Česká inspekce životního prostředí: Nezákonné nakládání s popílky a zahájení první etapy sanačních prací na lokalitě Lužec nad Vltavou

V letech 2007/2008 se společnosti Demorecykla s.r.o., PIKASO, spol.s r.o. a SK TRANS s.r.o. podílely na navážení 2800 t popílků z Malešické teplárny do bývalé pískovny v Lužci nad Vltavou.

Opakovanými rozbory bylo zjištěno, že předmětné popílky obsahují nadlimitní množství těžkých kovů a jejich uložením do pískovny, a částečně do vody, došlo k ohrožení životního prostředí jak z hlediska zákona o vodách, tak i z hlediska zákona o odpadech. Za porušení obou zákonů vede s uvedenými firmami Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha, správní řízení o sankci, na základě kterého bude dále vedeno správní řízení o nápravných opatřeních.

V reakci na postupy ze strany ČIŽP a po provedených jednáních společnost Demorecykla s.r.o. ještě v průběhu správního řízení, ve snaze odstranit chybné uložení popílků, zadala u odborné firmy studii řešící odstranění popílků z lokality. Zpracovaná studie byla předána ČIŽP k odbornému vyjádření a od 6.1. 2009 od cca 9 hodin budou zahájeny práce první etapy spočívající v systematickém sondování navezených popílků a jejich rozboru v akreditované laboratoři.

Cílem zahájených prací je úplné odtěžení celého množství navezených popílků. Po odtěžení bude následovat zpráva, včetně odběru vzorků podzemních vod v pískovně a jejich analytický rozbor. Zpráva by měla obsahovat posouzení rizik a vlivu kontaminovaných podzemních vod na zdroje vod pitných. Podle konečného výsledku ČIŽP rozhodne, zda v pískovně proběhnou další sanační zásahy.

Obecně lze říci, že při nevhodném nakládání s popílky ze spalování uhlí může být v konkrétních lokalitách negativně ovlivněno životní prostředí, a to zejména zvýšeným obsahem těžkých kovů. V některých popílcích je nacházena rovněž zvýšená míra radioaktivity. Problémem v ČR je skutečnost, že stále více subjektů (teplárny a elektrárny) vykazuje pouze minimální vznik odpadů tohoto typu. Není to však způsobeno tím, že by tato komodita při spalování uhlí již nevznikala, nýbrž tím, že vznikající popílky jsou nově vykazovány jako výrobky (pro výrobky neplatí tak přísné povinnosti jako pro nakládání s odpady, i když vlastnosti a složení materiálu jsou stejné). Tyto popílky, nově vykazované jako výrobky, jsou následně ukládány při různých rekultivacích i na nezabezpečený povrch terénu, což ve vztahu k ochraně životního prostředí a složení popílků může znamenat rizika pro konkrétní lokality.

Podobné případy může ČIŽP efektivně řešit pokud se podaří prokázat, že s popílky bylo nakládáno jako s odpady. V případech, kdy je zjištěno, že popílky jsou vykazovány jako výrobky, je z pohledu platné legislativy řešení výrazně složitější a většinou bohužel nevede k úplnému vyřešení problému v dané lokalitě.