MŽP ČR: Náměstek Jan Kříž na zasedání Rady pro životní prostředí jednal o klimaticko-energetické politice EU

Na neformálním setkání zástupci států EU nejprve projednali přípravu EU na zářijový klimatický summit generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna. Českou republiku reprezentoval náměstek ministra Jan Kříž. Ten zdůraznil, že úspěšný průběh tohoto setkání je i z pohledu mezinárodně-politického zcela zásadní pro dosažení nové mezinárodní dohody v Paříži v roce 2015. Pozitivním signálem je příslib Německa a dalších zemí podílet se na kapitalizaci Zeleného klimatického fondu (GCF) [1]. Česko uvedlo, že EU by měla na summitu vyzdvihnout úspěšné naplňování svých závazků a že naše země je připravena se summitu na nejvyšší úrovni účastnit.

Dále se diskutovalo o evropské klimaticko-energetické politice do roku 2030. Toto téma se postupně v průběhu roku projednává, tak aby z jednání vzešlo kompromisní znění balíčku, které bude přijatelné pro všechny členské státy. Dohoda se čeká na říjnovém zasedání Evropské rady, přičemž mnoho bodů je otevřených - např. kritéria pro rozdělení závazků.

Členské státy zopakovaly své pozice, z diskuse vyplynula rovněž otázka termínu pro zavedení stabilizačního mechanismu v rámci EU ETS [2]. Náměstek Kříž za ČR na jednání vystoupil v souladu s dlouhodobou pozicí ČR, tedy že klimaticko-energetická politika musí zároveň sledovat cíle udržitelnosti, energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti EU v mezinárodním měřítku. "Česká republika podporuje úsilí dosáhnout shody na základní podobě rámce 2030 na říjnové Evropské radě. Strukturální reforma EU ETS musí včas poskytnout jasná pravidla, tak aby měl průmysl dostatek casu na adaptaci," řekl na zasedání náměstek Jan Kříž.

Co se týká revize strategie Evropa 2020 a ozelenění tzv. evropského semestru, tak se členské státy za účasti komisaře Janeze Potočnika shodly, že větší zapojení ministrů životního prostředí do této revize by bylo přínosem. Navíc je vzhledem ke snaze o efektivní využívání zdrojů a aktivitě EK (nedávné sdělení k oběhovému hospodářství) nevyhnutelné. Účastníci summitu se také shodli v otázce zavedení nového nepovinného hlavního indikátoru v rámci revize strategie Evropa 2020 - resource productivity indicator. ČR ve svém vystoupení zdůraznila roli opatření na ochranu životního prostředí jako příležitost k růstu a zaměstnanosti. "Spotřeba zdrojů představuje jeden z hlavních náporů na životní prostředí, proto bychom se měli tomuto tématu aktivně věnovat, především ve smyslu implementace stávajících opatření. Tzv. zelená agenda by měla být na programu i dalších formaci Rady, nejen Rady pro životní prostředí," doplnil náměstek Kříž. Toto téma bude také předmětem závěrů Rady pro životní prostředí v říjnu 2014.

Závěr jednání patřil otázce tzv. zeleného růstu a zelených pracovních míst (green jobs), o níž diskutovali společně ministři životního prostředí a ministři práce. "Zaznělo jasné sdělení o přínosu vzájemného propojení tzv. zeleného růstu [3] a trhu práce v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku," dodal Jan Kříž.

Poznámky:
[1] Vznikl v roce 2011 v Cancúnu na pomoc rozvojovým zemím, má zajistit přenos technologií využitelných ke snižování emisí do méně vyspělých koutů světa.
[2] EU ETS je evropský systém pro obchodování s povolenkami na emise CO2.
[3] Koncept "Zeleného růstu" ("Green Growth" - viz také všechny veřejně dostupné dokumenty na adrese www.oecd.org/greengrowth) je jedna z cest, jak zvládnout dopady ekonomické krize a podpořit hospodářské oživení, byl představen na ministerském zasedání Rady OECD (Paříž, 24. - 25. 6. 2009). Delegáti na tomto zasedání přijali Deklaraci o zeleném růstu (Green Growth Declaration), vyzývající státy k systematickému úsilí o dosažení ekonomického růstu při současném snižování zátěže životního prostředí.