Tiskové zprávy
Akademie věd ČR: Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovením žraloků
15. ledna 2026 | Akademie věd ČR
Tým z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevil v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Mimořádně rozsáhlé rituální místo přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu, včetně faktu, že lidé se tehdy specializovali na lov mořských predátorů.
Nově analyzované lidské pozůstatky z neolitické pohřební struktury ve Wadi Nafūn datované do první poloviny 5. tisíciletí př. n. l. ukazují překvapivě pestrou skladbu stravy, v níž základní roli hrály mořské zdroje – jmenovitě žraloci. Tým z Archeologického ústavu AV ČR, Praha (ARÚ) provádí výzkum na lokalitě Wadi Nafūn již od roku 2020.
„Úplně poprvé jsme byli schopni pomocí přírodovědných dat doložit specializovaný lov mořských predátorů, a to přímo analýzou místní pohřbené komunity,“ říká Alžběta Danielisová, vedoucí Oddělení přírodních věd a archeometrie pražského Archeologického ústavu Akademie věd a zároveň vedoucí ománské expedice. „Propojení této pohřební komunity se žraloky je velmi zajímavé a je to nové zjištění nejen v prehistorické Arábii, ale v prostoru všech neolitických kultur aridního pásma.“
Zuby jako svědkové
Suché (aridní) prostředí Ománu je pro archeology výzvou. Protože se v něm nedochovávají téměř žádné organické komponenty, nelze pro analýzy využít standardní biochemické metody. Vědci proto odebrali vzorky zubů a odvezli je do Česka, aby je podrobili podrobné analýze.
„Zuby této komunity mají zajímavý obrus. Ten ukazuje na specifickou stravu a také na to, že lidé používali zuby jako nástroje,“ vysvětluje antropolog Jiří Šneberger z ARÚ AV ČR, Praha.
Odborníci rekonstruovali stravu pomocí izotopové analýzy bioapatitu z kostí a zubů, tedy mineralizované složky, která se v aridním prostředí na rozdíl od kolagenu zachovává. Spolupracovali přitom s Max Planck institutem v Mohuči. Analýzy izotopů uhlíku, kyslíku, stroncia a nově i dusíku umožnily zhodnotit podíl mořské a suchozemské potravy, sledovat změny prostředí během života a identifikovat skupiny pocházející z různých lokalit až 50 km od Wadi Nafūn.
„Na základě průběžných výsledků z analýzy stabilních izotopů pro rekonstrukci stravy uvažujeme o tom, že naše zkoumaná populace mohla mít jako jeden z hlavních zdrojů potravy a výživy žraločí maso,“ dodává Jiří Šneberger.
„Víme, že to nebyly jen obyčejné bílkoviny, ale bílkoviny z vrcholu potravního řetězce,“ potvrzuje Alžběta Danielisová.
Případné potvrzení teorie a další informace přinese probíhající výzkum zubního kamene, který se zaměřuje na dochované mikročástice a proteiny.
Dosavadní výsledky, publikované v prestižním časopise Antiquity, ukazují, že neolitické komunity v jižní Arábii praktikovaly vysoce flexibilní a adaptivní způsob obživy – kombinovaly lov, sběr, pastevectví a systematické využívání mořských zdrojů. V globálním měřítku ukazují, jak se lidé dokázali adaptovat na nejrůznější environmentální a klimatické situace. Zároveň potvrzují, že Wadi Nafūn fungovalo po více než tři století jako centrální rituální místo, které sjednocovalo různé skupiny v celém regionu.
Video o lovcích žraloků ke zhlédnutí zde: https://youtu.be/fkbQUxEaaZc
Publikace:
https://www.cambridge.org/core/journals/antiquity/article/first-collective-neolithic-megalithic-tomb-in-oman/2A4255B121AD8129691E3DD772C365D5
Fotogalerie a videa z Ománu:
https://1drv.ms/f/c/1bce5b41427b81b1/IgDtmhxypEIeQIdMFKrAwwM6AT3x4iJlM47tF4sFgYqcBq0?e=NVxhvn
Kontakt:
Mgr. Alžběta Danielisová, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Praha, danielisova@arup.cas.cz
Mgr. Jaroslav Řídký, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Praha, ridky@arup.cas.cz, +420 734 445 333
Nově analyzované lidské pozůstatky z neolitické pohřební struktury ve Wadi Nafūn datované do první poloviny 5. tisíciletí př. n. l. ukazují překvapivě pestrou skladbu stravy, v níž základní roli hrály mořské zdroje – jmenovitě žraloci. Tým z Archeologického ústavu AV ČR, Praha (ARÚ) provádí výzkum na lokalitě Wadi Nafūn již od roku 2020.
„Úplně poprvé jsme byli schopni pomocí přírodovědných dat doložit specializovaný lov mořských predátorů, a to přímo analýzou místní pohřbené komunity,“ říká Alžběta Danielisová, vedoucí Oddělení přírodních věd a archeometrie pražského Archeologického ústavu Akademie věd a zároveň vedoucí ománské expedice. „Propojení této pohřební komunity se žraloky je velmi zajímavé a je to nové zjištění nejen v prehistorické Arábii, ale v prostoru všech neolitických kultur aridního pásma.“
Zuby jako svědkové
Suché (aridní) prostředí Ománu je pro archeology výzvou. Protože se v něm nedochovávají téměř žádné organické komponenty, nelze pro analýzy využít standardní biochemické metody. Vědci proto odebrali vzorky zubů a odvezli je do Česka, aby je podrobili podrobné analýze.
„Zuby této komunity mají zajímavý obrus. Ten ukazuje na specifickou stravu a také na to, že lidé používali zuby jako nástroje,“ vysvětluje antropolog Jiří Šneberger z ARÚ AV ČR, Praha.
Odborníci rekonstruovali stravu pomocí izotopové analýzy bioapatitu z kostí a zubů, tedy mineralizované složky, která se v aridním prostředí na rozdíl od kolagenu zachovává. Spolupracovali přitom s Max Planck institutem v Mohuči. Analýzy izotopů uhlíku, kyslíku, stroncia a nově i dusíku umožnily zhodnotit podíl mořské a suchozemské potravy, sledovat změny prostředí během života a identifikovat skupiny pocházející z různých lokalit až 50 km od Wadi Nafūn.
„Na základě průběžných výsledků z analýzy stabilních izotopů pro rekonstrukci stravy uvažujeme o tom, že naše zkoumaná populace mohla mít jako jeden z hlavních zdrojů potravy a výživy žraločí maso,“ dodává Jiří Šneberger.
„Víme, že to nebyly jen obyčejné bílkoviny, ale bílkoviny z vrcholu potravního řetězce,“ potvrzuje Alžběta Danielisová.
Případné potvrzení teorie a další informace přinese probíhající výzkum zubního kamene, který se zaměřuje na dochované mikročástice a proteiny.
Dosavadní výsledky, publikované v prestižním časopise Antiquity, ukazují, že neolitické komunity v jižní Arábii praktikovaly vysoce flexibilní a adaptivní způsob obživy – kombinovaly lov, sběr, pastevectví a systematické využívání mořských zdrojů. V globálním měřítku ukazují, jak se lidé dokázali adaptovat na nejrůznější environmentální a klimatické situace. Zároveň potvrzují, že Wadi Nafūn fungovalo po více než tři století jako centrální rituální místo, které sjednocovalo různé skupiny v celém regionu.
Video o lovcích žraloků ke zhlédnutí zde: https://youtu.be/fkbQUxEaaZc
Publikace:
https://www.cambridge.org/core/journals/antiquity/article/first-collective-neolithic-megalithic-tomb-in-oman/2A4255B121AD8129691E3DD772C365D5
Fotogalerie a videa z Ománu:
https://1drv.ms/f/c/1bce5b41427b81b1/IgDtmhxypEIeQIdMFKrAwwM6AT3x4iJlM47tF4sFgYqcBq0?e=NVxhvn
Kontakt:
Mgr. Alžběta Danielisová, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Praha, danielisova@arup.cas.cz
Mgr. Jaroslav Řídký, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Praha, ridky@arup.cas.cz, +420 734 445 333
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
