Děti Země: Nejvyšší správní soud vrací "dálnici D8" zpět ke krajskému soudu

Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 37/2005: Nejvyšší správní soud, který v rámci kasační stížnosti ekologického sdružení Děti země, Klub za udržitelnou dopravu a jedné fyzické osoby přezkoumával rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, shledal v určitých otázkách pochybení správních orgánů a také zjistil procesní pochybení krajského soudu. V dané věci se jednalo o to, zda rozhodnutí, kterým bylo povoleno umístění úseku dálnice D8, stavby Lovosice-Řehlovice na území CHKO České středohoří, bylo v souladu se zákony. Žalobu směřující proti tomuto rozhodnutí Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl.

Krajský úřad pochybil, jestliže rozhodl o umístění dálnice, i když do té doby nebylo pravomocně rozhodnuto o výjimce pro zásah do biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. "Pokud o výjimce nebylo pravomocně rozhodnuto, nemohla být v daném území ani umístěna stavba," uvedla předsedkyně senátu NSS Marie Žišková. Krajský úřad Ústeckého kraje byl o tom, že řízení o výjimce probíhá informován Ministerstvem životního prostředí a stejně tak mu bylo známo stanovisko ministerstva, že do vyřešení otázky výjimky není možné vydat rozhodnutí o umístění stavby.

Krajský soud chyboval, pokud přezkoumával jen podkladová rozhodnutí a stanoviska, která musela předcházet územnímu rozhodnutí, aniž by měl k dispozici správní spisy, ve kterých byla stanoviska vydána. Krajský soud navíc opomenul fakt, že jedním ze žalobců byla fyzická osoba a některé z námitek, které žalobci uplatnili společně, posoudil jen ve vztahu k občanským sdružením.

Chybou krajského soudu bylo i to, že se odmítl zabývat zákonností nařízení vlády, kterým byl vyhlášen územní plán velkého územního celku Litoměřice, s argumentem, že územně plánovací dokumentace je obecně závazný předpis, který je ze soudního přezkumu vyloučen. Územní plán byl vydán formou nařízení vlády a má tudíž povahu podzákonného právního předpisu. Podle Ústavy je povinností soudu zkoumat, zda podzákonný právní předpis není v rozporu se zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Pokud by krajský soud dospěl k závěru o nesouladu zmíněného nařízení se zákonem, musel by zrušit napadené územní rozhodnutí, vycházející z takového nezákonného nařízení vlády.

NSS především pro výše uvedené důvody rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil. Nyní bude na krajském soudu, aby odstranil vady soudního řízení a znovu rozhodl. Již v tuto chvíli je jasné, že rozhodnutí krajského úřadu o umístění stavby bude muset krajský soud zrušit. Pro to svědčí Nejvyšším správním soudem konstatovaná nezákonnost v podobě chybějící výjimky pro zásah do biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. V jakém rozsahu bude muset krajský úřad územní řízení doplňovat, bude záviset na závěrech, které z nového rozsudku krajského soudu vyplynou.

RNDr. Miroslav Patrik
Deti Zeme Brno, Cejl 48/50, CZ - 602 00 Brno
phone/fax: +420-545 210 393, mobil: +420-603 574 289
miroslav.patrik@ecn.cz, http://www.detizeme.cz