Česká krajina: Na Mnišských loukách dnes vznikla čtrnáctá rezervace velkých kopytníků v Česku a první v Libereckém kraji

Další významný milník v rozvoji ptačího parku Mnišské louky u České Lípy, který spravuje Česká společnost ornitologická (ČSO), přineslo dnešní vypuštění čtyř klisen divokých koní, které do lokality přijely z rezervace velkých kopytníků u Milovic. ČSO tak zavádí pastvu i do třetího z pěti současných ptačích parků. Již probíhající pastva velkých kopytníků v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře a ptačím parku Kosteliska u Dubňan jasně ukazuje, jak zásadní je tento typ managementu pro podporu ohrožených a ubývajících lučních i dalších mokřadních druhů ptáků.

Zvířata budou na Mnišských loukách spásat 5 hektarů zarůstajících a dosud jen z části obhospodařovaných luk ve východní části parku. „Aktuálně tu dominují tři druhy rostlin - chrastice rákosovitá, kopřiva dvoudomá a zblochan vodní. Úkolem koní bude spásáním potlačit dominantní druhy trav a kopřivy, dát tak prostor ostatním rostlinám, ale především snížit výšku porostu tak, aby prosvětlili a zpřístupnili pro bahňáky mělké tůně a deprese, které tu v předchozích letech nechala vytvořit ČSO a Liberecký kraj," říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

„Na Mnišských loukách vznikla celkem čtrnáctá rezervace velkých kopytníků v České republice a první v Libereckém kraji,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která zvířata pro novou rezervaci bezplatně poskytla. „Jsme rádi, že s přirozenou pastvou velkých kopytníků tak aktivně pracuje právě Česká společnost ornitologická, která jako významná a respektovaná ochranářská organizace může pro rozšiřování tohoto způsobu péče o krajinu udělat velmi mnoho,“ doplnil Dalibor Dostál.

Dlouhodobá pastva svou mozaikovitostí podpoří také bezobratlé živočichy a zvýší tak potravní nabídku hmyzožravých ptáků. „Společně s tím budou koně sešlapem napomáhat k rozbahnění okrajů tůní, čímž vytvoří skvělé podmínky pro sběr potravy pro čejky chocholaté či bekasiny otavní. Na rozbahněných místech sbírají bezobratlé i kulíci říční či pěvci jako bramborníčci či dokonce rákosníci. Mozaikovitost porostu spolu s podmáčením by mohla přilákat i vzácné chřástaly kropenaté, kteří se v hnízdní sezóně na Mnišských loukách pravidelně zastavují. Jsme velmi zvědaví, co ukáže nadcházející hnízdní sezóna," těší se správce ptačího parku Mnišské louky Josef Rutterle.

Koně budou mít na pastvině přirozený zdroj vody. „Mnišské louky jsou specifické svým zachovalým vodním režimem, kdy zimní a jarní rozlivy meandrující řeky Ploučnice a potoka Šporky přirozeně plní vodou tůně a deprese v loukách. Tím se liší především od nejstaršího ptačího parku, Josefovských luk, kde tuto funkci plní obnovený historický luční závlahový systém," vysvětluje Martin Bacílek, který je v ČSO vedoucím oddělení ochrany ptáků.

Exmoorští koně jsou velmi odolné a soběstačné plemeno, které může zůstat celoročně venku na pastvině. Díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávat odčervovací prostředky, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro luční ptáky. V zahraničí je obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní, či dalších druhů velkých kopytníků, velmi běžné, v Česku začalo teprve v roce 2015.

Pastva v kombinaci se stávajícími metodami managementu, jako je hloubení tůní či úprava terénu, ještě více zefektivní obnovu a péči o ptačí park Mnišské louky a vytváření ideálních podmínek pro ptáky i další živočichy. „Od roku 2020 vytváříme v rozsáhlých mokřinách u České Lípy tento ptačí ráj. Nešlo by to bez podpory tisícovek dárců a příznivců, kterým srdečně děkujeme," říká Lucie Hošková, zástupkyně ředitele ČSO a vedoucí fundraisingu.

Patnáctá rezervace velkých kopytníků by měla v příštích dnech vzniknout v Jihočeském kraji, nedaleko hranic s Rakouskem.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.