Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim : Ne každý had je hned zmije

Během letních prázdnin, kdy většina z nás tráví svůj čas na dovolené, se na Záchrannou stanici ve Vlašimi obrací řada lidí s obavami, že se poblíž jejich chat a chalup pohybuje had. Obvykle mají volající obavy, aby se nejednalo o jedovatého či jinak nebezpečného tvora, především pak o zmiji obecnou, jediného jedovatého hada vyskytujícího se v naší přírodě.

„Naše záchranná stanice nyní řeší tuto problematiku velmi často. Volají nám lidé s obavami, že se jim na verandě nebo na zápraží jejich chaty vyhřívá zmije,“ říká Michala Musilová, vedoucí Záchranné stanice ve Vlašimi a doplňuje „ jedná se ale většinou o užovku hladkou nebo užovku obojkovou. V loňském roce byla z dvaceti takovýchto případů, ke kterým jsme vyjeli, jen jediná zmije obecná a v ostatních případech jsme přemísťovali užovky hladké.“

Jednotlivé druhy hadů jsou specifické řadou znaků, a právě podle nich je možné je od sebe bezpečně rozpoznat.
Užovka hladká, tedy had, který se nejvíce zaměňuje se zmijí obecnou, má úzké a dlouhé tělo – přibližně 90 cm, je tedy delší jak zmije obecná, má oválnou hlavičku a kulatou zorničku. Za hlavičkou má tmavou skvrnu a na hřbetě velké množství tmavých skvrn, které však netvoří klikatou čáru jako u zmije. Vyskytuje se především na teplých a slunných stanovištích jako jsou skalky, meze a výslunné stráně.
Zmije obecná je oproti užovce hladké kratší, její zavalité tělo dosahu asi 60 cm, obvykle má na hřbetu klikatou čáru, ale jsou známi i zmije bez klikaté čáry a dokonce i černého zbarvení. Zmije má trojúhelníkovitou hlavičku a svisle oválnou zorničku. Jejím biotopem jsou lesy, podmáčené louky až po horská vřesoviště, v kterých vyhledává slunná místa.

Dalšími u nás žijícími hady jsou užovka obojková, která má jako každá užovka oválný tvar hlavy, a najdeme ji nejčastěji u vodních ploch. Dorůstá délky přes 1 metr a nejvýraznějším rozlišovacím znakem jsou dva žluté půlměsíčky za hlavičkou. Dále se vzácně vyskytují užovka podplamatá, s tou se ale setkáme výhradně u vodních ploch a pak užovka stromová, která patří mezi kriticky ohrožené druhy. Důležité je, že všechny naše druhy užovek jsou nejedovaté! 

Michala Musilová za závěr dodává, „naše záchranná stanice se postará a jinak zabezpečí zraněná či jinak handicapovaná zvířata z naší přírody. Pokud se ale někdo rozhodne nás kontaktovat s problémem, že mu had překáží, pomůžeme mu hada určit, poradíme mu, jak se v blízkosti tohoto živočicha chovat. Nebudeme jej však zbytečně odchytávat a převážet do stanice, místo toho můžeme provést jeho transfer na jinou vhodnou lokalitu, nedaleko od místa nálezu. To však ale jen v případě, že nálezce uhradí část nákladů spojených s výjezdem.“