Tiskové zprávy
S.O.S. Karviná: Napište ministerstvu, že nesouhlasíte s devastací krajiny u Šikmého kostela! Karvinské spolky vyzývají k boji proti obří průmyslové zóně
Karvinské spolky vyzývají občany, aby zaslali ministerstvu připomínky ke stavbě obří průmyslové zóny u Šikmého kostela a dali jasně najevo, že s devastací krajiny staré Karviné nesouhlasí. Developerská firma Panattoni totiž na konci loňského roku zahájila proces posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA) k záměru „Panattoni Smart Park Karviná“. Chce pozemky u kostela koupit od Bakalova Asentalu a postavit na nich obří průmyslovou zóny v samotném srdci staré Karviné. To se nelíbí místním spolkům, které se léta snaží o obnovu poddolovaného území Karviné s obrovskou historickou, kulturní i přírodní hodnotou. Ve hře je totiž právě ucelená zelená plocha s tisíci stromy, u níž bylo iniciováno prohlášení za krajinnou památkovou zónu a Karviná si ve strategii rozvoje města vytyčila snažit se dokonce o zařazení mezi památky UNESCO. Odpůrci budou do 10. ledna zasílat ministrstvu písemné připomínky k záměru a burcovat veřejnost k zapojení.
Mezi největší odpůrce záměru patří spolky Stará Karviná a S.O.S. Karviná. „Vybudování téměř stohektarové zóny by znamenalo trvalou devastaci největší zelené plochy v Karviné, u které studie deklarují hodnoty historické, přírodní či archeologické. Realizace záměru ve
stávající lokalitě by navíc znamenala znehodnocení potenciálu rozvoje v jiných směrech, zejména v oblasti cestovního ruchu. V posledních letech jsme svědky narůstajícího zájmu turistů nejen o šikmý kostel sv. Petra z Alkantary, ale také o fenomén zaniklého města. Od
vydání prvního dílu trilogie Šikmý kostel Karin Lednické stoupl tento zájem téměř o 500 procent. Proto považujeme za alarmující, že by se toto území, pro širokou veřejnost nově objevené, s čerstvě zhojenou přírodou, mělo znovu stát cílem průmyslových záměrů,“
vysvětluje předsedkyně spolku Stará Karviná Tereza Ondruszová.
Místní spolky zdůrazňují, že se nesnaží bránit vzniku moderních průmyslových areálů, ale upozorňují na naprosto chybně zvolenou lokalitu. „V těsné blízkosti má Veolie postavit kotel na spalování 150 tisíc tun plastového odpadu, na nedalekém dole Lazy i na dole 9. květen se plánuje odpadové centrum, ve Starém Městě OKD plánuje další průmyslovou zónu, v okolí Barbory mají vyrůst obří oplocené solární parky Zdeňka Bakaly a v nedaleké Dolní Lutyni se bude stavět Gigafactory. Není toho už příliš. Průmyslové zóny se zaměřením na automobilový průmysl nejsou karta, na kterou je v současnosti dobré vsadit budoucnost regionu. Karvinsko plné brownfieldů a průmyslem zničených území, nesmí přijít i o poslední zbytky hodnotné krajiny. Mladí lidé nechtějí žít ve zdevastované krajině, pracovat u pásu za podprůměrnou mzdu a k tomu dýchat nejhorší vzduch v Česku,“ sděluje obavy Zuzana Klusová, členka rady spolku S.O.S. Karviná.
„Na území Karviné jsou mnohem vhodnější lokality pro případné průmyslové využití. V bezprostřední blízkosti plánovaného Panattoni Smart Parku Karviná je skutečný brownfield o výměře 129 hektarů. Jedná se o již zrevitalizovanou plochu bývalých kolonií Nový Jork a
Mexiko a bývalého dolu Hohenegger. Nabízí stejnou dopravní obslužnost, je už zplanýrovaná a nerostou na ní tisíce stromů. Stačilo by jen změnit územní plán,“ dodává Tereza Ondruszová.
„Je smutné, že kraj několik let s odborníky zpracovával koncepci rozvoje pohornické krajiny POHO 2030, abychom ji nakonec hodili do koše. Jen těžko se budou chtít lidé procházet nebo projíždět po cyklostezce mezi skladovými halami. Všechny tyto záměry představují
další zátěž pro životní prostředí a jejich přínos pro Karvinou je slušně řečeno diskutabilní. Měli bychom rozvíjet i jiné stránky než jen průmysl. Zarážející je také fakt, že zde neprobíhá diskuze s občany a místními aktéry, neřešíme to, co je skutečný poklad Karviné – hornická historie a lázeňství,“ komentuje Zuzana Klusová.
Historické centrum staré Karviné, na němž by měla stát průmyslová zóna, bylo v minulosti kvalitně a draze rekultivováno z peněz daňových poplatníků a je mnohými odborníky označováno za jedinečné. Nacházejí se zde bývalé městské aleje, stromy z původních zahrádek či parkové výsadby. Území staré Karviné představuje autentické a názorné svědectví o dopadu těžby fosilních paliv na ekosystém a má tak, jako celek, hodnotu nejen v rámci České republiky, ale také celé Evropy. „Jsme přesvědčeni, že stará Karviná si zaslouží
ochranu nejen naši, ale také právně vymezenou. Z toho důvodu jsme se obrátili na Ministerstvo kultury s návrhem na prohlášení staré Karviné za krajinnou památkovou zónu. Náš návrh podporuje mimo jiné Akademie věd ČR,“ uvádí Tereza Ondruszová.
Do 10.01.2025 se může veřejnost vyjadřovat k podanému záměru „Panattoni Smart Park Karviná“ v rámci procesu EIA. Karvinské spolky hodlají nejen využít svého práva odeslat vyjádření, ale také povzbudit ostatní odpůrce stávajícího plánu průmyslové zóny, aby rovněž
poslali svá vyjádření. Podrobnější informace a vzor připomínky lze nalézt na internetových stránkách a sociálních sítích obou spolků.
Mezi největší odpůrce záměru patří spolky Stará Karviná a S.O.S. Karviná. „Vybudování téměř stohektarové zóny by znamenalo trvalou devastaci největší zelené plochy v Karviné, u které studie deklarují hodnoty historické, přírodní či archeologické. Realizace záměru ve
stávající lokalitě by navíc znamenala znehodnocení potenciálu rozvoje v jiných směrech, zejména v oblasti cestovního ruchu. V posledních letech jsme svědky narůstajícího zájmu turistů nejen o šikmý kostel sv. Petra z Alkantary, ale také o fenomén zaniklého města. Od
vydání prvního dílu trilogie Šikmý kostel Karin Lednické stoupl tento zájem téměř o 500 procent. Proto považujeme za alarmující, že by se toto území, pro širokou veřejnost nově objevené, s čerstvě zhojenou přírodou, mělo znovu stát cílem průmyslových záměrů,“
vysvětluje předsedkyně spolku Stará Karviná Tereza Ondruszová.
Místní spolky zdůrazňují, že se nesnaží bránit vzniku moderních průmyslových areálů, ale upozorňují na naprosto chybně zvolenou lokalitu. „V těsné blízkosti má Veolie postavit kotel na spalování 150 tisíc tun plastového odpadu, na nedalekém dole Lazy i na dole 9. květen se plánuje odpadové centrum, ve Starém Městě OKD plánuje další průmyslovou zónu, v okolí Barbory mají vyrůst obří oplocené solární parky Zdeňka Bakaly a v nedaleké Dolní Lutyni se bude stavět Gigafactory. Není toho už příliš. Průmyslové zóny se zaměřením na automobilový průmysl nejsou karta, na kterou je v současnosti dobré vsadit budoucnost regionu. Karvinsko plné brownfieldů a průmyslem zničených území, nesmí přijít i o poslední zbytky hodnotné krajiny. Mladí lidé nechtějí žít ve zdevastované krajině, pracovat u pásu za podprůměrnou mzdu a k tomu dýchat nejhorší vzduch v Česku,“ sděluje obavy Zuzana Klusová, členka rady spolku S.O.S. Karviná.
„Na území Karviné jsou mnohem vhodnější lokality pro případné průmyslové využití. V bezprostřední blízkosti plánovaného Panattoni Smart Parku Karviná je skutečný brownfield o výměře 129 hektarů. Jedná se o již zrevitalizovanou plochu bývalých kolonií Nový Jork a
Mexiko a bývalého dolu Hohenegger. Nabízí stejnou dopravní obslužnost, je už zplanýrovaná a nerostou na ní tisíce stromů. Stačilo by jen změnit územní plán,“ dodává Tereza Ondruszová.
„Je smutné, že kraj několik let s odborníky zpracovával koncepci rozvoje pohornické krajiny POHO 2030, abychom ji nakonec hodili do koše. Jen těžko se budou chtít lidé procházet nebo projíždět po cyklostezce mezi skladovými halami. Všechny tyto záměry představují
další zátěž pro životní prostředí a jejich přínos pro Karvinou je slušně řečeno diskutabilní. Měli bychom rozvíjet i jiné stránky než jen průmysl. Zarážející je také fakt, že zde neprobíhá diskuze s občany a místními aktéry, neřešíme to, co je skutečný poklad Karviné – hornická historie a lázeňství,“ komentuje Zuzana Klusová.
Historické centrum staré Karviné, na němž by měla stát průmyslová zóna, bylo v minulosti kvalitně a draze rekultivováno z peněz daňových poplatníků a je mnohými odborníky označováno za jedinečné. Nacházejí se zde bývalé městské aleje, stromy z původních zahrádek či parkové výsadby. Území staré Karviné představuje autentické a názorné svědectví o dopadu těžby fosilních paliv na ekosystém a má tak, jako celek, hodnotu nejen v rámci České republiky, ale také celé Evropy. „Jsme přesvědčeni, že stará Karviná si zaslouží
ochranu nejen naši, ale také právně vymezenou. Z toho důvodu jsme se obrátili na Ministerstvo kultury s návrhem na prohlášení staré Karviné za krajinnou památkovou zónu. Náš návrh podporuje mimo jiné Akademie věd ČR,“ uvádí Tereza Ondruszová.
Do 10.01.2025 se může veřejnost vyjadřovat k podanému záměru „Panattoni Smart Park Karviná“ v rámci procesu EIA. Karvinské spolky hodlají nejen využít svého práva odeslat vyjádření, ale také povzbudit ostatní odpůrce stávajícího plánu průmyslové zóny, aby rovněž
poslali svá vyjádření. Podrobnější informace a vzor připomínky lze nalézt na internetových stránkách a sociálních sítích obou spolků.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
