Tiskové zprávy
Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu: Nejhorší variantou silnice R35 je patrně mezilehlá varianta
Nejhorší variantou silnice R35 je patrně mezilehlá
Odborníci porovnávali u tří hlavních variant až sedmnáct kritérií
Na objednávku krajského úřadu v Pardubicích pro koncept územního plánu kraje byla pracovníky Fakulty dopravní na ČVUT v Praze vypracována podrobná analýza územních, dopravních a ekologických vlastností u severní, mezilehlé a jižní varianty plánované rychlostní silnice R35. Na základě použití dvou speciálních srovnávacích metod bylo nakonec zjištěno, že optimální je varianta jižní, nejhorší pak varianta mezilehlá. Zpracování této analýzy uvítaly Děti Země, které pro výstavbu silnice R35 preferují jižní variantu v modifikované podobě, která však nebyla posuzována.
„Samozřejmě vítáme, že si krajský úřad nechal od takové renomované instituce zpracovat odborné porovnání variant silnice R35,“ prohlásil Miroslav Patrik z brněnského ekologického sdružení Děti Země.
Podle něho je však škoda, že zároveň nedošlo k věcnému porovnání všech pěti hlavních variant, tzn. včetně modifikované varianty jižní a mezilehlé. Tím by se mohlo zjistit, kam z odborného hlediska nasměrovat další úsilí projektantů a rozhodování zastupitelů kraje. Z tohoto důvodu se Děti Země obrátí na krajský úřad s žádostí, zda by bylo možné zadat dodatečnou analýzu i pro zbývající dvě varianty.
Jižní varianta je podle použitých hledisek nejkratší, nejpřímější, obslouží nejvíce sídel a hlukem zasáhne nejmenší počet lidí a obcí. Její výhodou je také to, že v prostoru mezi Litomyšlí a Svitavami se dostává do souběhu se stávající trasou silnice I/35, což umožní její etapovou výstavbu. Na druhou stranu ale v úseku Vysoké Mýto – východní hranice kraje třikrát prochází nadregionálními biokoridory. Tyto střety jsou však řešeny vedením trasy v tunelu.
„Poněkud negativní stránkou jižní varianty i její modifikace je samozřejmě oddálení od České Třebové a od Ústí nad Orlicí, takže na silnici I/14 bude nutné postavit obchvat obou měst,“ upozornil na závěr Patrik.
Podrobné informace o rychlostní silnici R35 jsou na internetové stránce www.ctrebova.cz/doprava.
Další informace poskytne:
1) Ing. Bohumil Burdych, vedoucí oddělení územního plánování a stavebního řádu na krajském úřadě v Pardubicích – tel. 466 026 303, e-mail: bohumil.burdych@pardubickykraj.cz
2) Prof. Ing. Petr Moos, CSc., spoluautor odborné studie o R35 z Fakulty dopravní ČVUT – tel. 224 229 201
Příloha k tiskové zprávě Dětí Země ze dne 31. 7. 2003:
Popis tří porovnávaných variant
1) Varianta severní (A)
Vede od křížení se silnicí I/35 východním směrem jižně od Chocně a dále do prostoru mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. V prostoru obce Řetová je jako alternativa navrženo tunelové řešení pod vrchem Kozlovec, které je z dopravního hlediska výhodnější pro kratší napojení Ústí nad Orlicí. V prostoru severně od Starého Města je od jihu připojena navrhovaná rychlostní silnice R43. Dále pak pokračuje východním směrem na Mohelnici.
2) Varianta mezilehlá (B)
Od křížení se silnicí I/35 vede jihovýchodním směrem na České Heřmanice a v tomto směru pak pokračuje až do prostoru obce Třebovice (jižně od České Třebové), kde se napojuje na trasu severní varianty.
3) Varianta jižní (C)
Od křížení se silnicí I/35 vede východním směrem do prostoru jižně od Chocně, v podstatě shodně se severní variantou. Zde se její trasa lomí až do prostoru severně od Litomyšle, kde se dostává do stejného koridoru s uvažovaným obchvatem silnice I/35 Litomyšle a dále pokračuje souběžně s její stávající trasou. Od ní se odklání až před obec Opatovec, kterou obchází severně a pak pokračuje východním směrem až na hranici kraje.
Posuzovaná kritéria variant R35, které byly porovnány metodou koeficientů a metodou TUKP
Kritérium Varianty
A B C
Prostorové vedení trasy
1 Délka trasy (km) 95,5 92,0 75,0
2 Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 100 km/h 11 5 3
3 Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 80 km/h 2 1 1
Dopravní obslužnost území
4 Počet obyvatel v obcích nad 300 obyvatel, vzdálených do 10 km od trasy 249.671 247.506 251.921
5 Počet sídel s více než 1.000 obyvateli, vzdálených do 10 km od trasy 26 26 27
6 Počet sídel, které díky nové komunikaci získají obchvat 7 7 8
7 Počet křížení s železnicí 6 7 6
8 Počet křížení s průplavem 8 4 2
9 Maximálně dosahované intenzity 20.000 20.000 20.000
Ekologické aspekty
Počet úseků s výrazným ekologickým vlivem
10 biokoridor nadregionálního významu (K) 7 9 10
11 biokoridor regionálního významu (RK) 5 8 6
12 biocentrum regionálního významu (RC) 1 2 2
13 plocha navržená k zařazení do systému NATURA 2000 1 1 1
14 Počet obyvatel dotčených nadměrným hlukem 555 345 260
15 Počet sídel dotčených nadměrným hlukem 20 17 13
16 Výměra zabíraného zemědělského půdního fondu ZPF (ha) 577 535 541
17 Výměra zabíraných pozemků určených k plnění funkcí lesa PUPFL (ha) 43 55 44
Pozn.: Tučně jsou vyznačeny kladně hodnocené kritéria, resp. kladné účinky varianty.
Odborníci porovnávali u tří hlavních variant až sedmnáct kritérií
Na objednávku krajského úřadu v Pardubicích pro koncept územního plánu kraje byla pracovníky Fakulty dopravní na ČVUT v Praze vypracována podrobná analýza územních, dopravních a ekologických vlastností u severní, mezilehlé a jižní varianty plánované rychlostní silnice R35. Na základě použití dvou speciálních srovnávacích metod bylo nakonec zjištěno, že optimální je varianta jižní, nejhorší pak varianta mezilehlá. Zpracování této analýzy uvítaly Děti Země, které pro výstavbu silnice R35 preferují jižní variantu v modifikované podobě, která však nebyla posuzována.
„Samozřejmě vítáme, že si krajský úřad nechal od takové renomované instituce zpracovat odborné porovnání variant silnice R35,“ prohlásil Miroslav Patrik z brněnského ekologického sdružení Děti Země.
Podle něho je však škoda, že zároveň nedošlo k věcnému porovnání všech pěti hlavních variant, tzn. včetně modifikované varianty jižní a mezilehlé. Tím by se mohlo zjistit, kam z odborného hlediska nasměrovat další úsilí projektantů a rozhodování zastupitelů kraje. Z tohoto důvodu se Děti Země obrátí na krajský úřad s žádostí, zda by bylo možné zadat dodatečnou analýzu i pro zbývající dvě varianty.
Jižní varianta je podle použitých hledisek nejkratší, nejpřímější, obslouží nejvíce sídel a hlukem zasáhne nejmenší počet lidí a obcí. Její výhodou je také to, že v prostoru mezi Litomyšlí a Svitavami se dostává do souběhu se stávající trasou silnice I/35, což umožní její etapovou výstavbu. Na druhou stranu ale v úseku Vysoké Mýto – východní hranice kraje třikrát prochází nadregionálními biokoridory. Tyto střety jsou však řešeny vedením trasy v tunelu.
„Poněkud negativní stránkou jižní varianty i její modifikace je samozřejmě oddálení od České Třebové a od Ústí nad Orlicí, takže na silnici I/14 bude nutné postavit obchvat obou měst,“ upozornil na závěr Patrik.
Podrobné informace o rychlostní silnici R35 jsou na internetové stránce www.ctrebova.cz/doprava.
Další informace poskytne:
1) Ing. Bohumil Burdych, vedoucí oddělení územního plánování a stavebního řádu na krajském úřadě v Pardubicích – tel. 466 026 303, e-mail: bohumil.burdych@pardubickykraj.cz
2) Prof. Ing. Petr Moos, CSc., spoluautor odborné studie o R35 z Fakulty dopravní ČVUT – tel. 224 229 201
Příloha k tiskové zprávě Dětí Země ze dne 31. 7. 2003:
Popis tří porovnávaných variant
1) Varianta severní (A)
Vede od křížení se silnicí I/35 východním směrem jižně od Chocně a dále do prostoru mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. V prostoru obce Řetová je jako alternativa navrženo tunelové řešení pod vrchem Kozlovec, které je z dopravního hlediska výhodnější pro kratší napojení Ústí nad Orlicí. V prostoru severně od Starého Města je od jihu připojena navrhovaná rychlostní silnice R43. Dále pak pokračuje východním směrem na Mohelnici.
2) Varianta mezilehlá (B)
Od křížení se silnicí I/35 vede jihovýchodním směrem na České Heřmanice a v tomto směru pak pokračuje až do prostoru obce Třebovice (jižně od České Třebové), kde se napojuje na trasu severní varianty.
3) Varianta jižní (C)
Od křížení se silnicí I/35 vede východním směrem do prostoru jižně od Chocně, v podstatě shodně se severní variantou. Zde se její trasa lomí až do prostoru severně od Litomyšle, kde se dostává do stejného koridoru s uvažovaným obchvatem silnice I/35 Litomyšle a dále pokračuje souběžně s její stávající trasou. Od ní se odklání až před obec Opatovec, kterou obchází severně a pak pokračuje východním směrem až na hranici kraje.
Posuzovaná kritéria variant R35, které byly porovnány metodou koeficientů a metodou TUKP
Kritérium Varianty
A B C
Prostorové vedení trasy
1 Délka trasy (km) 95,5 92,0 75,0
2 Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 100 km/h 11 5 3
3 Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 80 km/h 2 1 1
Dopravní obslužnost území
4 Počet obyvatel v obcích nad 300 obyvatel, vzdálených do 10 km od trasy 249.671 247.506 251.921
5 Počet sídel s více než 1.000 obyvateli, vzdálených do 10 km od trasy 26 26 27
6 Počet sídel, které díky nové komunikaci získají obchvat 7 7 8
7 Počet křížení s železnicí 6 7 6
8 Počet křížení s průplavem 8 4 2
9 Maximálně dosahované intenzity 20.000 20.000 20.000
Ekologické aspekty
Počet úseků s výrazným ekologickým vlivem
10 biokoridor nadregionálního významu (K) 7 9 10
11 biokoridor regionálního významu (RK) 5 8 6
12 biocentrum regionálního významu (RC) 1 2 2
13 plocha navržená k zařazení do systému NATURA 2000 1 1 1
14 Počet obyvatel dotčených nadměrným hlukem 555 345 260
15 Počet sídel dotčených nadměrným hlukem 20 17 13
16 Výměra zabíraného zemědělského půdního fondu ZPF (ha) 577 535 541
17 Výměra zabíraných pozemků určených k plnění funkcí lesa PUPFL (ha) 43 55 44
Pozn.: Tučně jsou vyznačeny kladně hodnocené kritéria, resp. kladné účinky varianty.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
