MŽP ČR: MŽP zveřejnilo návrh alokačního plánu pro druhé obchodovací období

Dnes, ve čtvrtek 31. května, byl zveřejněn návrh Národního alokačního plánu (NAP) pro druhé obchodovací období (2008 – 2012), který byl připraven ve spolupráci ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu. V rámci tohoto plánu bude 399 českým průmyslovým podnikům ročně přiděleno 86,8 milionů povolenek na vypouštění emisí oxidu uhličitého. Tento návrh ještě není zcela definitivní a může doznat úprav podle výsledků veřejného projednávání, které bude probíhat v následujících třiceti dnech. Po projednávání a zpracování připomínek bude NAP předložen vládě ČR a následně bude postoupen ke konečnému schválení Evropské komisi do Bruselu.

Evropská komise rozhodla o návrhu NAP II, předloženém českou vládou, 26. března. Původní návrh na roční příděl 101,9 milionu povolenek zkrátila o cca 15 %. Komisi k tomuto rozhodnutí vedlo zejména srovnání s ověřenými emisemi českých podniků v letech 2005 a 2006, které byly výrazně nižší než hodnota alokace pro první obchodovací období (2005 – 2007), která činila 97,6 milionu povolenek. Obdobně postupovala Komise i u ostatních zemí EU.

Systém obchodování s emisemi skleníkových plynů je v současné době jedním z nejvýznamnějších ekonomických nástrojů v rámci globálního snižování emisí skleníkových plynů. Mezi dominantní patří zejména evropský systém Emission Trading Scheme (EU ETS), jenž stanovuje emisní stropy v podobě přidělených povolenek pro cca 11 000 největších emitentů v EU-27.

Systém EU ETS umožňuje průmyslovým podnikům zařazeným do systému obchodování flexibilně snižovat emise a tím přispívat k naplnění národních emisních cílů. Flexibilita je dána tím, že jednotlivé subjekty se rozhodují podle ekonomických stimulů, které jsou dány především cenou povolenky na trhu a náklady na snižování emisí. Podle tohoto principu se jednotliví “hráči“ na trhu rozhodují – obchodují s povolenkami. Systém takto stimuluje k realizaci úsporných opatření, ke zvyšování energetické efektivity a k vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie.

V České republice je v systému EU ETS je v současné době registrováno 399 zařízení, která jsou odpovědná za cca 65 % emisí oxidu uhličitého v ČR. Pro stanovení alokace byl použit podobný přístup, který využila komise, která použila ověřené údaje o emisích za poslední dva roky. Česká zařízení emitovala v roce 2005 82,4 milionu tun CO2 a v roce 2006 83,6 milionu tun CO2 a tyto hodnoty byly použity jako základní pro stanovení konečné hodnoty alokace na každé zařízení.

Ministerstvo použilo pro stanovení alokace následující principy:
1. Celkový maximální alokovaný objem povolenek na období 2008 – 2012 je pětinásobek roční kvóty stanovené Evropskou komisí, která činí cca 86,8 milionu povolenek (každá povolenka se vydává pro jednu tunu CO2).
2. Rezerva pro nová zařízení je 1,29 milionu povolenek ročně. Nevyužité povolenky z této rezervy budou prodány v aukci na konci druhého obchodovacího období. (Při vydávání povolenek z rezervy bude v případě energetiky přihlédnuto k nejlepším dostupných technikám a technologiím daného procesu)
3. Rezerva pro projekty společné implementace (Joint Implementation) je stanovena ve výši 99 389 povolenek ročně
4. Bylo zrušeno sektorové členění a veškeré bonusy a korekce známé z NAP I Provozovatelé mohou uplatnit místo povolenek jednotky flexibilních mechanismů Kjótského protokolu ERU a CER až do výše 10 % alokace.
5. Zařízení jsou pro potřeby alokace rozdělena na dva soubory – zařízení s ročními emisemi CO2 do 50 tisíc tun (1. soubor, dále jen „malá zařízení“) a zařízení s emisemi CO2 nad 50 tisíc tun (2. soubor, dále jen „velká zařízení“),
6. V 1. souboru je jednotlivým zařízením přidělen objem povolenek odpovídající 1,08 násobku průměrné hodnoty z emisí z let 2005 – 2006. Ve 2. souboru je každému zařízení přidělen počet povolenek odpovídající 1,017296 násobku průměrné hodnoty z emisí z let 2005 – 2006
7. Je zavedena korekce na úrovni 20 % meziroční odchylky pro oba soubory zařízení. Korigovaná zařízení s odchylkou rovnou nebo vyšší než 20 % pak mají alokaci na úrovni vyšší z hodnot emisí roků 2005 – 2006. Tento princip byl stanoven za účelem zamezení výrazných podalokací/přealokací u zařízení s významnou meziroční odchylkou.

Konečné hodnoty pro oba soubory zařízení najdete v tabulce u této tiskové zprávy na webu MŽP.

Jako kritérium rozdělení zařízení do souborů bylo zvoleno kritérium velikosti zařízení/množství emisí, nikoli příslušnost zařízení k určitému odvětví. 303 zařízení emitovalo v roce 2005 nebo 2006 méně než 50 tisíc tun oxidu uhličitého. Těchto 303 malých zařízení vyprodukovalo 4,6 % emisí z celkového množství 82,4 milionu tun v roce 2005 a 4,4 % emisí z 83,6 mil. tun v roce 2006. Na zbývajících 96 zařízení tedy připadá 95,4 % (resp. 95,6 %) veškerých emisí.

Malá zařízení jsou výrazně citlivější vůči vnějším vlivům, mají často menší diverzitu produkce a zákazníků, mají nižší elasticitu energetické efektivnosti své produkce. Transakční a administrativní náklady v porovnání s omezenými výnosy z obchodování představují u malých emitentů větší zátěž a tito mají často omezené kapitálové reservy využitelné k modernizaci. Také jejich emise jsou méně předvídatelné a vykazují větší meziroční výkyvy než u velkých zařízení. Tyto skutečnosti jsou proto v návrhu zohledněny a malým zařízením byla navržena vyšší hodnota růstu než zařízením velkým.