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům v ČR a zároveň podklady zveřejnilo v Informačním systému EIA.

Ministerstvo životního prostředí obdrželo od polské strany (Generálního ředitelství ochrany životního prostředí) dokumentaci EIA k záměru v únoru 2019. Ve spolupráci s Českou geologickou službou provedlo kontrolu zaslané dokumentace EIA a zjistilo v první fázi závažné nedostatky, především v chybějících relevantních informacích vztahujících se k vyhodnocení vlivu záměru na podzemní vody na území ČR. MŽP proto požádalo polskou stranu o doplnění dokumentace EIA o podklady a data potřebná pro řádné posouzení vlivů záměru na území ČR. Ty polská strana doplnila v minulém týdnu a po jejich kontrole a posouzení dostatečnosti ze strany odborníků České geologické služby může být nyní dokumentace rozeslána dotčeným subjektům v ČR a může být tak pokračováno v mezistátním procesu EIA.

Hnědouhelný důl Turów se nachází v jihozápadní části Dolnoslezského vojvodství na území obce Bogatynia, v blízkosti státních hranic se Spolkovou republikou Německo a s Českou republikou. Na české straně jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích, z větších pak Hrádek nad Nisou. Za nejvýznamnější negativní vlivy realizace záměru na rozšíření dolu Turów na území ČR považuje MŽP možné ovlivnění režimu povrchových i podzemních vod a především negativní ovlivnění zdrojů pitné vody v oblasti Hrádku nad Nisou. S těžbou ložiska v bezprostřední blízkosti hranice s ČR lze předpokládat i další negativní vlivy v podobě hluku, zvýšené prašnosti, sesuvů a nestability horninového podloží na bočních svazích lomu, vzniku nových odvalů a také změny krajinného rázu.

Všechny dotčené subjekty i zástupci široké veřejnosti mají možnost se nyní k předložené dokumentaci vyjádřit. A to konkrétně ve lhůtě nejpozději do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci EIA na úřední desce Libereckého kraje. Datum zveřejnění, stejně tak jako datum konce lhůty pro vyjádření, bude rovněž uvedeno v Informačním systému EIA, kde byla dnes zveřejněna dokumentace EIA (https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP049M).

Součástí mezistátního procesu EIA budou po skončení lhůty pro vyjadřování i tzv. odborné mezistátní konzultace. Témata konzultací budou stanovena mj. na základě obdržených vyjádření k dokumentaci EIA.

Na základě vyjádření k dokumentaci EIA obdržených od veřejnosti, dotčené veřejnosti, dotčených orgánů a dotčených územních samosprávných celků a na základě závěrů mezistátních konzultací MŽP vypracuje souhrnné stanovisko ČR k navrhované činnosti, které následně zašle polské straně. Toto stanovisko ČR bude podkladem pro polská povolovací řízení.

Záměr "Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów" v kostce

Hnědouhelný důl Turów se nachází v jihozápadní části Dolnoslezského vojvodství na území obce Bogatynia, v blízkosti státních hranic se Spolkovou republikou Německo a s Českou republikou. Na české straně jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích, z větších pak Hrádek nad Nisou.

Podle předložené dokumentace záměr "Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów" předpokládá vydobytí zbývající části hnědého uhlí z ložiska Turów na území nové oblasti těžby o celkové ploše cca 390 ha (3,9 km2), kde má probíhat těžba po skončení platnosti stávající koncese, tj. po 30. 4. 2020. Předpokládaná doba využívání ložiska činí 24 let (tj. do roku 2044), tato doba však závisí na hospodářské potřebě hnědého energetického uhlí. Linie těžby budou vedeny vějířovitě jihovýchodním směrem od současných hranic dolu až těsně k státní hranici s Českou republikou (nejblíže ke státní hranici to bude cca 50 m).

Povrchový důl spolu s vnitřní výsypkou nyní zaujímá plochu cca 26 km2. Rozloha výsledné plochy přetvořené důlními pracemi bude činit cca 30 km2. Hloubka dobývky dosahuje v současné době kót kolem 10 m n. m., výhledově má dosáhnout asi 30 m pod hladinou moře, v nejhlubším místě bude tedy dosahovat hloubky asi 330 metrů od okolního povrchu.