Arnika - program Toxické látky a odpady: Největší znečišťovatelé Ústeckého kraje - elektrárny a chemičky

Elektrárny Prunéřov patřící společnosti ČEZ se nejčastěji umístily na nejvyšších příčkách žebříčků největších znečišťovatelů Ústeckého kraje. Vypustily nejvíce skleníkových plynů, látek rakovinotvorných či pravděpodobně rakovinotvorných a plynů způsobujících kyselé srážky. Tři nechvalná prvenství si připsal také Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. (Spolchemie) v Ústí nad Labem - za rok 2005 vypustil do ovzduší nejvíce látek poškozujících ozónovou vrstvu Země ze všech provozů v ČR. V emisích a odpadech Spolchemie skončilo také nejvíce rtuti. Vysoké množství hexachlorbenzenu v odpadech ze Spolchemie činí rovněž největšího producenta perzistentních organických látek v České republice.

Dvakrát se na prvních příčkách žebříčků pro Ústecký kraj umístil Chempotrol Litvínov: jednou v emisích prokázaných lidských karcinogenů (kvůli vysokým emisím benzenu a arsenu) a jednou v emisích reprotoxických látek bez oxidu uhelnatého. To vše vyplynulo z analýzy, kterou dnes zveřejnilo sdružení Arnika na základě podkladových informací pro Integrovaný registr znečišťování za rok 2005. Registr je od 30. září 2006 veřejně přístupný na internetové adrese Integrovaného registruznečišťování.

Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), skleníkové plyny a plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, perzistentní organické látky, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, rtuť a polyaromatické uhlovodíky.

Zajímavé je také meziroční srovnání úniků a přenosů škodlivých látek podle dvou dosud provedených hlášení do IRZ. Elektrárny Prunéřov sice snížily produkci oxidu uhličitého (skleníkového plynu) o téměř půl milionu tun, ale s osmi miliony a stopatnácti tisíci tunami mají stále zajištěné prvenství v celé České republice. Spolek pro chemickou a hutní výrobu podstatně snížil obsah rtuti v odpadech, stejně tak i emise ozónovou vrstvu poškozujících látek. Na druhé straně se však v jeho odpadech zvýšil celkový obsah hexachlorbenzenu (perzistentní organická látka). Chemopetrol zvýšil emise rakovinotvorného benzenu, ale snížil množství rtuti vypuštěné v emisích do ovzduší. To však přesto zůstalo velmi vysoké.

Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V Integrovaném registru znečišťování veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Informace do registru letos ohlásilo 74 průmyslových provozů na území Ústeckého kraje, což je o tři více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly oxidy dusíku, oxidy síry a amoniak v emisích do ovzduší následované olovem, které kralovalo ohlašovaným látkám v odpadech. „Jde o látky charakteristické pro velké energetické zdroje a průmyslový kraj, jakým ten Ústecký nepochybně je,“ vysvětlil vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.

Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku Budoucnost bez jedů, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejní žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky. Žebříček pro Ústecký kraj je třetím v pořadí po Praze a Kraji Vysočina. Více informací ZDE