Luděk Niedermayer, poslanec EP: Není žádná planeta B

Naše planeta se stále zahřívá a podle špičkových vědců máme jen krátký čas na start efektivního zvrácení tohoto nebezpečného procesu - tedy snížení emisí skleníkových plynů. Čím později se změnou chování začneme, tím bude vyšší riziko, že to nezvládneme. A samozřejmě tím vyšší budou škody, které se dotknou i našich životů.

Nejde ale „jen“ o klima a oteplování planety. Jde i o kvalitu vzduchu či vody kolem nás. Neb to jsou věci přímo ovlivňující to nejdražší, co máme – naše životy a zdraví.

Některé problémy jsou celosvětové a musíme je řešit společně, jiné místní a pomoci si musíme hlavně sami. V obou nás však čeká hodně práce, naše čísla totiž nejsou radostná. Na znečištěný vzduch v Česku ročně zemře až 11 tisíc lidí. Česko je v přepočtu na obyvatele jedním z největších producentů skleníkových plynů v Evropě, a tím pomáháme zhoršovat klima naší planety. Problémem naší země je stále více vyčerpávání zdrojů, znečišťování vody a půdy či třeba "jen" neschopnost dobře hospodařit s odpadem...

Proto podle mne není jiná odpovědná cesta než podstatná změna. Tedy využití možností, které máme a neodkládání stále rostoucího břemena na naše děti. Zejména rozvoj nových technologií přitom otevírá cesty k podstatnému zlepšování stavu životního prostředí a klimatu zároveň s tím, aby rostla kvalita života.

Vycházel jsem z toho i při svých hlasováních v Evropském parlamentu. Podařilo se nám přijmout hned několik důležitých dokumentů, zákonů a pravidel, které obsahují ambiciózní, ale realistické cíle. Tak například, Evropa se v Pařížské klimatické dohodě zavázala, že pomůže udržovat průměrnou teplotu níže něž 2° Celsia z předprůmyslové doby. Aby tento závazek mohla splnit, musí snížit emise CO2. To má šanci na úspěch díky legislativnímu balíčku, který prosadila skupina Evropské lidové strany. Tento balíček omezil emise z průmyslu, letecké dopravy a neprůmyslových sektorů, jako je zemědělství, a upravil pravidla pro práci s půdním fondem a lesy. Čistší vzduch také podpoří například směrnice o snížení emisí CO2 u nových osobních automobilů. Logika je jasná, snižovat emise je třeba všude, kde k tomu máme možnosti, vyloučení jednoho sektoru totiž znamená potřebu přísnějších cílů pro jiné.

Stejně tak jsme se zaměřovali na prosazování oběhového hospodářství, a tedy i lepší nakládání s odpadem, jeho recyklaci a skládkování. Schválili jsme hned několik dokumentů na snížení spotřeby jednorázových plastů.

Ze strategického hlediska pak vnímám za zásadní zimní balíček Čistá energie pro všechny Evropany. Ten je o šetrné, bezpečné, dostupné, a nikoliv dražší energii pro Evropany. A zdůrazňuje možnost zapojení občanů, třeba tím, že se stanou ze spotřebitelů i malými výrobci. Ze strategického pohledu potřebujeme také snížit závislost EU na energetických dovozech z nestabilních regionů. A mimo jiné, u nás doma o rozvoji obnovitelné energetiky musíme přestat jen mluvit a začít naplno využívat potenciál, kterým disponujeme.

Kromě tohoto existuje řada oblastí, ve kterých má naše země jasně daný specifický zájem, který by měla v Unii prosazovat a které povedou ke zlepšení našeho životního prostředí. Mezi ně patří změna podpora českého zemědělství, které stále za cenu devastace krajiny a růstu rizik pro naše zdraví upřednostňuje velké zemědělské kolosy na úkor malých a středních farmářů. Což je špatné jak pro naše životní prostředí, tak pro nabídku potravin, konkurenci na trhu a rozvoj malého a středního podnikání.

Spousta práce je udělána, ještě víc náš čeká. Do řešení se ale může zapojit ve svém každodenním životě každý z nás. Evropská unie má na to stát se lídrem nových technologií a Česká republika s ní. A jako bonus to přinese i ekonomické přínosy, například nová pracovní místa.