Klimatická koalice: Nová zpráva klimatologů: oceány v krizi, roztávání ledovců a zvyšování mořské hladiny

Dnes vydaná speciální zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) o oceánech a kryosféře (zamrzlých oblastech) ukazuje, jak ničivé jsou již nyní klimatické změny v našich oceánech a jak kvůli oteplování mizí plochy pokryté ledem. Vědecký report podtrhuje nutnost zvýšit úsilí všech vlád světa při řešení klimatické krize a ochrany oceánů.

Závěry více než stovky předních klimatologů, které vycházejí ze skoro sedmi tisíc vědeckých studií, jsou zatím nejucelenějším posouzením závažnosti dopadů změn klimatu na oceány a kryosféru). Zpráva potvrzuje obavy, že dopady vypouštění skleníkových plynů, které jsou rozhodující příčinou změn klimatu, jsou ještě větší a přicházejí rychleji, než vědci předpokládali.

“Abychom zabránili těm nejvíce zničujícím dopadům pro naši planetu a život na ni, bude to vyžadovat politickou akci, která nemá v historii obdoby,” komentuje zprávu Taehyun Park z Greenpeace.

Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace k tomu dodává: “Ochrana jak klimatu, tak světových oceánů se týká nás všech, i vnitrozemských států. I Česko bude v OSN spolurozhodovat o Globální úmluvě o oceánech, která by měla ustanovit mořské rezervace na 30 % plochy volných moři, a posílit tak jejich odolnost proti změnám klimatu. Na druhé straně i české emise skleníkových plynů oteplují a okyselují oceány, což přináší první oběti například v podobě masivního úhynu korálových útesů. Pokud urychleně nepřestaneme pálit fosilní paliva, naše děti budou krásu korálových útesů obdivovat jen z fotografií a videí. ”

Vybrané závěry zprávy IPCC k oceánům (71% rozlohy Země) a kryosféře (10% rozlohy Země).
* Oceány se oteplují, okyselují a ubývá v nich kyslík, což ohrožuje nejen mořské ekosystémy, ale i lidi a komunity na nich závislé.
* Taje permafrost a pokud nezačnou rapidně klesat emise skleníkových plynů, uvolní ze z permafrostu desítky až stovky miliard tun oxidu uhličitého a metanu do atmosféry, což ještě prohloubí klimatickou krizi.
* Zamrzlé oblasti na planetě( ledovce, sněhová pokrývka,ledový příkrov, permafrost) se zmenšují ve všech sledovaných oblastech.
* Hladina moře stoupne do konce století až o jeden metr, pokud globální oteplení překročí 3° C, což je oteplení, ke kterému za stávající situace směřujeme. To může vést mimojiné k přemístění milionů lidí z pobřežních a ostrovních oblastí.
* Rozloha mořského ledu v Arktidě podle satelitních snímků dosáhla rekordního minima – je menší o 2,1 milionu km2 oproti dlouhodobému průměru minimální zamrzlé plochy.
* Se vzrůstajícím množstvím oxidu uhličitého v atmosféře se oceány nejen oteplují kvůli skleníkovému jevu, ale i okyselují, protože část tohoto skleníkového plynu absorbují. V teplejších a kyselejších oceánech čelí podmořský život a ekosystémy zásadním hrozbám. I pokud by se podařilo udržet oteplení na 1,5 °C, 90 % korálů v teplých oblastech bude ztraceno.
* Budeme svědky tání permafrostu ve velkém rozsahu. Arktický a subarktický permafrost přitom především ve formě metanu obsahuje 1460 až 1600 gigatun uhlíku, což je přibližně dvojnásobek uhlíku, který je aktuálně v atmosféře.
* Do konce století se může frekvence vln veder v mořích zvýšit padesátinásobně (pokud dojde k oteplení o 3 až 5 °C).
* Od roku 1993 se zdvojnásobilo tempo, jakým se oceány oteplují.
* Ztráta ledového příkrovu v Antarktidě se v letech 2007-2016 ztrojnásobila oproti letům 1997–2006.

Nová IPCC zpráva ukazuje nejen, jaké nezvratné změny mohou v oceánech a v kryosféře kvůli změnám klimatu nastat, ale zároveň představuje politická řešení, díky kterým mohou vlády zabránit těm nejhorším dopadům změn klimatu a zvýšit vůči nim odolnost ekosystémů. Snižování emisí musí jít ruku v ruce s opatřeními, které budou zvyšovat odolnost oceánů. V praxi to znamená nejen co nejrychleji přestat pálit uhlí a další fosilní paliva, ale zároveň více chránit oceány před negativním dopadem lidské činnosti. Jedním z největších slabin při ochraně oceánů a kryosféry je nejednotný systém jejich ochrany a managementu, jak napříč administrativními hranicemi, tak napříč hospodářskými odvětvími, jako je těžba, rybolov či doprava, které oceány nejvíce zatěžují a ohrožují.

“Oceánům vděčíme za mnohé, pohlcují 20-30 % CO2 z atmosféry, absorbují 90 % přebytečného tepla, produkují polovinu kyslíku na planetě a jsou zdrojem obživy pro miliardy lidí. Přesto je lidstvo dohnalo na pokraj katastrofy, ať už přímo, prostřednictvím nekontrolovaného drancování ryb, rizikové těžby ropy či nerostů, nebo skrze postupující změny klimatu, které ohrožují oceány a život v nich jako celek,” říká Jan Freidinger z Greenpaace a dodává: “Času na nápravu není mnoho, přesto je stále naděje. Vlády všech zemí, které podepsaly Pařížskou klimatickou dohodu, musí příští rok nahlásit, o kolik sníží své emise, zároveň se v témže roce na půdě OSN bude schvalovat Globální oceánská úmluva, která má vytvořit síť mořských rezervací. Pokud se státníci budou řídit závěry této i dalších zpráv IPCC, je šance odvrátit katastrofu. Pokud se budou chovat jako doposud, obávám se, že jejich vlastní děti či vnoučata je budou proklínat.”