Tiskové zprávy
NGEF: NGEF: Levná větrná energie zažívá opět boom
„Větrná energetika dosáhla celosvětově v loňském roce rekordního počtu instalací a lze očekávat výrazný růst i v nadcházejících letech,“ říká Juraj Dvořák, předseda investičního výboru otevřeného podílového fondu kvalifikovaných investorů NOVA Green Energy. Jde o sektor, se kterým se musí počítat. Mohou omezit exhalace a zároveň snižují závislost ekonomiky na uranu a uhlí. Pro výrobu elektřiny využívají čistý přírodní zdroj. Větrné elektrárny vyrábějí elektřinu nejlevněji ze všech obnovitelných zdrojů energie a mají tak nejnižší výkupní ceny.
Světovým lídrem na poli větrné energie zůstává Čína, která v loňském roce instalovala nové větrné elektrárny o kapacitě 23,4 GW. Z celkového postaveného výkonu se více než třetina větrných elektráren vyskytuje právě v Asii, která převzala vedoucí roli po Evropě (nárůst nové kapacity o „pouhých“ 12,8 GW). V Asii se tak nachází celkem 45,1 % z celkového postaveného světového výkonu.
Velkými světovými hráči jsou také Německo s 5,3 GW nové kapacity a Spojené státy americké s 4,9 GW. Do větrné energetiky začaly dle veřejně přístupných zdrojů masivně investovat i země jako Brazílie (nově 2,5 GW), Kanada (nárůst o 1,9 GW), Francie (1 GW) či Turecko (804 MW). Celková kumulovaná globální kapacita tak dosáhla ke konci loňského roku dle odhadů Global Annual Installed Wind Capacity (Gwec.net) 370 GW. Evropa tak v současnosti zaostává za Asií o 1,5 %.
Do větrných elektráren investují i otevřené podílové fondy. „Díky garantovaným výkupním cenám energie je potenciál přinášet čisté výnosy ve výši 7-9 procent ročně,“ vysvětluje atraktivitu Juraj Dvořák z NGEF.
V Česku bylo loni nainstalování 14,05 MW ve větrné energetice a země tak zaostává v rozvoji. Celkem přibylo 5 nových projektů v Moravskoslezském, Královéhradeckém a Libereckém kraji. Celková instalace větrné energie činila k loňskému roku 283 MW výkonu. Skutečný potenciál větrné energetiky je však mnohonásobně vyšší, než je současný instalovaný výkon větrných elektráren. Uvádí se až dvacetinásobek, tedy zhruba 5800 MW. Dnes pokrývají větrné elektrárny 0,7 procenta spotřeba elektřiny v Česku, což by se mohlo zvýšit až na jednu třetinu spotřeby.
Světovým lídrem na poli větrné energie zůstává Čína, která v loňském roce instalovala nové větrné elektrárny o kapacitě 23,4 GW. Z celkového postaveného výkonu se více než třetina větrných elektráren vyskytuje právě v Asii, která převzala vedoucí roli po Evropě (nárůst nové kapacity o „pouhých“ 12,8 GW). V Asii se tak nachází celkem 45,1 % z celkového postaveného světového výkonu.
Velkými světovými hráči jsou také Německo s 5,3 GW nové kapacity a Spojené státy americké s 4,9 GW. Do větrné energetiky začaly dle veřejně přístupných zdrojů masivně investovat i země jako Brazílie (nově 2,5 GW), Kanada (nárůst o 1,9 GW), Francie (1 GW) či Turecko (804 MW). Celková kumulovaná globální kapacita tak dosáhla ke konci loňského roku dle odhadů Global Annual Installed Wind Capacity (Gwec.net) 370 GW. Evropa tak v současnosti zaostává za Asií o 1,5 %.
Do větrných elektráren investují i otevřené podílové fondy. „Díky garantovaným výkupním cenám energie je potenciál přinášet čisté výnosy ve výši 7-9 procent ročně,“ vysvětluje atraktivitu Juraj Dvořák z NGEF.
V Česku bylo loni nainstalování 14,05 MW ve větrné energetice a země tak zaostává v rozvoji. Celkem přibylo 5 nových projektů v Moravskoslezském, Královéhradeckém a Libereckém kraji. Celková instalace větrné energie činila k loňskému roku 283 MW výkonu. Skutečný potenciál větrné energetiky je však mnohonásobně vyšší, než je současný instalovaný výkon větrných elektráren. Uvádí se až dvacetinásobek, tedy zhruba 5800 MW. Dnes pokrývají větrné elektrárny 0,7 procenta spotřeba elektřiny v Česku, což by se mohlo zvýšit až na jednu třetinu spotřeby.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
