Jan Farský, poslanec za TOP 09: Nedůvěra vládě korupci nevyřeší

Letošní volby do poslanecké sněmovny naplnily mnoho lidí nadějí – nadějí, že se konečně něco může změnit. Změnily se tváře stran, nejkřiklavější a nejprovokativnější politici opustili svoje pozice, aby na jejich místo nastoupili noví, neokoukaní, ztělesňující naději na čestnost, svěžest a kvalitu.


Slupka se obměnila.

Půlroční pocit změny, vycházející spíše z chtění než z reality, je teď silně narušen. Ukazuje se, že se sice výkladní skříně stran pozměnily, ale že obsah politiky se v podstatě nezměnil. Na jednání pléna poslanecké sněmovny halasně vykřikují titíž poslanci, kteří vyvolávají dojem, že více než o sdělení jim jde o osobní exhibici. Dalším důkazem zachování starých pořádků byl „boj“ o pražský magistrát. Optikou zakázky na čističku odpadních vod je role TOP 09 ve vyjednávání o možný vznik koalice až politováníhodnou. Od začátku neměla proti pečlivě mnohaletým úsilím nastaveným penězovodům šanci.

A teď kauza SFŽP.


Nenormální politika

Současná hospitalizace v rehabilitačním ústavu mě sice oddaluje od zdrojů, avšak dovoluje odstup. Z vnějšího pohledu je dění posledních dní zoufalstvím.

Šéf SFŽP čelí tlakům na vyvádění prostředků z fondu – formou předražených zakázek, ukládání prostředků na účty, manipulace veřejných zakázek. Je tvrdě dirigován zástupci nominovanými za ODS, kteří také žádají směřovat „výnosy“ na stranické účty. Obrátí se na ministra vnitra, který sám nevěří funkčnosti české policie – jak by také mohl, když o ní tolik ví. Mohl by snad Martinů reálně nechat vyšetřovat Langera ? Mohl by se Martinů postavit proti ODS, když mu tak ostentativně vyjádřil podporu otec zakladatel a současný předseda jeho pozici brání? A tak ministr posílá ředitele fondu za novináři. Do MF DNES, novin, které jsou v odhalování nejvyšší korupce úspěšnější, než policie. Ředitel shromáždí důkazní materiály, za což následuje nejdříve pokus o uplacení funkcí od ministra, který podle svého vyjádření o ničem nevěděl, a následně vyhazov. Důkazní materiál je postupně odkrýván. VV žádají schůzku K9 s premiérem. Ten jim vyhoví a vrací se z Bruselu. Předtím se však sejde s policejním prezidentem, který mu předá informace z živého spisu…

Tohle nesmí být normální. Ale pocit, jak se v tom všichni pohybují, budí dojem, že to normální je. Kauza, kterou otevřel pan Michálek – a budiž mu za to věčný dík a sláva – odkryla v celé nahotě bolesti české politiky. A v tomto případě bolesti tradiční pravicové strany, ODS. Úplatky. Předražené zakázky. Mimorozpočtové financování stran. Vytváření umělých pracovních míst ve státní správě pro neúspěšné, ale věrné politiky. Propojení politiky s policií.


Nedůvěra vládě není řešení

Zoufalý pohled. K rozhodování o vyslovení nedůvěry vládě si ale musím zodpovědět ještě jednu otázku – co by se stalo, kdyby tato vláda padla. Kdo nastoupí? Velká koalice ODS-ČSSD? ČSSD s KSČM? Bylo by jen hůř. Tahle země potřebuje silnou vládu. Současný marasmus je důsledkem slabých vlád a vnitřních obchodů, které relativizovaly funkci opozice a do politiky vtáhly funkce, které od politiky musí být oddělené.

Asi to vyzní zvláštně, ale jsem za tuto kauzu rád. Ne za to, že se stala. Ale za to, co všechno odkryla. Tvářit se, že volby všechno změnily a vše je v pořádku, by bylo sice lákavé a pohodlné, ale k ničemu. Bez razantního narušení slupky a odkrytí obsahu by ke změnám dojít nemohlo.

Nebudu hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě. Protože myslím, že z možného je tím nejlepším. Odchod paní Vesecké a snad i brzký odchod pana Martinů snad umožní posun ke standardnímu fungování našeho státu.