Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Největší muzeum o vztahu člověka a přírody v České republice bude v Krkonoších otevřeno v roce 2013
U příležitosti padesátého výročí vzniku Krkonošského národního parku by mělo být v roce 2013 otevřeno Muzeum Krkonoš, největší stálá expozice zaměřená na vztah člověka a území, na kterém žije. Muzeum a návštěvnické centrum na ploše téměř tři tisíce metrů čtverečních má nabídnout nový prostor pro setkání a dialog s veřejností.
Projekt muzea vznikl ze zadání veřejné soutěže pod vedením dokumentaristy a producenta Pavla Štingla. Cílem projektu bylo vytvořit „muzeum pro 21. století“. Expozice, ve které mohou různé skupiny návštěvníků trávit hodinu, den nebo týden, bude situována v barokní budově bývalého augustiniánského kláštera, kde nyní sídlí stávající Krkonošské muzeum.
Tvorbu projektu Muzea Krkonoš financovala Správa Krkonošského národního parku, autorský tým pod vedením Štingla vytvořil postupně námět, libreto a literární scénář expozice. Scénář se stal zadáním pro architekty Romana Kouckého a Šárku Malou, autora grafického řešení, návrhy modelů a speciálních technologií. Zadání řešilo dvě základní témata – příběh krkonošské přírody a příběh lidí usazených v horách, která jsou ve výsledku spojena v jeden celek. Člověk modeluje tvář hor, příroda dotváří povahu obyvatel území. Muzeum lze vnímat také jako pomyslnou bránu do hor.
Hotový projekt byl prezentován ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi, který mu vyjádřil podporu: „Seznámil jsem se s projektem, měl jsem možnost o něm i podrobněji mluvit s jeho hlavním scenáristou Pavlem Štinglem a jasně mu fandím,“ říká k záměru Tomáš Chalupa. „Pokud se jej podaří realizovat, Krkonoše získají moderní a atraktivní návštěvnické centrum s muzeem, které komunikuje s návštěvníkem takovým způsobem, že se tam lidé budou rádi vracet. Náš nejstarší národní park si takovou expozici jednoznačně zaslouží," dodává ministr Chalupa.
Celá expozice je členěna do dvanácti kapitol. Prostřednictvím dramaticky uchopených příběhu lidí přitažlivě vypráví speciální přírodní procesy atraktivní nejen pro návštěvníky přírodních expozic. Autor literární předlohy Pavel Štingl zde zúročuje zkušenosti ze své dřívější realizace expozice muzea Památníku Lidice a řady dalších multimediálních výstavních projektů. „Hledání přístupu ke čtení vývoje kulturní krajiny je veliké dobrodružství. V horách, které s hrdostí považujeme za národní ikonu, můžeme například sledovat následky odsunu Němců jako veliké ekologické drama,“ dodává Štingl. Autoři projektu neskrývají svou inspiraci francouzskými nebo britskými expozicemi v tématech historických, či skandinávskými v environmentálních projektech. Cílem projektu je tak muzeum 21. století na evropské úrovni, které má vliv na postoje lidí a působí na jejich hodnotové systémy. Expozice bude čtyřjazyčná, kromě češtiny také v polštině, angličtině a němčině.
Architekti projektu Roman Koucký a Šárka Malá ve svém návrhu citlivě pracují s objektem kláštera, ve kterém se snaží najít přirozený vztah k jeho původní funkci a skloubit nároky moderní expozice s možnostmi historické budovy. V návrhu se zaměřují na potenciál prostoru i možnosti využití energie místa. Jednotlivé cely kláštera kdysi obývali mniši, proto do nich architekti situovali expozici příběhu lidí. V ambitu kláštera, který dříve býval otevřený do dvora, tedy do přírody, se bude zase paralelně odehrávat příběh hor, aby se v četných styčných bodech mohly tyto dva příběhy pomyslně protnout. Rajský dvůr býval zahradou kláštera, proto do jeho dvaceti arkád architekti navrhli umístit částečně zastiňující plátna s potisky dvaceti nejdůležitějších bylin ze starého herbáře. Pro nový provoz muzea architekti navrhli také nový vstup u jižní fasády kláštera. Orientace a umístění nového vstupu vychází z rozborů celého areálu a doplňuje logické vazby na okolí.
Autorský tým projektu Muzea Krkonoš má celou řadu konzultantů, mezi nimiž je geolog a publicista Václav Cílek, socioložka a publicistka Jiřina Šiklová, divadelník a spisovatel Jan Schmidt či architekt David Vávra. „Koncepce nového Muzea Krkonoš tohoto tvůrčího týmů přináší do muzejnictví, které se u nás většinou pohybuje na inovovaném devatenáctém století, skutečně potřebný nový pohled, kde návštěvník není jen pasivním konzumentem v těžkých skříních ukrytých exponátů, ale je aktivně vtahován a překvapován rafinovaně komponovanou dramaturgií,“ komentuje David Vávra. Podle jeho slov dýchá v tomto případě propracovaný scénář jedním rytmem s architektonickým záměrem. „Velice zdařilý je například příběh obyvatel a příběh lesa. Takových promyšlených záměrů je expozice plná od skutečného zážitku vidma až po možnost sestavit si jako maketu naši nejvyšší horu Sněžku. Věřím, že tato realizace se stane onou první vlaštovkou harmonického soužití minulosti se současností,“ dodává Vávra.
Projekt vzniká v dialogu mezi autory a specialisty Správy Krkonošského národního parku. Ředitelka Krkonošského muzea Olga Hájková uvádí, že nejde jen o to poskytnout návštěvníkům informace o Krkonoších, ale dát také návod a důvod, proč se do hor vracet. „Nová expozice volí cestu k návštěvníkovi prostřednictvím velkých i malých dramat přírody a člověka. Tato dvě témata spolu propojuje a vytváří komplexní a mnohovrstevnatý obraz Krkonoš jako celku,“ říká Olga Hájková. „Na návštěvníkovi je pak volba témat i hloubky poznání. Cíl je jediný – poskytnout co nejsrozumitelnější formou informace a motivovat návštěvníka k objevování hor in natura,“ dodává Hájková.
Ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka k projektu říká: „Projekt rekonstrukce stávajících expozic Krkonošského muzea ve Vrchlabí na moderní Muzeum Krkonoš, které se stane novým hlavním návštěvnickým centrem národního parku, je bez diskuse nejvýznamnějším projektem, který máme před sebou.“ Hřebačka zároveň věří, že se vše podaří a v roce 2013 bude možné nové expozice otevřít. „Jsem si jistý, že půjde o velmi atraktivní nabídku pro návštěvníky Krkonoš, kam se budou rádi vracet, doporučovat si ji mezi sebou a považovat ji za nutnou součást své návštěvy našich nejvyšších hor,“ uzavírá Hřebačka.
Nová expozice, včetně úprav objektu, by měla být financována z Operačního programu Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí. Plánovaný rozpočet je devadesát milionů korun a odpovídá stanovenému limitu na projekt i obvyklým nákladům vzhledem k rozsahu řešených výstavních ploch, což je v tomto případě necelých tři tisíce metrů čtverečních.
Na kontaktní dialog muzea 21. století by mělo navázat také veřejnoprávní médium. Autorský tým jedná s Českou televizí o speciálním programovém experimentu s pracovním názvem Kousek světa, který je zatím ve fázi námětu. Pokud dojde k realizaci, pak by se Krkonoše měly ve svém jubilejním roce stát nepřehlédnutelnou součástí programu.
Diváci by se mohli zamýšlet nejen nad skrytými taji vzácného území pod Sněžkou, ale také nad poselstvím krajiny, kterou sami obývají, jejím tajemstvím a proměnami minulosti.
Kontakty:
Jakub Kašpar, jkaspar@krnap.cz, tel.: 724 175 927
Olga Hájková, ředitelka Krkonošského muzea, ohajkova@krnap.cz, tel.: 499 456 710, 737 270 556
Podrobnější informace na: http://www.krnap.cz/specialni-projekty/nejvetsi-muzeum-o-vztahu-cloveka-a-prirody-v-ceske-republice-bude-v-krkonosich-otevreno-v-roce-2013-0/
Projekt muzea vznikl ze zadání veřejné soutěže pod vedením dokumentaristy a producenta Pavla Štingla. Cílem projektu bylo vytvořit „muzeum pro 21. století“. Expozice, ve které mohou různé skupiny návštěvníků trávit hodinu, den nebo týden, bude situována v barokní budově bývalého augustiniánského kláštera, kde nyní sídlí stávající Krkonošské muzeum.
Tvorbu projektu Muzea Krkonoš financovala Správa Krkonošského národního parku, autorský tým pod vedením Štingla vytvořil postupně námět, libreto a literární scénář expozice. Scénář se stal zadáním pro architekty Romana Kouckého a Šárku Malou, autora grafického řešení, návrhy modelů a speciálních technologií. Zadání řešilo dvě základní témata – příběh krkonošské přírody a příběh lidí usazených v horách, která jsou ve výsledku spojena v jeden celek. Člověk modeluje tvář hor, příroda dotváří povahu obyvatel území. Muzeum lze vnímat také jako pomyslnou bránu do hor.
Hotový projekt byl prezentován ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi, který mu vyjádřil podporu: „Seznámil jsem se s projektem, měl jsem možnost o něm i podrobněji mluvit s jeho hlavním scenáristou Pavlem Štinglem a jasně mu fandím,“ říká k záměru Tomáš Chalupa. „Pokud se jej podaří realizovat, Krkonoše získají moderní a atraktivní návštěvnické centrum s muzeem, které komunikuje s návštěvníkem takovým způsobem, že se tam lidé budou rádi vracet. Náš nejstarší národní park si takovou expozici jednoznačně zaslouží," dodává ministr Chalupa.
Celá expozice je členěna do dvanácti kapitol. Prostřednictvím dramaticky uchopených příběhu lidí přitažlivě vypráví speciální přírodní procesy atraktivní nejen pro návštěvníky přírodních expozic. Autor literární předlohy Pavel Štingl zde zúročuje zkušenosti ze své dřívější realizace expozice muzea Památníku Lidice a řady dalších multimediálních výstavních projektů. „Hledání přístupu ke čtení vývoje kulturní krajiny je veliké dobrodružství. V horách, které s hrdostí považujeme za národní ikonu, můžeme například sledovat následky odsunu Němců jako veliké ekologické drama,“ dodává Štingl. Autoři projektu neskrývají svou inspiraci francouzskými nebo britskými expozicemi v tématech historických, či skandinávskými v environmentálních projektech. Cílem projektu je tak muzeum 21. století na evropské úrovni, které má vliv na postoje lidí a působí na jejich hodnotové systémy. Expozice bude čtyřjazyčná, kromě češtiny také v polštině, angličtině a němčině.
Architekti projektu Roman Koucký a Šárka Malá ve svém návrhu citlivě pracují s objektem kláštera, ve kterém se snaží najít přirozený vztah k jeho původní funkci a skloubit nároky moderní expozice s možnostmi historické budovy. V návrhu se zaměřují na potenciál prostoru i možnosti využití energie místa. Jednotlivé cely kláštera kdysi obývali mniši, proto do nich architekti situovali expozici příběhu lidí. V ambitu kláštera, který dříve býval otevřený do dvora, tedy do přírody, se bude zase paralelně odehrávat příběh hor, aby se v četných styčných bodech mohly tyto dva příběhy pomyslně protnout. Rajský dvůr býval zahradou kláštera, proto do jeho dvaceti arkád architekti navrhli umístit částečně zastiňující plátna s potisky dvaceti nejdůležitějších bylin ze starého herbáře. Pro nový provoz muzea architekti navrhli také nový vstup u jižní fasády kláštera. Orientace a umístění nového vstupu vychází z rozborů celého areálu a doplňuje logické vazby na okolí.
Autorský tým projektu Muzea Krkonoš má celou řadu konzultantů, mezi nimiž je geolog a publicista Václav Cílek, socioložka a publicistka Jiřina Šiklová, divadelník a spisovatel Jan Schmidt či architekt David Vávra. „Koncepce nového Muzea Krkonoš tohoto tvůrčího týmů přináší do muzejnictví, které se u nás většinou pohybuje na inovovaném devatenáctém století, skutečně potřebný nový pohled, kde návštěvník není jen pasivním konzumentem v těžkých skříních ukrytých exponátů, ale je aktivně vtahován a překvapován rafinovaně komponovanou dramaturgií,“ komentuje David Vávra. Podle jeho slov dýchá v tomto případě propracovaný scénář jedním rytmem s architektonickým záměrem. „Velice zdařilý je například příběh obyvatel a příběh lesa. Takových promyšlených záměrů je expozice plná od skutečného zážitku vidma až po možnost sestavit si jako maketu naši nejvyšší horu Sněžku. Věřím, že tato realizace se stane onou první vlaštovkou harmonického soužití minulosti se současností,“ dodává Vávra.
Projekt vzniká v dialogu mezi autory a specialisty Správy Krkonošského národního parku. Ředitelka Krkonošského muzea Olga Hájková uvádí, že nejde jen o to poskytnout návštěvníkům informace o Krkonoších, ale dát také návod a důvod, proč se do hor vracet. „Nová expozice volí cestu k návštěvníkovi prostřednictvím velkých i malých dramat přírody a člověka. Tato dvě témata spolu propojuje a vytváří komplexní a mnohovrstevnatý obraz Krkonoš jako celku,“ říká Olga Hájková. „Na návštěvníkovi je pak volba témat i hloubky poznání. Cíl je jediný – poskytnout co nejsrozumitelnější formou informace a motivovat návštěvníka k objevování hor in natura,“ dodává Hájková.
Ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka k projektu říká: „Projekt rekonstrukce stávajících expozic Krkonošského muzea ve Vrchlabí na moderní Muzeum Krkonoš, které se stane novým hlavním návštěvnickým centrem národního parku, je bez diskuse nejvýznamnějším projektem, který máme před sebou.“ Hřebačka zároveň věří, že se vše podaří a v roce 2013 bude možné nové expozice otevřít. „Jsem si jistý, že půjde o velmi atraktivní nabídku pro návštěvníky Krkonoš, kam se budou rádi vracet, doporučovat si ji mezi sebou a považovat ji za nutnou součást své návštěvy našich nejvyšších hor,“ uzavírá Hřebačka.
Nová expozice, včetně úprav objektu, by měla být financována z Operačního programu Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí. Plánovaný rozpočet je devadesát milionů korun a odpovídá stanovenému limitu na projekt i obvyklým nákladům vzhledem k rozsahu řešených výstavních ploch, což je v tomto případě necelých tři tisíce metrů čtverečních.
Na kontaktní dialog muzea 21. století by mělo navázat také veřejnoprávní médium. Autorský tým jedná s Českou televizí o speciálním programovém experimentu s pracovním názvem Kousek světa, který je zatím ve fázi námětu. Pokud dojde k realizaci, pak by se Krkonoše měly ve svém jubilejním roce stát nepřehlédnutelnou součástí programu.
Diváci by se mohli zamýšlet nejen nad skrytými taji vzácného území pod Sněžkou, ale také nad poselstvím krajiny, kterou sami obývají, jejím tajemstvím a proměnami minulosti.
Kontakty:
Jakub Kašpar, jkaspar@krnap.cz, tel.: 724 175 927
Olga Hájková, ředitelka Krkonošského muzea, ohajkova@krnap.cz, tel.: 499 456 710, 737 270 556
Podrobnější informace na: http://www.krnap.cz/specialni-projekty/nejvetsi-muzeum-o-vztahu-cloveka-a-prirody-v-ceske-republice-bude-v-krkonosich-otevreno-v-roce-2013-0/
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
