Správa NP Šumava: Na Šumavě je letos méně kůrovcem napadených stromů

Díky loňským úspěšné asanaci kůrovcové kalamity evidují správci Národního parku Šumava méně kůrovcem napadených stromů, než tomu bylo v červnu minulého roku. Důvodem jsou i vhodně rozmístěná obranná zařízení, jako jsou například trojnožky a lapáky.

O více než dvě třetiny méně kůrovcem napadených stromů než tomu bylo v loňském roce, evidují lesníci Správy Národního parku Šumava. „Jedná se o oblasti, kde správa parku proti kůrovci aktivně zasahuje. K této bilanci nám pomohl především včasný a efektivní loňský asanační postup v lese a také použití obranných zařízení například ve formě trojnožek a lapáků a moderních insekticidních sítí, které jsou ekologicky nejšetrnější," říká Petr Kahuda, odborník na ochranu lesa Správy Národního parku Šumava. To znamená jediné - správci šumavského parku letos nebudou nuceni proti kůrovci zasahovat v takovém rozsahu, v jakém to bylo loni.

„Loni jsme měli k 1. červnu vyznačeno 50 tisíc kůrovcem napadených stromů. V roce 2010 to bylo třicet tisíc stromů. V letošním roce to je zatím pouze 15 tisíc. To ukazuje, že aktivní ochrana lesa má své opodstatnění. Věříme, že již příští rok se situace okolo kůrovcové kalamity a jejího řešení na Šumavě uklidní a péče o lesní ekosystémy spolu s ochranou přírody národního parku Šumava se vrátí do normálních kolejí," říká náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jiří Mánek.

„Likvidací kůrovce tímto způsobem snižuje Správa Národního parku Šumava počty napadených stromů v lesních porostech. Na Šumavě tak zůstane více zelených lesů, které poskytují prostor pro život mnoha chráněným živočichům a rostlinám a jsou i místem pro relaxaci obyvatel i návštěvníků národního parku," říká Jan Stráský ředitel Správy Národního parku Šumava.

Nejhorší je momentálně situace v západní části Šumavy, kde je nepřirozeně vysoké zastoupení smrku a přesto se zde naši předchůdci rozhodli ponechat polomy z roku 2007 bez zpracování. Kůrovec se zde proto nekontrolovaně namnožil a proto se zde kůrovcovou kalamitu nepodařilo ještě zastavit. „Jedná se o oblast Modravska, Srňska a Prášilska," vypočítává Tomáš Fait, náměstek ředitele Správy národního parku Šumava, který má péči o lesy v šumavském parku na starosti.

Stejně jako v loňském roce použije Správa Národního parku Šumava v lesích i ekologicky šetrný způsob asanace - odkorňování napadených stromů na stojato. „Bude to v podobném rozsahu jako loni. Práce proběhnou na stejných místech - na Smrčině, kde nás k asanaci kůrovcem napadených stromů zavazuje Česko-rakouská dohoda a také na Křemelné," vysvětluje Tomáš Fait. „Těmito ekologicky šetrnými, ale ekonomicky velmi náročnými způsoby asanace se všemi dostupnými kroky snažíme předejít možné blokádě. Pokud by se ale blokáda přesto konala i letos a blokádníkům se podařilo zastavit práce v lesních porostech, bude to znamenat další rozšíření lýkožroutů smrkových a napadení dalších lesních porostů v národním parku," uvádí ředitel Jan Stráský.

I přes výpady ekologických aktivistů používá Správa Národního parku Šumava insekticidní obranná protikůrovcová zařízení legálně na základě platného rozhodnutí státní správy ochrany přírody. „Při instalaci a provozu těchto zařízení jsou dodržována všechna stanovená pravidla, včetně ochrany vodních zdrojů i vodních toků či podmáčených stanovišť," říká Pavel Pechoušek, mluvčí Správy Národního parku Šumava.

„Kontaminace vodního prostředí spojená s odumíráním vodních živočichů, obojživelníků či ryb, popřípadě jiných obratlovců je při přísném dodržování stanovených pravidel vyloučena," uvádí Pechoušek. Správa Národního parku Šumava nově využívá i moderní insekticidní sítě, na které se postřik vůbec neaplikuje.
Množství používaných insekticidních přípravků na území Národního parku Šumava má klesající tendenci. V roce 2007, po orkánu Kyrill bylo v lesích Národního parku Šumava chemickými prostředky postříkáno 110 tisíc stromů.

„V letošním roce, stejně jako loni, nebyly insekticidy přímo na stromy použity vůbec. V lesích jsme nainstalovali necelých 8 tisíc kusů insekticidy ošetřených obranných zařízení, jako jsou například trojnožky nebo lapáky," uvedl Pechoušek. Pokles použití chemických prostředků v Národním parku ukazuje i statistika množství spotřebovaných insekticidů.

„Nejvíce insekticidů bylo použito v roce 2007. V tomto roce bylo spotřebováno více než 2,5 tisíce litrů insekticidního přípravku Vaztak. Naproti tomu současná spotřeba tohoto přípravku v celém Národním parku Šumava se pohybuje v několika desítkách litrů," uvádí mluvčí Pavel Pechoušek.