Tiskové zprávy
Save Soil: Nová zjištění upozorňuje světové lídry – zdravá půda je klíčem k přežití klimatických změn
Zpráva Save Soil Adaptation Report: The Hidden Solution to Climate Adaptation (Zpráva Save Soil: Půda: Skryté řešení o přizpůsobení se změně klimatu), poukazuje na to, že zdravá a živá půda je globálním klíčem k přizpůsobení se klimatickým změnám.
Nová zjištění upozorňuje světové lídry – zdravá půda je klíčem k přežití klimatických změn
Ve zprávě, kterou dnes zveřejnila organizace Save Soil, se upozorňuje, že vlády přehlížejí nejúčinnější a nákladově nejefektivnější formu pojištění proti změně klimatu, která se nachází přímo pod našima nohama: zdravá a živá půda.
Zpráva s názvem „Zpráva o adaptaci půdy – Půda: skryté řešení adaptace na změnu klimatu“ uvádí, že obnovení zdraví půdy by mohlo výrazně posílit potravinové systémy, bezpečnost vodních zdrojů a odolnost vůči změně klimatu.
Zpráva vysvětluje význam zdravé půdy pro přizpůsobení se změnám klimatu a zdůrazňuje, že regenerativní farmy si během sucha zachovávají až 95 % svých výnosů, čímž o dvě třetiny překonávají konvenční pole, a to i přesto, že klimatické šoky se v každém regionu světa zintenzivňují.
„Když zasáhnou suchá nebo povodně, rozdíl v přežití farem a úrody nespočívá ve štěstí, ale v půdě,“ řekla Praveena Sridhar, hlavní vědecká a politická poradkyně organizace Save Soil. "Zdravá půda je největší vodní baterkou a uhlíkovým trezorem planety. Ignorovat tato základní fakta znamená selhat v samotné adaptaci na změnu klimatu."
Klíčová zjištění zahrnují:
Bezpečnost vodních zdrojů a odolnost vůči suchu: Regenerativní farmy dokáží uskladnit více o stovky tisíc litrů vody na hektar, čímž si zachovávají 95 % úrody i během sucha.
Potravinová bezpečnost: Organická kukuřice a jiné regenerativní systémy dosahují v podmínkách sucha až o 137 % vyšší úrodu než konvenční plodiny.
Uskladnění uhlíku: Půda dokáže zadržet třikrát více uhlíku než atmosféra – jen kanadská půda ukládá 150 miliard tun – což činí půdu důležitým nástrojem pro zmírňování klimatických změn.
Ekonomická síla: Zemědělci, kteří používají regenerativní metody, mohou udržet nebo zvýšit ziskové marže tím, že sníží závislost na syntetických hnojivech a pesticidech a zároveň zachovají nebo zlepší výnosy.
Je prokázáno, že postupy jako pěstování krycích plodin, omezení nebo náhrada metod orání, agrolesnictví a kompostování zvyšují odolnost a ziskovost, avšak zpráva upozorňuje, že politika a nařízení nebezpečně zaostávají za vědou.
Bohaté národy jsou vyzvány, aby přijaly opatření
Před konferencí COP30 v Brazílii zpráva odhaluje kritickou mezeru v politice: nejbohatší země světa – přestože ročně vynakládají desítky miliard na zemědělství – nedokážou půdu považovat za infrastrukturu kritickou pro klima.
Ve Velké Británii se ročně vynakládá 2,4 miliardy liber na podporu zemědělství, přesto neexistují žádné závazné národní cíle v oblasti zdraví půdy.
Ve Francii se od 60. let 20. století zdvojnásobilo sucho půdy, což vedlo k rekordním lesním požárům.
Kanada ztrácí ročně 3 miliardy CAD v důsledku degradace půdy, ačkoli její půdy ukládají obrovské zásoby uhlíku.¨
USA a Německo nemají jednotné rámce pro monitorování a spoléhají se na fragmentované, na praxi založené pobídky.
Španělsko nemá závazné cíle v oblasti zdraví půdy a půdu považuje spíše za odvětvovou otázku než za strategickou infrastrukturu.
„Nemůžeme se přizpůsobit změně klimatu a zároveň ignorovat samotný základ, který nás živí a chrání,“ varuje Sridhar. „Půda není jen zemědělským vstupem – je to globální a národní infrastruktura pro přežití.“
Zpráva vyzývá vlády, aby stanovily závazné národní cíle v oblasti zdraví půdy a vybudovaly globální systémy monitorování půdy pod pracovním rámcem UNFCCC.
Organizace Save Soil tvrdí, že začleněním půdy do národních pravidel a politiky přizpůsobování se změně klimatu mohou země posílit potravinovou bezpečnost, stabilizovat venkovské hospodářství a odemknout jeden z největších přírodních uhlíkových rezervoárů na světě – dříve, než se tyto kritické systémy zrutí pod tlakem zrychlující se klimatické změny.
Nová zjištění upozorňuje světové lídry – zdravá půda je klíčem k přežití klimatických změn
Ve zprávě, kterou dnes zveřejnila organizace Save Soil, se upozorňuje, že vlády přehlížejí nejúčinnější a nákladově nejefektivnější formu pojištění proti změně klimatu, která se nachází přímo pod našima nohama: zdravá a živá půda.
Zpráva s názvem „Zpráva o adaptaci půdy – Půda: skryté řešení adaptace na změnu klimatu“ uvádí, že obnovení zdraví půdy by mohlo výrazně posílit potravinové systémy, bezpečnost vodních zdrojů a odolnost vůči změně klimatu.
Zpráva vysvětluje význam zdravé půdy pro přizpůsobení se změnám klimatu a zdůrazňuje, že regenerativní farmy si během sucha zachovávají až 95 % svých výnosů, čímž o dvě třetiny překonávají konvenční pole, a to i přesto, že klimatické šoky se v každém regionu světa zintenzivňují.
„Když zasáhnou suchá nebo povodně, rozdíl v přežití farem a úrody nespočívá ve štěstí, ale v půdě,“ řekla Praveena Sridhar, hlavní vědecká a politická poradkyně organizace Save Soil. "Zdravá půda je největší vodní baterkou a uhlíkovým trezorem planety. Ignorovat tato základní fakta znamená selhat v samotné adaptaci na změnu klimatu."
Klíčová zjištění zahrnují:
Bezpečnost vodních zdrojů a odolnost vůči suchu: Regenerativní farmy dokáží uskladnit více o stovky tisíc litrů vody na hektar, čímž si zachovávají 95 % úrody i během sucha.
Potravinová bezpečnost: Organická kukuřice a jiné regenerativní systémy dosahují v podmínkách sucha až o 137 % vyšší úrodu než konvenční plodiny.
Uskladnění uhlíku: Půda dokáže zadržet třikrát více uhlíku než atmosféra – jen kanadská půda ukládá 150 miliard tun – což činí půdu důležitým nástrojem pro zmírňování klimatických změn.
Ekonomická síla: Zemědělci, kteří používají regenerativní metody, mohou udržet nebo zvýšit ziskové marže tím, že sníží závislost na syntetických hnojivech a pesticidech a zároveň zachovají nebo zlepší výnosy.
Je prokázáno, že postupy jako pěstování krycích plodin, omezení nebo náhrada metod orání, agrolesnictví a kompostování zvyšují odolnost a ziskovost, avšak zpráva upozorňuje, že politika a nařízení nebezpečně zaostávají za vědou.
Bohaté národy jsou vyzvány, aby přijaly opatření
Před konferencí COP30 v Brazílii zpráva odhaluje kritickou mezeru v politice: nejbohatší země světa – přestože ročně vynakládají desítky miliard na zemědělství – nedokážou půdu považovat za infrastrukturu kritickou pro klima.
Ve Velké Británii se ročně vynakládá 2,4 miliardy liber na podporu zemědělství, přesto neexistují žádné závazné národní cíle v oblasti zdraví půdy.
Ve Francii se od 60. let 20. století zdvojnásobilo sucho půdy, což vedlo k rekordním lesním požárům.
Kanada ztrácí ročně 3 miliardy CAD v důsledku degradace půdy, ačkoli její půdy ukládají obrovské zásoby uhlíku.¨
USA a Německo nemají jednotné rámce pro monitorování a spoléhají se na fragmentované, na praxi založené pobídky.
Španělsko nemá závazné cíle v oblasti zdraví půdy a půdu považuje spíše za odvětvovou otázku než za strategickou infrastrukturu.
„Nemůžeme se přizpůsobit změně klimatu a zároveň ignorovat samotný základ, který nás živí a chrání,“ varuje Sridhar. „Půda není jen zemědělským vstupem – je to globální a národní infrastruktura pro přežití.“
Zpráva vyzývá vlády, aby stanovily závazné národní cíle v oblasti zdraví půdy a vybudovaly globální systémy monitorování půdy pod pracovním rámcem UNFCCC.
Organizace Save Soil tvrdí, že začleněním půdy do národních pravidel a politiky přizpůsobování se změně klimatu mohou země posílit potravinovou bezpečnost, stabilizovat venkovské hospodářství a odemknout jeden z největších přírodních uhlíkových rezervoárů na světě – dříve, než se tyto kritické systémy zrutí pod tlakem zrychlující se klimatické změny.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
